Richard Wagner o církevní hudbě
Ročník: 1905; strana: 15,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
— 15 —



lákű choralistű), mezi nimi »cantores et rnusici«. Z toho poznati lze, jaká byla sláva

toho chrámu, dí Pešiná. Ve dne v noci chvála v nęm Bohu byla vzdávána. Kde je

stará zboznost, kde je dávná víra! będuje knęz vlastenec. Nyní (po bitvę bęlohorské)

sotva 7 je prelátű a kanovníkű, 3 vikaristé, 4 choralisté, 2 sluzebníci nizší. Jaká zmęna!

Úmysl Ferdinandűv však nebyl proveden. Odvrátili císare od uskutecnęní

predsevzetí jeho rádcové. V roce 1622 dne 19. prosince poslala kapitola dlouhý

prosebný list Ferdinandovi; v breznu roku následujícího vydal se Ferdinand z Rezna

na cestu do Prahy, kam prišel dne 11. dubna. Byl slavnę uvítán. Mnoho zálezitostí

sporádav, projevil opętnę, ze chce chrám Pánę svatovítský vrátiti bývalé slávę; po-

rucil, aby prefekt pokladrrice královské neboli praeses komory královské s kapituláry

co nejrychleji vyjednával. [ vyzvána byla kapitola, aby podala soupis kanovníkű

i ostatních osob, které, a kolik jich »nejménę« u metropolitního chrámu Pánę by

bylo potreba; dále i jakého nákladu by se ku výzivę jejich vyzadovalo. Kapitola

podala podrobný návrh, z nęhoz vyjímáme: Magister scholae (ucitel školy) 150 kop

míš.; 12 choralistű, mezi nimi kantor (130 kop), kustos choru (120 kop), ostatní

(100 kop kazdý); organista dobrý (200 kop) a kalkant; 4 jinoši (totiz 2 thuriferarii,

2 akolyti); 2 diskantisti, kterí by nejen pri mších, ale i pri hodinkách zpívati pomá-

hali (kazdý 80 kop). V návrlw tomto o bonifantech zmínky není.

Ani tentokrát úmysl císarűv nedošel uskutecnęní. Proc? Pešina dí, ze »na ten

cas je lépe mlceti nez mluviti«. Asi úredníci a rádcové, jichz nechce jmenovati, męli

v tom ruce. Ale prece nęco se stalo. Císar nez odejel do Vídnę, pro nizší sluzeb-

níky clirámové ustanovil týdení plat: Sakristánovi 6 rýnských zlatých, ctyrem vika-

ristűm po 5, šesti choralistűm po 3, magistrovi školy 3, ministrantűm 2, organistovi

a kalkantovi spolu 3, dvęma diskantistűm spolu 3, dvęma ceroferariűm nebo alko-

lytuln SpOIU 2. (Pokracování)







Rűzné zprávy.

Richard VIagner o církevní hudbę. Mi- k típadku katolické hudby chrámové ucinęn za-

nulé leto prinesla »Schlesische Volkszeítung« nę- vedením orchestrálních nástrojű; jimi a stále

kolik výrokű slavného mistra polyfonie o církevní volnęjším jich uzíváním vnucena jest nábozen-

hudbę, jez byly pak citovány i v jiných novinách skému výrazu smyslná ozdoba, jez mu byla velice

a casopisech. Pojednávaje ve svém r. 1840 sepsa- na úkor a také na zpęv co nejškodlivęji pűsobila.

ném »Entwurf zur Organisation eines deutschen Virtuosita instrumentalisty konecnę pobádala zpę-

Nationaltheaters fűr das Kónigreich Sachsen« váka, aby se snazil nabýti stejné virtuosity, i ve-

také o hudebním ústavę pro oslavování sluzeb dral se brzy do chrámu operní vkus docela; nę-

Bozích ve dvorním kostele v Drázdanech vyslovil které vęty posvátného textu, jako: C h r i s t e

pri té prílezitosti své zásady o církevní ]ttrdbę. e l e i s o n staly se ustálenými texty pro arie

nMá-li katolická církevní hudba«, píše Richard z opery, a zpęváci vyškolení podle módního

Wagner, »býti zachována se spravedlivými ná- vkusu vlašského bývali zváni k jich prednesu do

roky, musí znovu nabýti ztracené cti nábozenské chrámua. Orchestr by Richard Wagner z kostela

velebnosti a vroucnosti. Papez Marcelltts chtęl nejradęji naprosto vyloucil a za to chce dopo-

v 16. století (polyfonní) hudbu z chrámu Pánę moci vokáhií hudbę k pinému právu. »Lidský

docela vylouciti, protoze tehdejší její scholasticko- hlas, tento bezprostrední nositel posvátného

spekulativní smęr ohrozoval vroucnost a zboznost textu, a nikoliv instrumentální výzdoba anebo

nábozenského výrazu. Palestrina zachoval kostehú dokonce triviální šumarení, jak je vętšinou na-

hudbu od vyhnanství tím, ze jí dal opęt onen cházíme v našich nynęjších kostelních komposi-

výraz; jeho, jakoz i jeho školy a následujícího cích, musí míti v chrámu Pánę naprosto

století díla predstavují rozkvęt a nejvyšší doko- p r e d n o s t a má-li církevní hudba dojíti zcela své

nalost kostelní lurdby : psána jsou pouze bývalé cistoty, musí ji v o k á 1 n í h u d b a zastupo-

pro prednes lidským hlasem. Pevní krok vati výhradnę.,

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ