|
| ||||
| ||||
|
66
a fuga. 6. Nauka o t'oriuáclt — rozbor. 7. Instrumentace — hra partitur. 8. Dějepis hudby. B) Zkoušky _praktické dne 29. července v 9 hodin dopoledne. Program: 1. Modulace bez přípravy. 2. Improvisace na varhanách. 3. Pokusy posluchačů v skla(lbě: (c) Fuga, přednesl Edvard Skřivan. b) Fuga, předa. František Mathy. c) Fuga, před. Ant. Kratochvíl. cl) Úvod a dvojitá fuga, předn. Antonín Petzold. 4. Praeludium a fuga (F-moll), skladba J. Š. Bacha, předa. Josef Wtiusch. 5. Sonata (C-moll), skl. F. Mendelssohn-Bartholdyho, předn. Josef Sychra. 6. Sequentia „Victimae Paschali pro dominica resurrectionis” (Grad. de Temp. et de Ss.), zpívali posluchači ústavu, řídil Vojtěch Schaffer. 7. Thema s variacemi, skl. Louise Thiele, předn. Ant. Kratochvíl. 8. Fantasie a fu a (G-dur), skl. J. Š. Bacha, předn. František Mathy. 9. Pětihlasá dvojitá fuga pro 2 housle, violu a 2 cella, skl. Jana Preisa, řídil Heřman Kraus. 10. Sonata opus 16, skl. Ph. Rufera, předn. František Novák. 11. Praeludium a fuga (C-moll), skl. J. Š. Bacha., předn. Antonín Petzold. 12. ,Gloria, laus et lionor" z officium na květnou neděli (Grad. de Temp. et de Ss.), zpívali posluchači ústavu, řídil Jan Wolf. 13. Praeludium a fuga (G-moll), skl. J. Š. Bacha, předn. Karel Zsaszkovzsky. 14. Toccata a fuga (D-moll), skl. J. Š. Bacha, přednesl Edvard Skřivan. 15. Koncertní skladba (C-moll) pro 4 ruce, skladba L. Thiele, předn. Frant. Novák a Antonín Kratochvíl. Při zkoušce theoretické dne 28. července osvědčili posluchači přehojnou bobatost vědomostí ze všech oborů hudby, zvláště v kontra-punktu a četných jeho formách, i v dějepisu hudby. Při zkouškách praktických dokázali vystoupivší chovanci, že si osvojili velikou zručnost ve hře na varhany a nemenší se-čtenost partitur i sebe těžších skladeb, jakými byly zvláště fugy Bachovy a skladby L. Thiele-ovy. Mile překvapeni jsme byli též precisným přednesem dvou chorálních skladeb z ,graduale de Tp. et de Ss." t.: ,Victimae paschali" a ,gloria, laus et honor." Vy-broušený přednes těchto chorálů a dclikátné jich dirigování samými chovanci jest nám důkazem i zárukou, že slavné ředitelstvo od-chovávati bude církvi a vlasti hudební síly jen v onom ducliu přesně církevním, jejž uměli chovanci sami tak dovedně tlumočiti theoreticicy i prakticky a jenž se nyní i u nás čím dál více šíří. To osvědčili posluchači hojně též při „tuodulaci bez přípravy”. Že se program varhanické školy dopinil praktickým cvičením chovanců ve zpěvu vůbec a zvláště též chorálním, jest zajisté jen dopinéním a zdokonalením úlohy varhanické školy naší a nezbývá, než aby chovanci též polyfonní sloh Palaestrinův ještě náležitě po-znali pilným posloucháním skladeb takových a dle možnosti i spolupůsobením při nich, což mnohem vydatnější a kratší jest cesta. Příležitosti k tomu v Praze jest dosti. Na synodě budějovické loiiského roku bylo jednáno též o otázce, jak by bylo 1zE odchovati pro, kostely varhaníky, jichž tak velice nyní stále ubývá. Tuším, že rozřešena byla otázka poukázáním na varhanickou školu v Praze. A zajisté právem; neb ta k tomu zřfzena jest a účelu svému dokonale vyliovuje. Avšak právě proto dovolujeme si tím důvěrněji vysloviti zde přání a návrh, by nejdůst. náš episkopát vymohl, by jednotliví nadaní a nadějní jinochové byli na útraty zádušních fondů, aspoá bohatších, tam kde by toho třeba bylo, vzděláni na varhanické škole pražské za varhaníky pro tyto kostely. , Qui altari servit, ab altari et vivat", *) platí zajisté i o varhanících a řiditelích kůru, aby nemuseli sobě dobývati chleba jiným zaměstnáním na velikou ujmu kostela a důstojnosti služby Boží, jež se pak odbývává jen ledabyle. A odchovává-li tato varhanická škola skutečně tak dobré a vzdělané síly, liturgické službě Boží nevyhnutelně potřebné, jest za-jisté tím slušnější a naleltavější i přání-druhé, by všickni rozhodující čiuitelové zasadili se o to, by platy varhaníků a řiditelů kůru byly slušně, přiměřeně době nynější upraveny, t. j. zvýšeny. Do té doby zůstanou všecky stesky na nedostatek dobrých varhaníků neplodné, nubes sine aqua. Upravením však platů těch bude zároveú i veliký kas cesty k nutné reforxně kostelní hudby upraven. K. *) Překlad: Kdo chrámu slouží, od chrámu af žije. Z arcidiecése Olonz.cucl :é : Ze Studýnek u Zábřehu. Byl bych již dříve podal nějakou zprávu o naší činnosti v reformě hudby chrámové, čekal jsem ale, až všecky čclnější církevní slavnosti vykonány budou. Proto hned den po Božím Těle podávám malý náčrtek o veškeré naší působnosti. Od poslední mé zprávy v prosinci m. r. musel jsem mnoho podniknouti, nehledě k rozličným choutkám těch kterých intradistů, nýbrž | ||||
|