|
| ||||
| ||||
|
78 —
ze ku stanovení tóniny nutna jest poloha oktávová. Také modulacní rád jest zde úpinę volný a liší se od stanovené theoretické zásady. _ Anctantino. atd. Ve skladbách sborových vęku 15., 16. a 17. vyskytuje se chromatika ovšem jen místy, na príklad mimo jiné zmęnou velké tercie, sexty nebo septimy v malé a naopak, vzdy ale na úkor príznacného stupnę nękterého starého modu. Ziehn ve svém clánku o »nepravdivosti--, starých tónri vypocetl na pr. pri Orlanda di Lasso- vých kajících zalmech jonických ze z 30 vęt má 16 malou septimu, u Hasslera »Lust- garten« v 11 vętách z 15 jonických. Malou sekundu v aeolickém modu také v celé radę skladeb, mezi nimi Lassus v kajících zalmech z 21 vęt má malou sekundu v 11, u Hasslera »Lustgarten« z 12 vęt 7 atd. Malou tercii v modu mixolydickém, zvętšenou kvartu nejen v lydickém, ale ještę hojnęjší męrou v dorickém modu prí- klady dokládá, jakoz i zmenšenou kvintu v modu phrygickém u Lassa (kající zalmy), Walthera (1524) »Christum wir sollen loben« obsahuje zmenšenou kvintu 16krát Eccard, Hassler, Kade a j. v. Dokládá pak: >Kdyz tak velcí theoretikové stredo- vęku jako Zarlino a Aron (zmęnami tęmi v omyl uvedení) tóninu pevnę stanoviti nemohli, jak to máme uciniti my? Vícehlasé skladby 15. a 16. vęku pocínající lydicky nebo mixolydicky koncí skoro vzdy jónicky. C i m a Giovanni Paolo n. 1570 byl kapelníkem v chrámę sv. Celsa v Milánę. Zalmy: Frygická tónina chromatická na fis se zvýšenou tercií a sextou : (Pokracování.) I K | ||||
|