|
| ||||
| ||||
|
58 —
bohosiuzebném a pri bohosluzbę vűbec. Arcibiskupský vikár byi zavázán opatriti kazdého jednou sukní na léto a jednou sukní a kápí na zimu z duchodu vsi Libko- vic. K obędu a k veceri chodili dílem strídavę ku prelátűm kostela. Alhert z Podęhúz zrídil r. 1375 (viz Tomek, III., 63) v kostele prazském oltár sv. Václava, ustanoviv, ze oltárník ci knęz k tomu oltári zrízený povinen jest chudé a nemocné kleriky kűru a školy kostela prazského 14 dní vydrzovati pro nedostatek hospice. Tyto kurové záky, téz choralisty (chorales) zvané, prijímal knęz kantor, avšak se schválením dękana kapitoly po zkoušce ze zpęvu a ctení. (Tomek, Dęjiny męsta Prahy, II1., 150.) Prijímalo se jich také více pres 30, chtęli-li kterí slouziti kostelu dobrovolnę, prozatím bez zaopatrení. Z toho lze nám souditi a poznávati, ze mládez byla tehdáz mnoho a pilnę cvicena ve zpęvu. Nebot jednak bylo tehdáz zasvęcených svátkű znacnę více nez nyní, jednak bylo i mnoho kostelű po zemích ceských, v nichz pomáhali také »clerici cliorales, jak hodinky, tak mše a nešpory zpívati. (V libri erectionum hojnę dokladű.) Ano právę z cetného ustanovování tęchto kle- rikű v Cechách lze také souditi nám, ze príkaz predešlé doby, aby kazdý knęz męl školního klerika (clericum scholarem), jenz by mu pri mši svaté cetl epištolu a odpovídal, a s nímz by zalmy zpíval trval az po tuto dobu nepretrzitę dále. (Viz homiliár opatov., fol. 43b.) Kdyz dosti promluvili jsme o školách kapitolních a klášterních, budiz nám dovoleno zminku uciniti i o škole farní, aspoń jedné, totiz u sv. Haštala v Praze. Karel Navrátil »Osudy kostela, fary a školy u sv. Haštala (Rohlícek a Sievers) 1861, str. 11. vypravuje nám o farní škole u sv. Haštala, o níz zmínka se ciní roku 1374 v nadacní listinę, v níz jakýsi Mikoláš Trzieska, knęz, odkazuje 32 groše chudým zákűm školy Haštalské, a dí, ze povstání školy sv.-Haštalské souvisí asi s tou dobou, kdy v novę vystavęném kostele pocaly slouzeny býti farní sluzby Bozí (t. j. zajisté uz dosti let pred rokem 1357, viz str. 9). Balbín (fol. 109) praví o farní škole té : Scholae ad D. Castulum celebres primitus fuerunt, sed postea multa ornamenta amisere, školy u sv. Haštala zprvu slavnými byly, ale potom mnoho lesku ztratily. --- Na str. 18. dovídáme se o nękterých nadacích vęku XV. zákűm (t. j. zpęvákűm) na stravu a na maso. Die pamętní knihy (1. 138) dovídáme se, ze kazdého téhodne dostávali na maso 5 gr. míš.; pred kazdým hodem Bozím a pred prazským posvícením po 10 groš. míš.; r. 1570 zvýšena jim týdenní expense na 20 gr. míš. Mimo to páni osadní varili a dávali obęd zákűm, a kdo by se byl zdráhal, platil pokutu 10 kop míš. gr. R. 1594 spolecnę osada Haštalská a Krízská (bylyf spojeny) vyzivovala zákov- stvo na ten zpűsob, ze osada Krízská rocnę prispívala na expensi 8 kop 20 gr. míš. ; r. 1604 dávali rocnę 15 kop; r. ] 620 ale jiz 20 kop na expensi ; dríví do fary i do školy dávat se uvolili a stanovili, ze osada Haštalská, jsouc vętší nez Krízská, po tri týdny porád a Krízská ctvrtý týden obędy zákovstvu variti bude Dle pam. knihy L, 142, r. 1621 vydávány byly zákűm cedulky, jez jim vykazovaly, kdy a u koho se o obęd ucházeti mají. Mimo to bylo zákovstvo voláno ku pohrbum, zacez jim dle usnesení osadních jistý plat se dával. Zákovstvo męlo svoj príbytek v školním domę vedle školních mistru. O pohrbech vűbec a zpęvu pri nich vypravuje nám Zikmund Winter (Kulturní obraz ceských męst, zivot verejný v XV. a XVI. vęku, díl 11., str.210.) Dovídáme se o taxe pohrební a o tom, jak velice zpęvu dbali predkové naši, ze nebylo témęr pohrbu beze zpęvu. Taxa pohrební byla od nejchudšího, kde není co vzíti priro- | ||||
|