|
| ||||
| ||||
|
— 5
klarinett[i, dvou rohű a fagottű. Nákladem jednoty sv. Cecilie v Lublani. — Tato skladba je po výtce pravou instrumentálkou, kolísající se mezi slohem orchestrálním a varhanním. Kdyby veškeré instrumentálky predchozích vękű byly tohoto slohu a tak dűstojného výrazu, nenastala by nikdy reakce proti instrumentované hudbę chrámové. Tato slavnostní mše prvního rádu doporucuje se všem dobrým sborűm co nejlépe, at jiz pęstují orchestrálního prűvodu cili nic. Opomíjí-li se tento, pak nutno dovedného varhaníka a dobrých varhan, ne-li jiz moderních, tedy aspoń slušnę disponovaných, jez nevyznamenávají se více tak zv. lomenou oktávou. 5. Gradualia, Tractus et Sequentiae pro nedęle a svátky církevního roku a nešpory na Bílou sobotu. Op. 54. Cena 3 k. V Lublani, nákladem vlastním. 6. G r a d u a 1 i a etc. de Commune Sanctorum, in Festis B. M. V. et ex Poprio Sanctorum, pro 4 smíšené hlasy aneb pro 1 hlas s prűvodem varhan. Op. 60. Nákladem vlastním. Cena 4 k. Tato homofonnę i polyfonnę psaná gradualia jsou prístupná kazdému ponękud jen lépe vyškolenému sboru. Vtroušené tu a tam falsi bordonni usnadńují nastudování a urychlují postup litw:~ie, pri cemz velmi pęknę pűsobí ke kontrastu s vętami harmonickými a kontrapunktickými. U porovnání s gradualiemi od Witta, Skuherského a Stehlea jsou tato gradualia prímo snadná a taktéz snadnęjší chorálních, na jichz bohatých melismatech ztroskotává se nejednou dobrá vűle pri technické nevyspęlosti mnohých sborű. Recená gradualia doporucují se i jinak svou zivostí, dokonalou formou, na základę prirozeného rádu modulacního, lepou, nevšední, ale také nehledanou harmonií, perfektního latináre prozrazující dekla- mací a veskrz cudným a velebným výrazem svým, pripomínajícího nejednou velebnost gregorianského chorálu. Ackoliv Foerster k antikvisování, jak ostatní jeho skladby dokazují, nikterakz neinklinuje, toz v recených zde gradualiích prece nemohl jinak, nez tu a tam chorálu dosti podobná, aneb prímo z nęho vzatá themata spracovati. Graduale má ostatnę svou vlastní, mohli bychom ríci typickou, textem jaksi á priori jiz vytknutou formu, kterou snad málo kdo tak šfastnę vystihnouti dovedl, jako právę Foerster. 7. Te D e u m , op. 77. pro 4 smíšené hlasy a varhany, je skladba velkolepé koncepce, která však vyzaduje zdatného sboru, nelekajícího se rhythmických zde obtízí bohatę rozvinuté polyfonie. Varhanový part, prozrazující ráz smyccového kvintetta, je dosti nesnadný, ale vdęcný; technicky vyspęlému varhaníku poskytuje piné prílezitosti k osvędcení své dovednosti. Vyšlo nákladem vlastním. 8. Te D e u m , op. 63, pro 4 muzské hlasy je prostinká, populární a pro své hojné falsi bordonni velmi strucná skladba. Vyšlo nákladem autorovým. 9. M i s s a in F e s t i s d u p l i c i b u s (cantus choralis) pro 4 smíšené hlasy. Jest to vlastnę zrythmisovaný a thematicky ve ctyrhlase spracovaný chorál. Na tuto skladbu mohou se jen nejlepší sbory odváziti, jimz bude zajisté vdęcným úkolem. 10. M i s s a p r o d e f u n c t i s, op. 80, pro 4 muzské hlasy, praesentuje se v prű- hledném rouchu homofonickém, kterou zműze kazdý, byt by toliko jednoduše obsa- zený sbor. Opęt jedna skladba k vypuzení starého Lablera a Horáka z našich kűrű. 1 1 . M i s s a in hon. s c. C a e c i l i a e, op. 15, pro 4 smíšené hlasy, tęší se obzvláštní oblibę, jelikoz r. 1901 vyšla ve lll. vydání jiz. Jeden z referentű Cecilského katalogu prijal ji tamtéz slovy tęmito: Tato v moderním slohu komponovaná mše nemá sice hlubokých myšlenek, ale také niceho závadného a všedního. Vedení hlasű jest zde polehounce plynné, prirozené a dovedné, celkový pak dojem prívętivý a slušný. | ||||
|