|
| ||||
| ||||
|
70 —
Vy, velectęní pánové, nejvíce povznášející smęr umęní zpęvného a hudebního obrali jste sobę : pęstování hudby chrámové. Zpęvem a ušlechtilou hudbou velebiti a uctívati Toho, od kterého všechno dobro pochází. Vy jste pęvci dobra, a pęvce dobra milují bozi. Proto, slavné shromázdęní, s vámi Bűh jest! Nahlédnęme do historie kteréhokoliv národa, zajdęme az do tęcli dob, kdy první známky kultury se u nęho objevují, a tu shledáme, ze v zacátcích kazdého vzdęlání znamenati téz základy k umęní vűbec, predevším však pocátky umęní hudebního, a cím vętší výše kulturní ten ktery' národ dospęl, tím vyvinutęjší jest umęní jeho, tím bohatší a dokonalejší jsou výtvory jeho. Zpęv pak jest výrazem nejvlastnęjšího cítęní vnitrního, jest umęní nejduše- vnęjším, a dle dokonalosti, dle souzvuku a dojemnosti zpęvu dá se souditi na ušle- chtilost, mrav a jemnou mysl toho kterého národa. Proto jest umęní hudební a zpęvní zároveń vychovatelem a vzdęlavatelem národním, cím více láska k zpęvu a hudbę v lidu jest rozšírena, tím více ušlechtilosti,. jemnosti v lidu nacházíme, tím více mizí divokost a surovost mravű. A kde lépe lásku ke zpęvu a hudbę mezi lid šíriti a tím mrav jeho zušlechfo- vati, nezli tam, kam má snadný prístup, a kde volno se mu shromazdovati pri krásné,. libé hudbę chrámové, kde harmonie zvukű privádí v duši souzvuk citű, povznáší ji k onęm nadzemským výšinám, kde tuší mocnost nejvyšší, a tak zpűsobilou ji ciní,. aby nadchnuta byla pro dobro a krásu veškerou. V našem svatém nábozenství kresfanském jiz s prvními pocátky jeho zaveden byl zbozný zpęv chrámový. Ve svém svatém nadšení vęrící vycítili, ze nejvhodnęji Tvűrce nejvyššího velebiti mohou krásnou písní náboznou, kdyz ve svatém nadšení duši svoji v pokore a odda nosti pred Nejvyšším sklanęjí a citűm tęmto zboznou písní výraz dají. A tak zbozná mysl kresfanského lidu vypęstovala mnoho krásných písní chrá- mových, které do mnoha tisícű pocítati lze. V tomto poctu církevních písní nezaujímá náš národ místo poslední. I národ náš, který vzdy zbozností a ušlechtilostí mysli vynikal, honositi se muze znacným poctem jak co do textu, tak i do skladby hudební krásných písní a chorálű jiz od starodávna, jak o tom svędcí precetné sbírky, kanci- onály zvané, kteréz do dnes nám uchovány jsou, a kterých si jako drahých ;památek a odkazu predku našich velice vázíme. A kdyz vy, velectęní pánové, na zušlechtęní a povznesení zpęvu a hudby chrámové pracujete, ciníte tak po zvyku zbozných predkű našich. Nejen ze hledíte odkazy jejich udrzeti a zachovati, ale vy jich hledíte zvelebiti a rozmnoziti, a protoz budiz vítán do stredu męsta našeho kdokoli hrivnou svého nadání a umęní prispíváš k pęstování hudby posvátné, kdokoli chováš v prsou zápal posvátného nadšení, kdo- koli posvęcuješ sebe i jiné umęním ze všecli nejduševnęjším a kdokoli konecnę prítelem jsi presné, ryzí hudby chrámové«. Po vzletné reci pana starosty męsta následovaly dle programu poucné a pou- tavé prednášky : p. J. Wintra, riditele kűru v Kolínę »O prednesu chorálu gregori- anského« a p. V. Ríhovského, ucitele hudby na paedagogiu v Chrudimi »O pred- pisech církevní hudby«, mezi nimiz konal docent Jurkovic, vicerektor bohosl. semináre v Hradci Králové, s úcastníky cvicení v chorálu dle »Oltáre«, dle »Requiem«, upra- veného od Wagnera a dle mše ke cti sv. Rehore, zpívané o-jubileu téhoz svętce v basilice vatikánské. | ||||
|