| ||||
| ||||
— 99
monie. Patrně snaží se vybuditi dojem hudebním líčením a neminul se věru s účelem. Obecenstvo, jemuž podobná harmonie více jest přístupnou, hluboce bylo dojato vzorně přednešenými zpěvy. — Bez delších přestávek následovalo: „Timete Dominum” a ,Justorum animae" od J. L ii b m a n n a, „Ave verum corpus” od W. A. Mozarta a na ukončení ,Regina coeli" (český text) od J. F ii r s t e r a. Krásná a živá skladba F~rsterova rozehřála obecenstvo tou měrou, že musela se opakovati. Fiirster jest skutečně skladatelem velmi šEastným. Škoda! že neskládá četněji. Pan ředitel Fiirster byl dojista se sta-tečným sborem svým spokojen a rovněž i posluchačstvo velmi četné. Lelcner. Z diecése Brriěr~ sl~é Od Sloupu. Co pak to má být, snad nepřišli hudebníci, aneb někdo vzal bubny a trompety s kůru, že dnes se žádná mše figurální neprovozovala? Tak se tázali před dvěma roky mnozí příchozí do Sloupu , jdouce ze služeb Božích. Uslyševše ale pravou příčinu, proč se nemuzicírovalo, že totiž tamnější p. děkan drže se návodu Cecilie, žádné hudby instrumentalní při službách Božích trpěti nechce, a že se nyní jen zpívat bude s průvodem varhan, tu se pře-mnozí nad tím pozastavovali, pravíte, že již ani do Sloupu na pout nepůjdou; farnici sloupští nápodobně reptali a s velkou nevolí novotu onu nesli. Konečně ale přece utišilo se ono pobouření a lid víc a více zvyká překrásný m a služeb Božích důstojným písním kancionálním. Avšak oni milovníci bubnů a mší figurálních, byli letos ještě více překvapeni, když najednou i hlas varhan umlknul a lid sám zpívati musel. Co to zas, tázala se ústa sterá ? Inu pan nadučitel vypověděl varbanickou službu, pro svou churavost? — a druhý pan učitel, cítiv se poněkud slabým ve hraní varhan, vyjádřil se: „že nechce s kůrem ničeho míti.” To bylo něco, čeho ani p. děkan neočekával. Četné zástupy poutníků se hrnuly ku chrámu sloupskému, zpívané mše sv. měly vícekrát v týhodnu býti slouženy, a tu nebylo, kdoby na varhany zahrál, aneb knězi odpověděl. Dobrá rada byla drahá. Tu napadlo p. děkanovi, kterýž se v hudbě a zpěvu výborně vyzná, jak pak kdybych já šel hrát, jestli pak by to nešlo, vzdor tomu, že jsem na varhany nikdy nehrál ? ! Neváhaje, šel na kúr, hrá píseú, a hle, ono to jde dobře. Bylo tedyponěkud spomoženo ; p. kaplan sloužil zpívanou mši sv. a p. děkan hrál na varhany. Aby však i p. kaplan mohl p. děkanovi při mši sv. zabráti, začal se učiti on. Ovšem bylo to trochu smělé si počínání, jelikož krom not a klavesů více neznal; avšak pomalu to šlo přede; a nyní po uplynulých 10 týhodnech, hraje jeden druhému při mši sv. *) a páni učitelové se na to jen dívají a naznávají, že to jde a půjde i bez nich. Pan děkan cvičí zpěváky ve zpěvu, a již to tak daleko svou neunavnou pílí dovedl, že na slavnost všech svatých se zpívala I. Gregor. mše z Lehnerova kancionálu. A tak to s po-mocí Boží jde a půjde dále , až nějaký varhaník opětně ustanoven bude.**) ToE opět nový důkaz toho, jaký pro-spěch z toho vyplývá, když ducliovnf alespoú poněkud hudbě rozumí, jelikož když by i sám jako zpěvák aneb ředitel kůru účinkovati ne-mohl, někoho přiučiti může, aby alespoú několik písní varhanami sprovázeti dovedl, by se u ji-stých pánů o milost ucházeti nemusel. A protož jest zapotřebí zavčas se ohlížeti a bdíti, jelikož žádný neví dne ani hodiny, kdy tak mnohý ředitel kůru přijde, a vloživ klíče od kůru do rukou farářových oznámí: „Já na varliany vice hráti nebudu”, aniž by tu pravou příčinu, proč vlastně takto činí, duchovnímu oznámil. *) To byl velmi štastný nápad! Při horlivosti duchovních správců kůr nikdy neosiří. Když má mši sv. vdp. děkan, hraje pan kaplan; když má mši pan kaplan, hraje vdp. děkan. Tot ani nic krásnějšího nelze si přáti! Slával Pozn. red. *) Není v osadě k nalezení kandidát pro jedno-roční běh na varhanické škole? Bylo by po-moženo pro celou budoucnost. Pozn. red. Nfžepsaný ohlásil na jaře, že vydá příruční knihu chorální pro ředitele hudby kostelní a choralisty. Dílo toto v rukopisu úpině hotové a od nejdůst. biskupské konsistoře Brněnské na příznivý úsudek autority v církevní hudbě na slovo vzaté, schválené, počne nyní vycházeti | ||||
|