|
| ||||
| ||||
|
jest nutností. Básník hudebníku a hudebník básníku zde pomocné ruky podávati musí. Za tou příčinou pisatel těchto řádků koresponduje s prvními v obou oborech muži již po delší dobu a z nejednoho místa závažného obdržel přípově(l velmi příznivou. Mužové církve i vlasti milovní rádi a obětovně podvolují se i namahavé práci, když jde o rozkvět života náboženského a duševního v národě našem. Obětovuost v národě česko-slovanském ještě ne-vyhasla.
Pončvadž pak stanovy odboru hudebního Akademie křestanské účelem odboru praví býti v§ 1. hudbu liturgickou a círlcevní z p ě v lidu, ve výboru pak sekce zasedají hudební umělci na slovo vzatí, předložil redaktor ve výborovém zasedání záležitost chorálu č e-s k é h o a k a n c i o n á 1 ů též zralé úvaze členů výborových. Jak návrh od sekce přijat jest, a jaké ve výboru o důležité otázce panuje smýšleni, nejlépe poznati lze z řeči, kterou p. ředitel F. Z. S k u h e r s k ý v následujícím zasedáni měl. Ne méně poučné, jakož i rovněž zajímavé odůvodněni čte se na jiném místě tohoto čísla a odporučujeme vřelá slova bedlivému uvážení nejširších kruhů jak duchovenských a učitelských, tak i hudebních vůbec a literárních. Prvním krokem ku zavedení řádného zpěvu obecného býti vidělo se vytlačení chrámu nedůstojné a ariosně copové m š e Haydnovy ,IIier liegt vor Deiner Majest lt," která v českém překladu počíná slovy: „Zde v skroušenosti padáme”. Mše tato straší úžasnou měrou v přečetných chrámech pražských i venkovských, a považuje se takměř všeobecně za „non plus ultra” písně obecné. *) Ba do- *) Když se tohoto roku jednalo o nové vydání zpěvníčku pro obecné školy v K., intervenoval redaktor, aby píseň chrámu nedůstojná a nehodná národu českého, který má poklady původních, domácích a přerozkošných zpěvů, nadále do školního zpěvníku nepřijímala se. Jak se později objevilo, přímluva ničeho neprospěla a v novém zpěvníku mše IIaydnova nejen zůstala, nýbrž od školní mládeže se také zpívá v neděli a ve svátek, — ve všední totiž dny nezpívá se žádná píseň, poněvadž školní mládež pouze času nedělního a svátečního na mši sv. do chrámu cbodí — a to pravirlehrě o celý půlton níže, než var-hany brají. Čcské školy obecné nejsou ostatně osamotnělé. 0 hodině osmé jest v tomtéž chrámu Páně mše sv. pro mládež německých škol obecných, při níž se zpívá IIaydnova píseir : „Hier liegt vor Deiner 1\Iajestát”. O půl deváté následuje mše sv. pro mládež českých škol obecných a měštanských, a při ní zpívá se Hayduuva píseň: „Zde v skroušenosti padáme!” Ostatně tato od mládeže českého i německého jazyka zpívaná píseň mešní IIaydnova má přece jednu výhodu. Do jistého chrámu sešla se o jisté slav- slýcháme, že po venkově i při slavné zpívané mši svaté, jejíž liturgie nutně vyžaduje přísně předepsaných zpěvů latinských, se prozpěvuje. Toho by nám k ostudě ještě scházelo! Nám, kteří máme nepřeberný poklad písní mešních krásy nevídané a důstojnosti velkolepé, *) není třeba útočiště bráti k písním ducha cizího, nad to pak i provedení chatrného a světského. Aby tedy Haydnovka snáze vytlačena byla, která zpěvností svedla tak mnohonásobné kůry, stalo se usnešení, aby nahradila se novou skladbou, která by při podobné rozmanitosti, také zpěvností nápěvů vynikala, jimiž by lid ku zpívání se uchvacoval, zároveti však zbožným duchem církevním nad ni vynikala. ftečená skladba má míti tolik nápěvů rozmanitých, kolik jich ku vyzpíváni při tiché mší sv. stačí. Před pozdvihováním 4 neb 5, po pozdvihování 3 neb 4. Sloky budtež krátké, dle možnosti po čtyrech řádkách ukončené, aby též v polovici možno bylo zpěv zastaviti, když by toho krátkost modliteb mešních vy-žadovala. Před pozdvihováním zpívejtež se sloky následující: Introitus s Kyrie, Gloria, Credo (když ve mši přichází), Offertorium, Sanctus. nosti mládež obojího jazyka. Varhany spustily Haydnovku ; děti škol českých poi;aly zpívati : „'Zde v skroušenosti padáme!” — děti škol německých počaly zpívati: „Hier liegt ver Deiner Majestát!” Ideál rovnoprávnosti jest dosažen! Haydnovka vyrovnává dlouholeté spory. Palmu míru přináší Haydnovka. Zpravodaj jest ostatně dobrákem a nevyzradí, kde tak se stalo 1. P. I876. *) Kdo chceš slyšeti, čím se rozeznává chorá 1 staročeský od mešní písně IIaydna, za-stav se času nedělního a svátečního v karlínském chrámu Páně sv. Cyrilla a Dlethoděje o 11. hodině. V)-šší reálka česká zpívá!, v o n a ř o v u mši z kaucionálu vydaného od redaktora. Záhy bohužel zvěčuělý Zvonař použil zde většinou nápěvů z rorátů štědrovečerních velmi ditmysLiě. Člověk žasne nad tou krásou pí~n"; české, zcjmena, když se přednáší tak živě, jako p. ředitel 13. Kirchner s žáky reáluími ji nastudoval. — Kancionál Svato-Janský má ostatně ještě 3 podobné mešní skladby, kole kn každé částce mešní zvláštni nápěvy se vyskytují a sice: Písně mešní č. 344, 345 a 346. Díl I. str. 243—255. Ač se vyskytují v nich mnohé nesrovnalosti deklamace, zejmena přízvuku s nápévem, dbá-li se přirozené přízvučnosti, dobře i snadno pi•iučí se jim lid, jak zkušenost vlastní, jakož i jiných v tom oboru pracujících hudebníků stvrzuje. Ze písně jsou těžké a že se lidu ne-líbí, jest předsudek a lež! Co z národu vzešlo, uchu národnímu těžké cení. A lidu se líbí vše, co jest krásného. Když jste pokazili vkus lidu sladkými nápěvy, nyní chybu napravujte vážnými nápěvy! Smutué však ty nápěvy české nejsou. Naopak! Veselé a mysl i srdce rozhřívající. Proto všechny 3 mešní písně přijaty jsou do kancionálu mnou vydanébo, z důležitých příčin prozatím beze změny. Však nadejde doba, kde vše se vyrovná a v souhlas uvede se deklamace s melodií. | ||||
|