|
| ||||
| ||||
|
CASOPIS
r jpro l afolickou 1ludbu posvátnou v Cechách, na Moravę a ve Slezsku, ORCxAU OUGNÉ JUNOTX' CYRXLUZ*± Majitel, vydavatel a redaktor: 1905, Rocník XXXII. F. J. LEHNER. Císlo 7. a 8. Nejstarší svędectví gregorianské tradice. Podává P. Bernard IVelíšek, O. S. B. (Dokoncení.) V radę svę ikű gregorianské tradice vede nás H a d r i a n I. do o s m é h o s t o I e t í (byl papezem r. 772-795). Zásluhy Rehore Velikého o posvátný zpęv opęvoval zvláštními verši, zacínajícími: ,,Gregorius praesul«, jimiz bývala zahájena mše na první nedęli adventní. Uvedli jsme tyto verše, kdyz jsme mluvili o Hadrianu tl. Tanrtéz dozvędęli jsme se z citátu z kodexu AParisinus 2400, ze se oba Hadrianové starali o rozšírení gregorianského zpęvu. Nejvzácnęjším, protoze nejstarším, je svędectví E g b e r t a Y o r k s k é h o. Narodil se okolo r. 678., byl vychován v benediktinském kláštere Hexham, na jáhna byl vysvęcen v Rímę, a v Vorku byl biskupem v letech 732—766; od Rehore 111. obdrzel r. 735 arcibiskupské pallium. Vilém Malmesburský o nęm praví, ze >byl takorka skrínkou všech svobodných umęní (omnium liberalium artium armarium) a zalozil v Yorku prevzácnou knihovnu<. (,>nobilissimamque biblio- thecam Eboraci constituit<) P. L. CLXXIX. Jsa napinęn pastýrskou horlivostí zanechal v Pontifikálu, jenz po nęm jest pojmenován, památku zájmu, jaký męl pro liturgii. Byl konecnę mecenášem své doby, zákem a prítelem veleuceného benediktina svatého Bedy a ucitelem slavného Alkuina. Brzy po svém dosazení na biskupský stolec yorkský sepsal dílo: De institutione catholica (jinak: De ecclesiastica institutione) : O katolickém ci církevním rádu, jehoz úcelem bylo, dorozumęti se s biskupy sousedními o nękterých otázkách církevní káznę; spis je slozen v dialogu. Poslední otázka týká se postu ctvera suchých dnű. Tam nalézáme dvę místa, jez právę obsahují veledűlezitá svędectví gregorianské tradice ; první zní: >U nás, v církvi anglické, zachováváme pűst prvního męsíce pokazdé v prvním týdnu ctyricetidenního postu, jak ustanovil náš ucitel, sv. Rehor, ve svém antifonári a missáhi, kterýz nám poslal po našem vychovateli, svatém Augustinu (P. Lat. LXXXIX, 441.) Na druhém místę praví Egbert : Co se týce postu ctvrtého męsíce, narídil tentýz sv. Rehor prostrednictvím jmenovaného vyslance ve svém antifonári a missálu církvi anglické, aby ho zacho- | ||||
|