|
| ||||
| ||||
|
-23
O zpęvu chlapeckém. I udá,á P. BOlrtuit[t Matr117, knęz kongregace Nejsv. Vvkupitele. (I'okrncováut.) Z a krátký cas byla podpora císarova zrušena. Pešina dí, ze však prece z královské pokladny vzhledem k jistým fundacím slušný obnos se vyplácí; vypocítává pak osoby pri chrámu té doby (t. j. asi r. 1670) zamęstnané. Z výpoctu toho jmenujeme: arcibiskup; 4 preláti a 4 kanovníci ...; 4 choralisté, z nichz jeden je kantor školy, který mládez »in musica vyucuje; cantores, musici, tubicines, rozlicného druhu 24, a mimo to magister et organista (asi jedna a táz osoba) chori. B o n i f a n t i, neb jinoši (juvenes) poctem 6, z nichz dva jsou ceroferarii neb alkolyti; ostatní ctyri doprovázejí Velebnou Svátosf, kdyz se nese k nemocnému, zpívajíce hymnus: »Pange lingua gloriosi :. Kazdý pátek také pri mši o spoluutrpení nejblahoslavenęjší Panny Matky bolestné zpívají Patris Sapientia« etc. a Stabat Matem etc., nosí také korouhve pri prűvodech. Rector scholae, neb ludimagister, který mládez obojího pohlaví ucí literárn ceské i nęmecké reci, ucí je znáti umęní slušnę (polite) psáti, pocítati atd. V dalším uvádí Pešina denní porádek sluzeb Bozích, jakoz i slav- nosti mimorádné a fundované povinnosti. Nękolikrát pak pridává >adesse tenentur omnes (praelati, canonici, aliique ministri, aliique omnes), t. j., prítornni mají býti všichni, tedy i bonifanti. To by bylo tak asi všechno, ceho jsme se o bonifantech dopátrati mohli.*) Ostatní partie jsou jiz nuiohem lehcí, tato jest nejnesnadnęjší. Proto uvedli jsme, pokud bylo mozno, doslovnę zprávy o této dobę nejstarší, jsou mimo to v nich také i jiné vęci hudby církevní se týkající obsazeny. Nyní pak na základę toho, co bylo uvedeno, ucińme si svűj úsudek. Název Innocentes, chorales (Konrád dí, ze jeden starý zápis presmykuje písmeny ve slovę tom) a jiné nalezli jsme i u cizích národű, zejména v Nęmecku i nynęjší Francii, téz v Italii. Názvu »bonifantes« nenalezli jsme jinde nez v (-echách. I prosíme, kdyby nękdo nalezl název ten jinde, aby s námi to sdęlil. Na základę pak dosud prístupných nám pramenű dírce, ze »bonifantes byli pouze v Cechách a na Moravę. Zdá se býti pravdę;)odobným, ze i jinde tak byli zváni jistí zpęváci chrámoví. S názvem >bonifantes shledáváme se toliko u chrámu sv. Víta, u chrámu Vyšehradského a u chrámu Olomouckého -- nikoliv u chrámű ostatních, ani farních, ani u chrámű klášterních; byli tedy (se zrením na prameny uvedené) asi bonifanti nęcím zvláštním u chrámű kathedrálních (nryslím biskupských) a kapitolních. Etymologie, pűvod slova bonifantes odvozuje se obycejnę ze slov dvou boni a infantes«, dobré dęti, tolik, co boni pueri . Odvození to zdá se býti pravdę nejpodobnęjší vzhledem k ostatním názvűm, jimiz byli nazýváni, zejména vzhledem k názvu innocentes , t. j. nevinní, mlád'átka. Pak ale slovo to by zníti męlo honinfantes . Ono n asi bęhem casu se otrelo rychlou výslovností, a dvę ~ , prvé, jímz koncilo slovo boni~ a druhé, jímz pocínalo slovo ^infantes, splynulo v jedno. Infans znamená obycejnę (vyjímaje španęlské známé infant) dítę nemluvnę, ~ecké ale také nękdy zváno slovem to dítę vętší, však skoro výjimkou. To zdá se zde býti. Ponęvadz dle pramenű nalézáme jiz v dobę, kdy nadání pro nę od kanovníka Eberharda bylo ucinęno (r. 1259), název bonifantes, ustálený, prijme- me-li za pravdu, ze slovo to stazeno z boni infantes, a ze ono n« se bęhem casu otrelo, márne tím jakýsi dűl *) Viz i Naucný Slovník Ottűv, VI., str. 362, 363.) | ||||
|