|
| ||||
| ||||
|
— 77
Rada tónű sestavená v objem oktávy : vyskytuje se v dorické, phrygické, lydické, mixolydické i aeolické radę tónové bez ohledu na to, ze kazdá z jmenovaných na pr. dorická velkou sextou, phrygická malou sekundou a lydická zvętšenou kvartou vynikati má, atd. Citu hudebnímu, praxi podrizuje se zde veškeré theoretické studium. Enharmonika zde dűslednę ovšem provedena není, ponęvadz nauka o skladbę pocíná v staré dobę umęním kontrapunktickým a vyvinula studium harmonie. My pak studiem harmonie pocínajíce pripojujeme nauku o umęleckém spojení dvou nebo více melodicky vyvinutých hlasű na základę harmonie t. j. kontrapunkt. Obé v nejnovęjší dobę ohromného vývinu systému chromatického v jedno splývá, po- nęvadz kazdá i jednoduchá homofonní skladba melodický vývin jednotlivých hlasű podmińuje. Dűkazű hojnost pro svrchu uvedený systém vyvíjející se chromatiky nalézáme ve skladbách Palestrinových, mších a rnotettech, Orlandových kajících zalmech, ve skladbách Waltherových, Frescobaldiových atd. Jak casto uzívá Palestrina a j. prűchodné septimy pri závęru, jest známo: Moderní závęr s citlivým tónem a septimou: - •-Í-= není také zádnou zvláštností.,__~š~ t Palestrina uzívá rád v dó- atd. i 1 ° ~_ _ • T-©-- rické tóninę tohoto závęru : ` Jaký tedy div, kdyz slyšíme jak nejasnou, ba nepravdivou jeví se nauka o starých modech církevních. Všecko to, co zríme v partiturách staré hudby kla- sické a ve skladbách pro varhany vęku 15. a 16., uvádí veškeré tradicionelní po- dání o predmętu starotóninovém ve zmatek a podává neprátelűm chorálu zbrań jízlivou ale nespravedlivou proti snahám církevnę -hudebním. Mnozí umęlci zavrhují naprosto harmonického prűvodu nápęvű chorálních jednak z té príciny, ze absolutní tyto zl)ęvy vznikly bez prűvodu a za druhé, ze nutné casto akcidentály t. j. chromatické zmęny v prűvodu męní diatónickou náladovost staré hudby, avšak reknęme prímo, jsou to pouhé domnęnky. Chorálová nálada jest patrna i ve skladbách starých, chromatikou nasycených. Uverejnil jsem pred nedávnem v 11. se- šitę svazku 111. sbírky skladeb pro harmonium, »Zvon« u Fr. A. Urbánka v Praze, chromatickou toccatu, kterou slozil slavný rímský varhaník století 16. G i r o l a m o F r e s c o b a l d i. Jest to jedna z nejzajímavęjších skladeb varhanních v modu phrygicko - chromatickém e f fis g gis a b h e cis d es e, pocínající e moll trojzvukem v poloze kvintové, koncící e dur akordem v téze poloze, odlišnę tedy od tradice, | ||||
|