| ||||
| ||||
— 68
ze spisű a poműcek dotycných a navštívil skoro všecky cyrillské exercicie v po- sledních létech na rűzných místech diecése Králové-Hradecké porádané. Byl téz pred nękolika lety na sjezdu Cecilianských jednot v Reznę. -- Takto vyzbrojen pocal vzdęlávati jiné. Získal v męstę znacný pocet pęveckých sil pro liturgický sbor kostelní. Ty pocal soustavnę a pravidelnę cviciti, dvakrát az trikrát za týden, a uvádęti v taj- nosti správného, procítęného prednesu. Zádnou skladbu nepredlozil sboru, kterou by byl napred sám dűkladnę nepromyslil a neprocítil. Snazil se vniknouti v ducha a náladu, jakou as skladatel rnęl, kdyz ten neb onen kus tvoril. Pak vysvętloval sboru, kterak to ono místo prednésti treba, aby zpívané slovo shodovalo se s boho- sluzebným úkonem, který soucasnę u o°táre se dęje (jak na pr. v Gloria prednésti treba slova »Adoramus te«, »lesu Christe« atd., aneb v Credo kterak zpívati: >Et incar- natus est<: >Crucifixus< atd.). Konecnę neprominul tak snadno pochybení proti správnému prednesu af zavinęné, af nezavinęné, ale hledęl okamzitým napravením chybu ihned odciniti. Za takové vedení, které vycházelo ne z ducha robotního, nádenického, ale pro- niknuté láskou k vęci samé, byli mu pęvci sami vdęcni a hledęli kazdému pokynu jeho ochotnę a rádi se podríditi, coz ovšem vésti muselo a také skutecnę vedlo k provedení skladeb liturgických pri napjaté pozornosti úcinkujících témęr bezvad- nému. Tím nabyl bohosluzebný katolický zpęv Humpolecký chvalné povęsti v širém vűkolí a mnohý odborník i neodborník pronesl okrídlené slovo: Všecka cest sboru tak secvicenému i jeho cviciteli. -- S vętšími nesnázemi spojeno bylo povznésti zpęv lidový. Ten męli jaksi ve výhradním nájmu nękterí kriklouni. Jinak se zpívat nesmęlo, nez co a jak oni chtęli. — Na kruchtę dęlali si právo, ze oni jsou vűdcové zpęvu lidového. Dęlali uz dríve revoluci nejen proti riditeli kűru, ale i proti správę duchovní. A podarilo se jim získati tehdejší správu męsta na svou stranu a zvítęziti. Ale tenkrát nepochodili. Kdyz nynęjší riditel kűru energicky zádal od nich, aby zpívali dle >Oltáre«, narízeného od duchovní vrchnosti pro celou diecési, oboril se na nęho jeden z rvavých : »A kdo jest zde na kruchtę pánem?- P. riditel kűru obrátil se k nęmu a pravil zcela klidnę, ale pevnę: ->Nepochybnę já.« — A od té chvíle byl pokoj. Pri nejblizších volbách sboru literátského zmizeli kriklouni z vý- boru. A nyní cvicí se ti, co dobré vűle jsou, rádi a ochotnę dle návodu p. riditele ve zpęvu lidovém a mimo to konají se cvicby v písni kostelní pravidelnę jednou za týden, i také s lidem v kostele, tak ze vniká porozumęní pro správný prednes písnę duchovní téz do lidu a ujímá se poznenáhla záliba v pękném lidovém zpęvu kostelním i v kruzích nejširších. Pravda, ze i tęmto cvicením predchází dűkladná príprava p. riditele kűru, který sárn napred kazdý verš a skoro kazdé slovo nové písnę sobę promyslí a pak dle slovného prízvuku, který s hudebním vyrovnati se snazí, pro sebe zazpívá, aby téz lidu ríci mohl, jak mají zpívajíce text správnę pred- nášeti. Kdyz za dne do únavy ve škole, jsa povoláním svým ucitel, se nalopotil a v rozlicných spolcích nacvicil, pak ještę do noci chodí po pokoji a brucí si písnę – z »Oltáre,, kterak by dle udaného nápęvu a dle prízvuku slov męly správnę se prednésti. Toto vše nepravím, abych nękomu lichotil. Nad takovou malichernost jest kazdý duch opravdu energický a pro vęc samu nadšený vysoko povznešen. Uvedl jsem, co predesláno, jen proto, abych vysvętlil, ze za krátký pomęrnę cas vynikl dle úsudkű znalcű i neznaIcű kostelní zpęv v Humpolci na výši znacné do- konalosti a dá Bűh, ze zdokonalí se ještę více. Zpęvu tomu napomáhají v Humpolci výtecné varhany (stavęné Riegrem opavským a opravené letos Petrem prazským), pak výborný varhaník p. K. Nápravník, ucitel Plackovský, sestrenec p. reditele kűru a vęrný pomocník jeho v ocistę a obnovę hudby chrámové. | ||||
|