|
| ||||
| ||||
|
-- 7r -
Pěstování zpěvu církevního. Z arcidiecése Olomoucké: Z Přerova (na Moravě.) Dokončení.] Co bývalý fundatista při chrámu sv. Morice v Olomouci zpíval jsem jen Mozarta, Haydna, Beethovena., Horáka a jiné věhlasné mistry, což divu, že jsem na mazaly Schiedermayera a pod. zřetele nebral a opisováním i kupováním dobrých skladeb Halma, Schnabla Fiihrera, i jiných slušný repertoir sobě ku provozování zjednal. Avšak co mi pomohou noty bez Sopranů a Altů? Ti scházeli. Jak tak jsem s pozůstalými hochy (jimž prý můj přcdclrůdce při provozování hudby na kůru houslema za zády pomáhal, by se udrželi) hudbu dělal, pokud jsem velkým namáháním as sedm děvčat řádně nevycvičil tak, aby samostatně dovedla zpívati. To se rozumí, že intrády byly u nás v piném květu. Zvolna počal jsem a n t i p h o n y k officiím na dušičky a jiné slavnosti přísně dle encheridia chorálu upravovati, poněvadž se k nesnesení u nás zpívaly a to jen z neznalosti chorálních klíčů a čtyřřádkového sestavení linkového. Mezi tím činily mé žačky z dobrého návodu značné pokroky ve zpěvu, tak že jsme na jitřní a Boží Hod vánoční v kostele slušně s hudbou vystenpili. Sotva jsem ale přišel z kostela domů, již se mi hrnuly stížnosti, „ž e nebily ]rodiny na jitřní, že nekukaly žežulky” a pod.! Já tčrn a jiným nesmysly jejich v)-mlouval a an jsem zároveň tou dobou na obyčejné ne-děle chorál Pange liugua ve čtverhlasu za-vedl, dostal jsem náhradu, ž e ničemu u e-rozumím a sám nic neumím. Nu, po-nechal jsem jim své mfiiění a jednal dále dle svého přesvědčeni a když po čase ti a jiní viděli, že mne nepředělají — umlkli. — Brzy na to as v únoru r. 1873 zaopatřil jsem sobě Proskeho ,Musica divina". Studuje partitury velkých těch mistrů, přemýšlel jsem, jak bych mohl dost malé vložky v kostele provésti; šlo by to, ale intráda a pak nějaký Zucbiuo, Vittoria neb dokonce Palaestrina ! ? ! to se neshodovalo a proto mys14 jsem, nu sí intráda jeti napřed; avšak jak jich mir uix, dir niz odstraniti, když mne skrze k u li ač 1: y a zavádění všelikých (prý) n o v o t obecenstvo zkřesalo ! Po celou doba mého působení až do května r. 1874 provosovali jsme práce svrchu jmenovaných mistrů, jak mi z více stran praveno, úhledně a ač jsem hned zprvu i pěvecký spolek k tomu vedl, že Zvonařovy sbory chorální jak v kosteletak i při průvodu o Božím Těle výtečně pro-vozoval, přec to vše nic neplatilo ; naše obecenstvo bylo na jiné věci uvyklé! — Náhoda tomu chtěla, že se o Božím Tčle r. 1874 hudebnici (trubači) ku slavné mši svaté a k oltářům na intrády nesešli včas a tudíž snad poprvé byla slavnost bez i n t r á d od-bývána. %e jsem dostal co proto, můžete býti ujištěn; nejen že jsem byl na radnici k zodpovídání (toho přečinu) povolán, nejen že lidé (jimž se od obecních voleb pro jich četné protesty ,protestanté" říkalo) proti mému jerináuf obecnímu výboru také protest podali, ale i k p. faráři došli, aby si stěžovali; a facit tohoto posledního byl, že jim dp. farář objasnil: „jaká lruclba k službám Božím jest patřičná a jaká ne” ; tíni byli odbyti a s nimi navždy — intráda. Jsa takto dp. farářem pod-porován a chráněn, počal jsem mimo mešní pfseř> z Vašeho kancionálu „Odpočinutí věčné” (za mrtvé), vložky z ,diviny" a vycházející téhož roku „Cecilie” studovati a na kůr uváděti; znenáhla pak cvičil a předvedl jsem mše, v slohu církevním psané, jalzo : Greith 3 bl. z F, dále více lehkých avšak solidních mší Schiipfov- eh s průvodem šm. kvartetta, což se takto až do nedávné doby dálo. 7e jsme se na předvedení úphiě vokálních skladeb neodvážili, zavinilo více příčin; tak rta př. vypověděla některá starší děvčata své působení a tu jsem Uyl nucen nové síly cvičiti, což mnoho času potřebuje, dále a to nejvíce vadí, dosavad nedostatečný stav našich varhan (které prý U. r. budou postaveny), jiiial: bychom byli nastudovanou M. Cunibert i Skuherského V. s gymnasisty (kdež jsem učitelem zpěvu) dávno již provedli. V červnu t. r. zavítal k nám nejd l:nfže arcibiskup t)lornoucký a tu jsme poprvé (jak jsem Vám již sdělil) mou mši, při níž jsme Pesponsoria unisono zpívali, provedli. Anto mám ted děvčata nově vycvičená, některá pak z těch starších ještě zůstala a mužský sbor ochotně vypomáhá, počneme mši Kainovu ,Jesu redemptor" a na to některé lehčí od Lottilro a Pittoniho studovati, o čemž, dá-li Pán Bůh a jestli dovolíte, svým časem zprávu podám. Sbor náš má mue a p. varhaníka nepočítaje: 7 sopranů, 5 altů, (děvčata měštanská), 4 dobré tenory, 4 dobré bassy, (dílem učitelé, dílem měšfané). L.MIF– S hudební pi°ílohou č. IX. '«, \ákladem vydavatclovjn:. — Z kučhtiskárny Cyrillo-irlcrliodWjel.ú v Praze. | ||||
|