"O školách a zkouškách zpěvních" a "Kdo stojíš, hlediž, abys nepadl"
Ročník: 1905; strana: 38,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
38



na svátek Nevińátek bylo, jak se zdá, neprátelűm gregorianské liturgie zvlášt pro-

tivné. Proto odvolává se také Amalarius Fortunatus, zastávaje se obyceje rímského,

na ,svatého papeze Rehore, v nęmz opravdu prebýval Duch svatý .

Vzácnými jsou pro nás slova, jimiz Amalar ciní rozdíl mezi Rehorem I. a II.,

uvádęje obadva jakozto zvelebitele liturgie. V jednom zlomku, jenz v rukopisech

ještę s jinými následuje jeho dílo, praví takto : ~S v a t ý papez Rehor, porádaje

celorocní bohosluzby, nechal ctvrtky postní doby prázdné. Po delší dobę obohatil

je R e h o r m 1 a d š í mšemi a oracemi a rozšíril bohosluzbu tęchto dní tím, ze odjinud

vybral rUZne Castl. (AokracováníJ

xsS



„O školách a zkouškách zpęvních” a „Kdo stojíš, hlediz,

abys nepadl.`

Proslovil Jose/' Winter; reditel kűru v Kolínę, na instruktivním kursu v Hradci Králové.

Myšlenka, zakládati pęvecké školy, má svűj Dűvod od té doby, kdy u nás re-

forma církevní hudby se ujala, a zpęvní školy Cyrillské velikého rozšírení,

uznání a podpory došly. Dűvody proto jsou také tak cetné a pádné, ze vším právem

műzeme tvrditi, ze bez škol zpęváckých by asi málokde bylo lze dobrou, chrámu

dűstojnou hudbu slyšeti, a chrámu dűstojný zpęv provésti. Myšlenku tuto, která,

bohudíky, jiz skoro do všech i menších obcí a snad i do n e j o d l e h l e j š í c h

míst cestu si prorazila, a bohdá p r o r a z í, dluzno povazovati za takorka k u 1 t u r n ę-

h i s t o r i c k é h o v ý z n a m u. S c h 1 o u b o u műze Obecní Cyriilská jednota konsta-

tovati, ze její plány a namáhání nebyly nadarmo, ze stávajícími Cyrillskými Jednotami,

které v lűnę svém zpęváky, hudebníky, ucitele, knęze atd. zahrnují, svým blaho-

dárným pűsobením pravý, zdravý církevní hudební zivot vzbudila a dále rozvinuje.

Na nich samých nyní jest, aby zivot ten, dospęl-li k urcitému stupni dokonalosti,

byi na témze stupni udrzován; aby neklesal, nýbrz duševnę se prohluboval.

Jestlize v následujícím pripomenu nesnáze, jez pri našem úkolu a povolání

premáhati nutno, neciním snad proto, ze by jich nękdo z nás neznal, nýbrz proto,

abych upozornil na prostredky, kterými mozno odstraniti ony prekázky a nesnáze,

aby práce a píle naše nebyla marna, neb snad jen na cas.

Jestlize však jsou lidé, kterí tęchto prostredkű nepouzívají, nejsou tím ospra-

vedlnęni, byf sebe více tvrdili, ze nelze to provésti.

Vše velké a vznešené, jez rozum lidský chce opanovati, vyzaduje mnoho

práce, studia, námahy, nękdy i boj proti neprátelským zivlűm.

Tak i církevní hudba, jak ji zádá církev, chce povazována býti za velkolepou,

za vznešenou, a tudíz musíme pripraveni býti na nemalé obtíze a také nemalé obęti.

Kazdý musí míti predevším presné, zdravé, nezmęnitelné zásady, které pri

provádęní plánu by mu byly vűdcími cestami, od kterých nikdy se nesmí uchýliti

a k nim vzdy zase se vraceti musí. Toto jest tím dűlezitęjší, ponęvadz v této cin-

nosti clovęk soustreduje všechny své snahy, jimiz jest zamęstnán a zaujat.

Pristupuji nyní k úvaze a chci proto nejprve objasniti stávající pomęry oproti

školám pęveckým. 1.

Základ pęvecké školy dluzno hledati ve školách obecných, kde vyucování

zpęvu svęreno ucitelűm samým; avšak málokterému lze dnešního dne pri mnohém

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ