|
| ||||
| ||||
|
— 25
lingu, k nim pridruzí se mnoho zivlű cizích, zle nakládají s mnichy, vęci odnášejí atd. Stíznost podána k papezi Innocencovi IV. Tento 28. srpna 1249 vydal bullu po- dobnou oné, jez pro Prahu byla vydána. R. 1274 jedná o podobných neporádcích synoda v Solnohradę. Roku 1307 brání lire té Worms, roku 1351 Helmstadt, r. 1282 Eichstádt (kde i vrazda se stala) a roku 1260 koncil v místę Cognac u Bordeaux.*) Vidíme, ze v téze dobę i v Cechách lira ta degeneruje, totiz asi roku 1230; roku 1234 víme o první stíznosti v Rímę. Hra ta byla asi zavedena kapitolou neb biskupem aneb zpocátku bylo dáno k ní dovolení. To se stalo v tom case, kdy hra ta byla slušnou, kdy ještę »nikde« nebylo neporádkű. Víme, ze školy zakládány byly dle vzorű cizích, mnozí kapitulári vzdęlávali se v cizinę a sv. Vojtęch sám studoval v cizinę (v Dęvínę); samé to dűvody pravdępodobnosti, ze hra ta po príkladu ciziny mnohem dríve jiz byla i v Cechách zavedena. Máme za jisté, ze se tak stalo jiz ve století XII., ne-li jiz v XI. Byla by tedy jiz v té dobę instituce bonifantű u chrámu svatovítského. Vzdyt vidíme první školy v Cechách takorka v téze formę se vyvíjeti, jako za hranicemi, 1 zde máme školy kapitolní, klášterní, pozdęji farní; i v Cechách shledáváme se s triviem a quadriviem; dále i se slavnostmi školními, jinde obvyklými. Naucný slovník Ottűv praví (díl Vl., str. 358), ze latinská škola kapitulní byla na Hradcanech zrízena záhy po zalození biskupství (r. 973), druhá pri kapitole vyšehradské r. 1090. A kde byly školy, byli i zpęváci. Nękterí biskupové nebyli Cechy, na pr. Dętmar (973-982), rodem Sas, byl dríve mnichem rádu benediktinského v Magdeburku; Thiddag (998—1017) byl dríve mnichem Korbeyským; Ekkard (1017—1023) byl opatem benediktinű v Naumburce. Műzeme za to míti, ac listiny zpráv nám nedo- chovaly, ze jiz tito po vzoru klášterű z nichz vyšli, po vzoru rádu benediktinského chlapcű ke zpęvu uzívali; snad pűvod bonifantű a zmínęné slavnosti jejich jiz od nękterých z tęchto biskupű pochází, byf i jméno se pozdęji vyvinulo. Mozno téz, ze zrízeni byli bonifanti v té dobę, kdy úcta Marianská v Cechách se rozmáhati pocala, a to zvláštę k tomu úcelu, aby dennę ríkali hodinky Marianské (jak svędcí Pešina). Pozdęji pak i jiné funkce jim byly pridęleny, nejprve zpęvácké, pak i kostelní. Dűvody ty ovšem nejsou listinné, toliko kongruencní, t. j. vhodnosti, shodnosti, ale jsou dosti silné. O brevnovské škole vypravuje Krásl. (»Sv. Vojtęch(,, str. 387, 388.) Roku, kdy byla zalozena, nikde jsem nenalezl. Škola vyšehradská zalozena dle Naucného slovníku I. c., roku 1090. A hle, i na Vyšehradę shledáváme se s boni- fanty. — Rozšíril jsem se o bonifantech, ponęvadz doba ta jest dosti temná, a rád bych, kdyby nękdo studia v té vęci se ujal, a eventuelnę nękteré hypothesy zde uvedené objasnil. Ovšem vęc ta vyzaduje veliké píle.**) Jaké byly funkce bonifantű ? Zde odpovídá nám jen Pešina. Co se týce nejstarší doby, byli bonifanti asi zpęváky, hochy zpívajícími. Ale záhy uzíváno jich i k nękterým funkcím mimorádným, na výpomoc; k ministrování, jako ceroferariű a podobnę. Pešina v onom katalogu osob zhotoveném kapitolou, vypocítává vedle bonifantű i jiné zpęváky: 24 zaltárníci, 30 choralistű, v nich 12 zákű, zalozeni r. 1497 Vladi- slavem, a ještę jiných 12 zákű, mezi nimi zpęváci a hudebníci. Zdá se, ze tęchto posledních 12 je nejstarší institucí, pak k nim pribyli bonifanti, nebyli-li z nich vybíráni, konecnę i choralisté. Viz Michael: Geschichte des deutschen Volkes Il., str. 385 a násl. Ottűv Naucný slovník, str. 362 dí : Kanovník Eberhard ustanovil 12 bonifantű. Místo tęchto bonifantű ustanoveno »pri témz chrámę« roku 1326 deset knęzí, aby obcovali hodinkám, vigiliím a sluzbám kostelním. Je asi omyl. Pri svatovítském kostele nebyli místo bonifantű »nikdy« ustanoveni knęzí, to stalo se r. 1326 pri chrámę vyšehradském. 1 dluzno to v dodatcích a opravách ke slovníku opraviti. | ||||
|