|
| ||||
| ||||
|
Vychází vždy Jen frankované listy
5. každého měsíco. přijímají se. Rukopisy redakci za- slané nevracejí se. Předplatné, C E C I Li ^ jež činí Dopisy, týkající se poštovní zásilkou Cic`hSOp1S redakce, Uudtež za- na celý rok r. m. zl. 2 sílány franco Ferdinandu Lehnerovi na půl leta „ 1, pro katolickou hudbu p osvtn ou v Karlíně, č. 234. přijímá pouze na je- v ('echách, na Moravě a ve Slezsku. dnu z těchto dvou dob Reklamace zasílány administrace Majitel, vydavatel a redaktor: Uudtež do expedice v Praze, řetězová ul. v Karlíně, číslo 234. } E R D I N AN D ~l. E H N E R. č. 5, II. Čisto 9. V Praze, dne 5. záři 1876. Roěník 111. Obsah : Kytmus ve e,kladbách církevních. Podává Jan lii't. Kucha'r. — O pacdagogické dúlcžitosti zpěvu. Podává katecheta K. Konrád. — Pěstování zpěvu církcvnílio. Z arcidiecése Olomoucké:L Přerova (na Moravé.) [Dokončení.] Rytmus ve skladbách církevních. Podává Jan Křt. Kuchař. Rytmem v hudbě rozumíme určité střídání-se tonů dle sily jich znění a dle délky jich trvání. Rytmus v hudbě jest nutnou potřebou. Melodie bez rytmu přestává býti tím, čím jest; ztrácí svůj půvab, svou lahodnost, svou podstatu a stává se řadou tonů, které beze všeho vnitřního spojení po sobě následují, jako stavební materiál, čekajíce, až ruka mistrova umělou budovu z nich vyvede. Z takové řady tonů dá se však velmi mnoho melodií od sebe rozdíhnýclr utvořiti, kteréž, aě z těchže not stejným pořádkem po sobě jdoucích složeny jsou, předce podstatně od sebe se liší. A různost ta docílí se jedině rozličným rytmem. Nebyl však rytmus v hudbě vždy takový, jaký nyní jest. Rytmická stránka skladeb rozličných věků s rozličného stanoviska pozorovati se musí, aby skladba dobře mohla býti pochopena. Majíce na zřeteli hudbu církevní projdeme rozličné druhy skládání círltevních a budeme zkoušeti, v jaké podobě rytmus se nám jeví, dle jakých pravidel se řídí, což nám. pak bude sloužiti za ukazovatele, jakým způsobem skladby cfrkevnf přednášeti dlužno a jakým ne, aby účinku svého se neminuly. Špatným přednesem zajisté i ta nejmistrnější a nejkrásnější skladba se sřítí, a špatného přednesu příčinou bývá, hlavně ve skladbách církevních, špatně pochopený rytmus. Doufám, že řádky tyto, za doby reformačního hnutí v hudbě chrámové, povšímnutí dojdou, a že, ač nedostatečné, předce poněkud k vypinění našich snah přispějí. I. Nejstarší skladby církevní, kteréž při bohoslužebných obřadech vždycky svou platnost zachovají, jsou zpěvy od papeže Řehoře Velikého sebrané a uspořádané, jest Římský či Gregorianský chorál. Chorál ten jest pravou hudbou církevní. Chorálem oslavovali hned první křesfané svého Tvůrce a Pána; chorál zazníval hned při bohoslužbě prvních křesfanů, ano i mimo bohoslužbu ve schůzích posvátných, které křesfané ku vzdělání svému konávali. Chorálem pěje církev svatá až podnes a velebnost jeho pocifujeme nejen při vznešených prefacích, nýbrž i při kratičkých responsoriích. Chorál zpívati jest jednak velmi lehké, jednak ale zase velmi těžké. Zpívání chorálu jest lehké co se týká not; to již proto, že se neužívá nikde (vyjímaje h, které se někdy o půl tonu snižuje) zvyšujících a snižujfcíeh znamének; dále proto, že volení výšky neb ]doubky hlasu od zpěváka závisí, takže týž nikdy nemusí s objemem ]lasu svého přijíti do nesnází a konečně i proto, že melodické intervaly přes kvintu nejdou. Sekunda, tercie, lzvarta, kvinta, to jsou intervaly, jichž pomocí chorál těm nejrůznějším pocitům výrazu dává. Zpívání chorálu jest ale velmi těžké s ohledem na rytmus. (Mlčením pomíjím ~, obtíž, kterou působí zvláštní cltorálnf písmo notové.) Nezpívá chorál ten, kdo noty chorálu, jak po sobě následují, odříká, odkřičí, nezpívá-li zárov~ dle rytmu. Ku každé melodii jest 9 | ||||
|