|
| ||||
| ||||
|
45 --
klášterní na pr. opatovická a sázavská benediktinű, strahovská premonstrátu, prazská staromęstská dominikáiiű, brevnovská; pozdęji pristoupily školy farní a męstské (asi ve XIII. století).*) Plán škol tęch byl s malými zmęnami asi týz, jako jsme byli poznali v cizinę; poslyšme, co vypravuje nejd. p. biskup Krásl ve svém spise Sv. Vojtęch< (str. 387) o škole Brevnovské: Svatý Vojtęch, jsa na svou dobu neobycejnę vzdęlaný knęz a ucený biskup, ucinil pocátek, ze Brevnov se svými knęzími a bratry laiky stal se místem, kde vędám se pocalo uciti. V Brevnovę d l e vzoru d ę v í n s k é h o zalo- zena jest škola, která asi byla vnęjší a vnitrní. Ve vnęjší škole ucily se dítky císti a psáti v jazyku materském, pak latinę, pri které byl zaltár cítankou. Bylo-li prání rodicű, aby se dále ještę vzdęlávaly, cetly rozlicné prupovídky a bajky dle Aesopa a Ariana, církevní Otce a bibli, pri cemz však nebylo zapomínáno prűpovędí a básnicek ceských. Po této prípravę vstoupili záci do trivia (grammatika, rhetorika, dialektika) a pak do quadrivia (arithmetika, astronomie, musica, geometrie, aneb geo- grafie). Škole v n i t r n í nálezeli ti, kdo do rádu vstoupiti męli v únryslu. V této ucili se askesi, reholi sv. Benedikta, bohoslovným vędám, zvláštę pak kanonickému právu a od casu opata Klementa 1., jenz v cizinę sám filosofického vzdęlání nabyl, také filosofii. Vedle biskupské školy u sv. Víta na hradę prazském byla škola brevnovská nejcetnęji navštęvována v celé zemi. Z brevnovské školy pak vysíláni ucitelové do proboštských a farních škol, jez na panstvích byly zrizovány, z nichz na pr. brou- movská, do níz chodil také Arnošt z Pardubic, gymnasiu se podobala. Ze zpęvu vyucovalo se stále, rozumí se samo sebou. Nizší školy byly farní, zakládané pri farních kostelích, jez męly úcel vyucovati mládez v zacátcích vzdęla- nosti. Na co jména kantor a succentor poukazují, povędęno bylo jiz v oddílu prvém tohoto pojednání. Poslyšme téz, co Konrád o témze predmętu ve svém známém spise (strana 94. a násl.) vypravuje: >V dobę Karlovę jako v první dobę bylo veškeré vyucování školské udęlováno a sporádáno ve školách farních, kollegiátních a klášterských podle dvou stupńű veškerého ucení ::trivia a quadrivia.K V tomto vyšším oddęlení školském (quadrivium) ucebným predmętem byla téz t. zv. »musica«. Úcelem vyucování ve školách verejných bylo jednak vycvicení mládeze v pocátcích literních (ctení, psaní a pocítání), jednak vzdęláni v tom, ceho nejvíce treba bylo vstupujícím do stavu duchovního. K tomu nálezela ještę znalost jazyka latinského a umęní zpęvného. Vedle pacholat byli i záci odrostlejší, jimz mezi jiným téz prí- slušelo zpívati pri zpívaných mších, pri nešporách, hodinkách církevních a pri pohrbech. Nękdy byli nazýváni clerici, bezpochyby proto, ze i prijímali tonsuru a nosili roucho duchovní, jindy zváni školáci (scholares), druhové (socii), záci kűroví (clerici chorales). Jeden zápis ceský z roku 1415 nazývá je Koralles; ještę posud uzívá se u nás u mnohých kostelű názvu choralisté. Poznáváme, ze vyucování zpęvu, jakoz i obstarání zpęvu kostelního bylo tehdáz co nejúze spojeno s vyucováním školským. Pokládalyt se školy jistou męrou za príslušné ke kostelúni, a to tínl více, ze církevní ríradové nejvíce o nę se starali. Proto také poruceny byly ochranę, dohledu a vrchnímu rízení duchovenstva. Proto stavęly se školy všude co nejblíze pri kostelíchi, kterým príslušely. Kúrových zákű bývalo pri kostele farním od dvou do šesti, nękdy i více. Nękdy bydlívali ve škole, jako v Kourimi. Bývali namnoze chudí a proto obcas chodívali po 1 *) Viz Borový: »Dęjiny diecése prazské«, str. 160 a násl. O školách prazských dűkladnę pojed- nává Tomek v Dęjinách Prahy« I11., str. 262. Cítá jich 25. | ||||
|