|
| ||||
| ||||
|
-66
bylo treba, tak ze i kdyz ten, onen odrekl, byl prec nevyhnutelnę potrebných ještę pocet dostatecný. Snad by se budoucnę doporucovalo, navnadit recníky dríve, takhle v zimę neb záhy z jara, aby si mohli vnadu (therna) dűkladnę prolilédnout, z pra- menű a poműcek ji opeprit a tak predevším sobę milou a libou a pak i posluchacűm zivnou, chutnou a treba i trochu mlsnou ucinit. Takové záhy a s chutí polknuté nástrahy by se pak pozvaní kapri tak snadno nezbavili a bylo by mozná potom v pravý cas do pevného keseru je chytit a vytáhnout bez dlouhých okolkű na sucho, totiz pred obecenstvo na podium neb aspoń ku stolu predsednickému. Ale tohle jen tak mimochodem receno, bez ujmy lepšího o vęci mínęní a zkušení. Den první. Sjezd sám, k nęmuz redakce »Cecha<. vyslala zvláštního zpravodaje, dp. Ferd. Schmidta, faráre v Chotyšanech, pocal v pondęlí dne 7. srpna spolecnou schűzí v prostorné a vzdušné dvoranę Sokolovny o 8. hod. vecerní. Svolavatel a predseda sjezdu vdp. arcidękan Dr. Mrštík uvítal úcastníky recí následující: »Bylo to r. 1894 o prázdninách, kdyz porádána byla v tomto staroslavném męstę krajinská výstava, sjezd ucitelský a spolu vikariátní konference duchovenstva Bylaf tu l)Éílezitost lákavá, aby nová, v témz roce v zivot vešlá královéhradecká diecésní Jednota Cyrillská, mohla ve známost uvésti a rozšíriti zásady presné htidby posvátné. Vystoupení naší jednoty ovšem bylo skromné. Pozádal jsem zdejšího zasl. riditele kűru v tomto męstę, by prednesl se statecným sborem svým nękteré ukázky pravé církevní hudby a moje malickost konala zde prednášku. Ze símę telidáz vsazené bez zdárného úcinku nezűstalo a ze myšlénka cyrillská, myšlénka reformy církevní hudby, pevnę se zde zakorenila, uzríme patrnę na sjezdu, kterýz dnešním vecerem pocínáme. Sjezd náš koná se za protektorátu slavné zdejší męstské rady i za blahovolného souhlasu jeho Mil. zelivského ndp. preláta, za spo- lupűsobení královéhradecké diecésní jednoty, zdejšího starobylého literátského sboru i horlivého chrámového sboru liturgického, a zelivské fartlí jednoty Cyrillské. R. 1894 odbyta schűze asi za 3 hodiny, nyní s dnešním vecerem má trvati sjezd náš takrka po 3 dny. R. 1894 konány pouze jednoduché prednášky po jedno- tlivých vikariátních schűzích duchovenstva, od té doby však myšlenka cyrillská roz- šírila se po celé diecési. V sídelním męstę diecése v Hradci Králové na popud ndp. biskupa Edvarda zorganisováno úcelné vyucování círk. zpęvu a zvláštę rímského chorálu v bisk. knęz. seminári, na katedr. kűru provedena celá rada skladeb v cistę círk. stohu a zachovávány liturg. zákony v prícinę promęnlivých cástí mše svaté, porádány mnohé duchovní koncerty, jimiz poznání pravé církevní hudby se šírilo, škola cyrillská cvicila nové pęvce, novę zrízený odbor literátský pecoval o zavedení písní dle »Oltáre<, nového zpęvníku diecésního, a porádány byly v rozlicných místech diecése sjezdy prátel církevní hudby pod jménem cyrillských exercicií a sice trídenní v Horcích r. 1896, v Hradci Král. r. 1898, v Kutné Hore r. 1899, v Jicínę r. 1900 a v N. Brodę r. 1901, 4denní instr. kurs v Hradci Král. v r. 1904, dvoudenní exercicie v Nové Pace r. 1904 a jednodenní v Dacicích, ve Freiheitę, v Herm. Męstci, v Chocni, ve Chvalci, v Litomyšli, v Lomnici n. P., v Opocnę, v Polné, v Ranné a ve Velké Úpę, tedy celkem na 11 místech. Tolikeré exercicie nezűstaly bez uzitku. Všude získáni horlitelé pro církevní hudbu, na mnohých místech zalozeny byly farní jednoty Cyrillské, a kde pomęry nedovolovaly, aby zrízena byla formálnę farní jednota Cyrillská, pęstován prece cír- kevní zpęv v duchu reformy, takze taková místa zcela primęrenę mohou cítána býti jako skutecné farní jednoty Cyrillské. | ||||
|