Obrana reformy církevní hudby
Ročník: 1905; strana: 33,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
----w w--~-c~ YRIL -













CASOPIS

pro kafolickou hudbu posvátnou

v Cechách, na Moravę a ve Slezsku,

zároveii

ORGrAU OUCNÉ JUNOxY CYRIL LSZÉ.

Majitel, vydavatel a redaktor:

1905. Rocník 11x11, F. J. LEHNER. C1S10 S. a 6,

-901 ioe



Obrana reformy církevní hudby.

Napsal Frant. JíYáselz. (Pokracování.)

fan Ev. Zelinka, riditel kűru u P. Marie Snęzné v Praze, proslulý církevní

a svętský skladatel, odborný spisovatel a vrelý obhájce reformy církevní hudby,

narodil se r. 1856 v Praze, kde studoval na reálce. Základűm zpęvu, hry na klavír

a varhany ucil se u Ceńka Vinare, známého tehdáz skladatele a virtuosa na varhany,

kterýz, jakmile poznal Zelinkovo neobycejné hudební nadání a pękný alt jeho, vęno-

val mu zvláštní péci. Zelinka pak zpíval na mnohých kűrech prazských, z pocátku

ve sboru, pozdęji dle predreformního usu i sólové partie, a to jmenovitę pod taktov-

kou známého skladatele V. E. Horáka. Zelinka byl jiz jako 12letý hoch hledaným

substitutem prazských varhaníkű. Pozdęji ucil se i hre na housle. Dosáhnuv 14. svűj

rok prijat byl na varhanickou školu a stal se v tu dobu jiz varhaníkem u sv. Ducha.

Kdyz pak po úmrtí jeho ucitele stal se Jan Aug. Starý riditelem kűru u sv.

Ducha, kterýz ihned pocal pęstovati gregorianský chorál a vícehlasou presnę církevní

hudbu, tu poznal mladistvý Zelinka kriklavou tu nesrovnalost mezi posvátným tex-

tem a obvyklými az po onu dobu skladbami pseudocírkevními. Vniknul takto záhy,

ihned v pocátcích své umęlecké dráhy do jedinę správného výrazu církevní hudby,

nehledę ani k tomu, ze na varhanické škole jiz byl ocitým svędkem pocínajících

cervánek nové éry církevní hudby, jak pri biografickém nácrtu riditele Skuherského

bylo jiz pripomenuto. Zahájená v Karlínę reforma rozšírila se v zápętí na kűry u sv.

Vojtęcha a u Nejsv. Trojice. Príkladem tím povzbuzen vnímavý Zelinka pocal studo-

vati staroklassické partitury i starobylé ceské chorály lidové. Ovocem tohoto studia

byla rűzná motetta i dvę mešní skladby, jez do r. 1882 byl vydal.

Roku 1880 stal se Z. skutecným varhaníkem u sv. Haštala a o dvę léta pozdęji

jmenován byl varhaníkem u Matky Bozí pred Týnem. R. 1888 stal se riditelem kűru

u sv. Haštala a r. 1894 prijal místo riditele kűru u Panny Marie Snęzné, kde az

do dnes pűsobí. Mimo to jest majitelem hudebního ústavu a pűsobí také jako ucitel

hudby a zpęvu na státních ucilištích.

Hudební praxe, jak vidno, zamęstnává jej cele. Jest nám proto jen s podivením

vidęti jej vedle toho jako pilného skladatele a i odborného spisovatele. Církevní

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ