|
| ||||
| ||||
|
— 30
Kraus, kaplan v Krásné Hore. Produkce cír- Úcastníci nacvicili a provedli za rízení Vojt. kevního zpęvu obstaral liturgický sbor do- Ríhovského téhoz mši dvouhlasou »in hon. mácí rízením osvędceného svého riditele sc. Aloisii« a zpęvy ceské pri odpoledních p. H. Tomáše. Není to teprv sbor zacátecni- poboznostech, které nacvicil s úcastníky dr. cký, ale jiz na vysokém stupni jsoucí, který J. Mrštík, jenz jako predseda diecésní jednoty bez obavy műze se pustiti i do skladeb Cyrillské promluvil k shromázdęným jak na tęzších. pocátku, tak i ku konci exercicií. Velice ku Sbor novopacký predvedl bohaté ukázky zdaru exercicií prispęl téz sl. zpęvácký spo- rozmanitého a zajímavého repertoiru svého, lek >,Hlasoń«, který jak vzácnou ochotou pocav mší: »Missa bohemica« od Foerstera, svou, tak i dokonalými výkony svými vdęc- op. 38. a zakonciv úkol svűj nezapomenu- nost veškerých úcastníkű v piné míre sobę telným, imposantním »Te Deum« od Witta. získal. VÝROCNÍ ZPRÁVY ZA ROK 1904. varní jednofa G'yrillskiá v ~elivę. dluzní a t. zv. otevrený dluh není prý, jak (Výrocní zpráva. — Cyrillští Niko- jeden soudní pan rada pravil, zádnou nectí. d e m o v é.) O Jednotę naší tu predevším Snad nás k zivęjšímu vędomí naší jsou- pamętihodnou událost uvádím, ze posud jest, cnosti a k cilejší snaze po dokonalejší ano ze posud cinnou jest. Nechci tím právę oslavę posv. tajemství povzbudí sousední ríci, ze se ciní, nýbrz jen, ze udrzuje se necyrillský sbor humpolecký, uskutecní-li, posud nad vodou a brání se zuby-nehty co zamýšlí, usporádati letos cyrillské cvicby nechvalnému potopení se v nynęjší od mo- v Humpolci. Sbor humpolecký jest pravý dernistű vzbuzené nechuti proti jednotám. cyrillský Nikodem. Není ve svazktt jednot Vęru, ze za nynęjší spolkové vlaznosti jiz to cyrillských, ale maje nadšeného cyrillistu za bezmála za zásluhu pocítati mozno, nezaní- sbormistra a reditele kűru pűsobí a pracuje ká-li sem tam jednota s idealním cílem zcela v duchu cyrillském a to nejen co docela. do zpęvu líturgického ale i co do zpęvu Z dorostu našeho zbylo ku korci škol- lidu. Męl a má posud nemalé potíze pre- ního roku asi 6 školacek, které jiz slušnę konati, ale nade všemi štastnę vítęzí a do- nejen zpęvu ale i not se chytaly a z toho chází uznání nejen odborníkű, ale i poroz- zbytku dorűstajících clenű nemáme ted' ve umęní v lidu samém. Neslyšel jsem za sboru — ani jediný hlásek ! Jako ptácata nového rízení tamnęjšího zpęvu chrámového, chmýrím sotva operená rozletęly se do ale od znalcű i neznalcű dovídám se jen všech úhlű svęta, t. j. do męšfanských škol obdivu a chvály. sousedních męst. Není pochybnosti, ze jest takových Niko- Sboru liturgickému nepribyl takto z do- demű po vlastech našich více, ze jest ne- rostu clen zádný, spíše mu dva ubyli, jinam jedna osada v Cechách a na Moravę, kde se odstęhovavše. Pan riditel kűru a zároveń není farní, stanovami ustálené Cyrillské jed- cvicitel dorostu sebral ted' nový sbor zacá- noty, kde však prece v duchu cyrillském, tecníkű a cvicí — da capo. Jak pravdę- v duchu pravé ušlechtilé obnovy hudby podobno, konec cviku toho bude : repetice chrámové se zpívá. Męli by ale, tuším, ti svízelű predešlých. A tak vęra pravda, ze Nikodemové ve vlastním prospęchu prihlásiti pamętihodno, ze dosud jsme a ze se i, se k pluku cyrillskému a zaloziti farní jed- abych nelhal, ciníme; nebo cinní clenové notu. Nebo ve farní Jednotę Cyrillské jsou skladbami cyrillskými, ze zásob dríve na- nejen clenové cinní ale i prispívající. A ze strádaných cerpajíce, veškerou bohosluzbu ke všemu na svętę, i k té muzice treba vęrnę a horlivę oslavují a clenové prispíva- penęz, staré prísloví. Tęzko zpívati podle jící, kdyz mají, platí, kdyz nemají, zűstanou not, ale ještę hűre — bez not a na noty | ||||
|