| ||||
| ||||
----w w--~-c~ YRIL -
CASOPIS pro kafolickou hudbu posvátnou v Cechách, na Moravę a ve Slezsku, zároveii ORGrAU OUCNÉ JUNOxY CYRIL LSZÉ. Majitel, vydavatel a redaktor: 1905. Rocník 11x11, F. J. LEHNER. C1S10 S. a 6, -901 ioe Obrana reformy církevní hudby. Napsal Frant. JíYáselz. (Pokracování.) fan Ev. Zelinka, riditel kűru u P. Marie Snęzné v Praze, proslulý církevní a svętský skladatel, odborný spisovatel a vrelý obhájce reformy církevní hudby, narodil se r. 1856 v Praze, kde studoval na reálce. Základűm zpęvu, hry na klavír a varhany ucil se u Ceńka Vinare, známého tehdáz skladatele a virtuosa na varhany, kterýz, jakmile poznal Zelinkovo neobycejné hudební nadání a pękný alt jeho, vęno- val mu zvláštní péci. Zelinka pak zpíval na mnohých kűrech prazských, z pocátku ve sboru, pozdęji dle predreformního usu i sólové partie, a to jmenovitę pod taktov- kou známého skladatele V. E. Horáka. Zelinka byl jiz jako 12letý hoch hledaným substitutem prazských varhaníkű. Pozdęji ucil se i hre na housle. Dosáhnuv 14. svűj rok prijat byl na varhanickou školu a stal se v tu dobu jiz varhaníkem u sv. Ducha. Kdyz pak po úmrtí jeho ucitele stal se Jan Aug. Starý riditelem kűru u sv. Ducha, kterýz ihned pocal pęstovati gregorianský chorál a vícehlasou presnę církevní hudbu, tu poznal mladistvý Zelinka kriklavou tu nesrovnalost mezi posvátným tex- tem a obvyklými az po onu dobu skladbami pseudocírkevními. Vniknul takto záhy, ihned v pocátcích své umęlecké dráhy do jedinę správného výrazu církevní hudby, nehledę ani k tomu, ze na varhanické škole jiz byl ocitým svędkem pocínajících cervánek nové éry církevní hudby, jak pri biografickém nácrtu riditele Skuherského bylo jiz pripomenuto. Zahájená v Karlínę reforma rozšírila se v zápętí na kűry u sv. Vojtęcha a u Nejsv. Trojice. Príkladem tím povzbuzen vnímavý Zelinka pocal studo- vati staroklassické partitury i starobylé ceské chorály lidové. Ovocem tohoto studia byla rűzná motetta i dvę mešní skladby, jez do r. 1882 byl vydal. Roku 1880 stal se Z. skutecným varhaníkem u sv. Haštala a o dvę léta pozdęji jmenován byl varhaníkem u Matky Bozí pred Týnem. R. 1888 stal se riditelem kűru u sv. Haštala a r. 1894 prijal místo riditele kűru u Panny Marie Snęzné, kde az do dnes pűsobí. Mimo to jest majitelem hudebního ústavu a pűsobí také jako ucitel hudby a zpęvu na státních ucilištích. Hudební praxe, jak vidno, zamęstnává jej cele. Jest nám proto jen s podivením vidęti jej vedle toho jako pilného skladatele a i odborného spisovatele. Církevní | ||||
|