|
| ||||
| ||||
|
-56
Z mythických zpęvu reckého národa zachovalo se nęco málo více ménę spor- ných nápęvű, z kterých vane však úcllvatná diatonická soustava. Prof. N a u m a n n uvádí dórický (název dle Rekű), v našem smyslu však fry- gický nápęv tento: -El Zajímavý Mesomedesűv nápęv ku poctę bohynę Nemesis slozený,*) pocházející asi z III. století po Kristu : -# z--_— _ - —r_~ -~-~—. _-•_—_ • _~~. -- _~—~ - —atd. Prof. N o h 1 uvádí melodii v našem smyslu dórickou ku poctę bohynę polí a zahrad D e m e t r i s, jejíz puvodcem oznacen Homér. - — ~—~~--G=- - --mor Nechf jsou tyto krásné nápęvy pűvodní cili nic, zústává prece patrným diato- nické jádro zpęvű tęch, o jichz popularitę vzhledem ku zpęvnosti pochybovati ne- musíme. Také vícehlasnost zpęvu reckých jest az dosud predmętem nejtuzších a neroz- rešených sporuv, jak na str. 67. »Všeobecného dęjepisu- prof. Stecker s jinými dokládá, az do dnešního dne. Gaffory, Zarlino, Giovanni Bapt. Doni a j. zastávají vícehlasnost, Glarean, Artusi, Cerone, Martini, Marpurg, Rousseau a mnoho jiných ji popírají. Jedni uznávají unisonní zpęv za prűvodu tolikéz jednohlasého nebo v oktávę, jenz nejvýše tam, kde ve zpęvu objevil se tón déle drzený, strartným po- hybem provedl nęjakou ozdobu melodickou, jiní míní, ze zpęv byl dílem jednohlasý, dílem v parallelních kvintách a kvartách postupoval. Rudolf Westphal nar. 1826, od r. 1858—1862 profesor v Breclavę byl do r. 1875 profesorem v Moskvę. Týz nálezí k filologem, kterí odborným vzdęláním hudebním vynikli. Dűkladné a ostrovtipné výzkumy obsazené ve spisech: Plutarch o hudbę (»Plutarch liber die Musilo.: 1864 vyd.), Dęjepis staré a stredovęké hudby (-,Ge- schichte der alten und mittelalterlichen Musik< vyd. 1865), jakoz i spis System der antiken Rhytmik« jsou významu epochálního a uplatńují odvázný náhled Westphaluv, ze sborový zpęv Reku byl sice jednohlasý, v instrumentálním prrivodu pak ze vy- kazoval trojzvuky a polyfonní mnohohlasnost na základę výroku k r u tu at i k e d i a 1 e k t o s. (dialog ci rozhovor nástrojű), dále uzívané nástroje, jako jest 18tistrunná lýra ci kithara a její vętší odrudy vyznacující se od 30 do 40 v oktávách ladęnými strunami, skupiny fléten, známá flétna Panova« cítající 7, 9 i více píšfal spojených v radu (prvotvar varhan) mimo jiné trompetové a rohu podobné nástroje zanechávají urcité presvędcení, ze prűvody zpęvu beze zmęn chromatických obejíti se nemohly. *) Nejblizší pramen »Všeobecný dęjepis hudby« od Karla Steckera, na základę dęl amono- ~rafií autory v století XIX. vydaných. | ||||
|