|
| ||||
| ||||
|
38
na svátek Nevińátek bylo, jak se zdá, neprátelűm gregorianské liturgie zvlášt pro- tivné. Proto odvolává se také Amalarius Fortunatus, zastávaje se obyceje rímského, na ,svatého papeze Rehore, v nęmz opravdu prebýval Duch svatý . Vzácnými jsou pro nás slova, jimiz Amalar ciní rozdíl mezi Rehorem I. a II., uvádęje obadva jakozto zvelebitele liturgie. V jednom zlomku, jenz v rukopisech ještę s jinými následuje jeho dílo, praví takto : ~S v a t ý papez Rehor, porádaje celorocní bohosluzby, nechal ctvrtky postní doby prázdné. Po delší dobę obohatil je R e h o r m 1 a d š í mšemi a oracemi a rozšíril bohosluzbu tęchto dní tím, ze odjinud vybral rUZne Castl. (AokracováníJ xsS „O školách a zkouškách zpęvních” a „Kdo stojíš, hlediz, abys nepadl.` Proslovil Jose/' Winter; reditel kűru v Kolínę, na instruktivním kursu v Hradci Králové. Myšlenka, zakládati pęvecké školy, má svűj Dűvod od té doby, kdy u nás re- forma církevní hudby se ujala, a zpęvní školy Cyrillské velikého rozšírení, uznání a podpory došly. Dűvody proto jsou také tak cetné a pádné, ze vším právem műzeme tvrditi, ze bez škol zpęváckých by asi málokde bylo lze dobrou, chrámu dűstojnou hudbu slyšeti, a chrámu dűstojný zpęv provésti. Myšlenku tuto, která, bohudíky, jiz skoro do všech i menších obcí a snad i do n e j o d l e h l e j š í c h míst cestu si prorazila, a bohdá p r o r a z í, dluzno povazovati za takorka k u 1 t u r n ę- h i s t o r i c k é h o v ý z n a m u. S c h 1 o u b o u műze Obecní Cyriilská jednota konsta- tovati, ze její plány a namáhání nebyly nadarmo, ze stávajícími Cyrillskými Jednotami, které v lűnę svém zpęváky, hudebníky, ucitele, knęze atd. zahrnují, svým blaho- dárným pűsobením pravý, zdravý církevní hudební zivot vzbudila a dále rozvinuje. Na nich samých nyní jest, aby zivot ten, dospęl-li k urcitému stupni dokonalosti, byi na témze stupni udrzován; aby neklesal, nýbrz duševnę se prohluboval. Jestlize v následujícím pripomenu nesnáze, jez pri našem úkolu a povolání premáhati nutno, neciním snad proto, ze by jich nękdo z nás neznal, nýbrz proto, abych upozornil na prostredky, kterými mozno odstraniti ony prekázky a nesnáze, aby práce a píle naše nebyla marna, neb snad jen na cas. Jestlize však jsou lidé, kterí tęchto prostredkű nepouzívají, nejsou tím ospra- vedlnęni, byf sebe více tvrdili, ze nelze to provésti. Vše velké a vznešené, jez rozum lidský chce opanovati, vyzaduje mnoho práce, studia, námahy, nękdy i boj proti neprátelským zivlűm. Tak i církevní hudba, jak ji zádá církev, chce povazována býti za velkolepou, za vznešenou, a tudíz musíme pripraveni býti na nemalé obtíze a také nemalé obęti. Kazdý musí míti predevším presné, zdravé, nezmęnitelné zásady, které pri provádęní plánu by mu byly vűdcími cestami, od kterých nikdy se nesmí uchýliti a k nim vzdy zase se vraceti musí. Toto jest tím dűlezitęjší, ponęvadz v této cin- nosti clovęk soustreduje všechny své snahy, jimiz jest zamęstnán a zaujat. Pristupuji nyní k úvaze a chci proto nejprve objasniti stávající pomęry oproti školám pęveckým. 1. Základ pęvecké školy dluzno hledati ve školách obecných, kde vyucování zpęvu svęreno ucitelűm samým; avšak málokterému lze dnešního dne pri mnohém | ||||
|