NEZAŘAZENO
Ročník: 1905; strana: 70,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
70 —



Vy, velectęní pánové, nejvíce povznášející smęr umęní zpęvného a hudebního

obrali jste sobę : pęstování hudby chrámové. Zpęvem a ušlechtilou hudbou velebiti

a uctívati Toho, od kterého všechno dobro pochází.

Vy jste pęvci dobra, a pęvce dobra milují bozi. Proto, slavné shromázdęní,

s vámi Bűh jest!

Nahlédnęme do historie kteréhokoliv národa, zajdęme az do tęcli dob, kdy

první známky kultury se u nęho objevují, a tu shledáme, ze v zacátcích kazdého

vzdęlání znamenati téz základy k umęní vűbec, predevším však pocátky umęní

hudebního, a cím vętší výše kulturní ten ktery' národ dospęl, tím vyvinutęjší jest

umęní jeho, tím bohatší a dokonalejší jsou výtvory jeho.

Zpęv pak jest výrazem nejvlastnęjšího cítęní vnitrního, jest umęní nejduše-

vnęjším, a dle dokonalosti, dle souzvuku a dojemnosti zpęvu dá se souditi na ušle-

chtilost, mrav a jemnou mysl toho kterého národa.

Proto jest umęní hudební a zpęvní zároveń vychovatelem a vzdęlavatelem

národním, cím více láska k zpęvu a hudbę v lidu jest rozšírena, tím více ušlechtilosti,.

jemnosti v lidu nacházíme, tím více mizí divokost a surovost mravű.

A kde lépe lásku ke zpęvu a hudbę mezi lid šíriti a tím mrav jeho zušlechfo-

vati, nezli tam, kam má snadný prístup, a kde volno se mu shromazdovati pri krásné,.

libé hudbę chrámové, kde harmonie zvukű privádí v duši souzvuk citű, povznáší

ji k onęm nadzemským výšinám, kde tuší mocnost nejvyšší, a tak zpűsobilou ji ciní,.

aby nadchnuta byla pro dobro a krásu veškerou.

V našem svatém nábozenství kresfanském jiz s prvními pocátky jeho zaveden

byl zbozný zpęv chrámový.

Ve svém svatém nadšení vęrící vycítili, ze nejvhodnęji Tvűrce nejvyššího velebiti

mohou krásnou písní náboznou, kdyz ve svatém nadšení duši svoji v pokore a odda

nosti pred Nejvyšším sklanęjí a citűm tęmto zboznou písní výraz dají.

A tak zbozná mysl kresfanského lidu vypęstovala mnoho krásných písní chrá-

mových, které do mnoha tisícű pocítati lze. V tomto poctu církevních písní nezaujímá

náš národ místo poslední. I národ náš, který vzdy zbozností a ušlechtilostí mysli

vynikal, honositi se muze znacným poctem jak co do textu, tak i do skladby hudební

krásných písní a chorálű jiz od starodávna, jak o tom svędcí precetné sbírky, kanci-

onály zvané, kteréz do dnes nám uchovány jsou, a kterých si jako drahých

;památek a odkazu predku našich velice vázíme.

A kdyz vy, velectęní pánové, na zušlechtęní a povznesení zpęvu a hudby

chrámové pracujete, ciníte tak po zvyku zbozných predkű našich. Nejen ze hledíte

odkazy jejich udrzeti a zachovati, ale vy jich hledíte zvelebiti a rozmnoziti, a protoz

budiz vítán do stredu męsta našeho kdokoli hrivnou svého nadání a umęní prispíváš

k pęstování hudby posvátné, kdokoli chováš v prsou zápal posvátného nadšení, kdo-

koli posvęcuješ sebe i jiné umęním ze všecli nejduševnęjším a kdokoli konecnę

prítelem jsi presné, ryzí hudby chrámové«.

Po vzletné reci pana starosty męsta následovaly dle programu poucné a pou-

tavé prednášky : p. J. Wintra, riditele kűru v Kolínę »O prednesu chorálu gregori-

anského« a p. V. Ríhovského, ucitele hudby na paedagogiu v Chrudimi »O pred-

pisech církevní hudby«, mezi nimiz konal docent Jurkovic, vicerektor bohosl. semináre

v Hradci Králové, s úcastníky cvicení v chorálu dle »Oltáre«, dle »Requiem«, upra-

veného od Wagnera a dle mše ke cti sv. Rehore, zpívané o-jubileu téhoz svętce

v basilice vatikánské.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ