|
| ||||
| ||||
|
79
Rűzné zprávy. Apoštolát chorálu. Ctenáritru »Cyrilla konsistor nechtęla dovoliti jisté v církvi katolické jest jiz známo, ze Benediktini francouzského opat- obvyklé poboznosti. Nebude nám proto také ství S o 1 e s m e s, byvše vypuzeni ze své vlasti, divno, ze katolický chorál koná mezí anglickými nalezli útulek v Appuldurcombe na anglickém protestanty pravý apoštolát. Benediktini na ostrovę ostrovę Wight. Benediktiny bez kostela a bez Wight zaznamenávají návrat ritualistického du- liturgického zpęvu nelze si mysliti. Proto, sotva chovního do církve katolické a pripisují tuto kon- se tu osadili, hledęli si zaríditi také aspoń pro- versi casté návštęvę jich bohosluzeb. Bohdá, ze zatímní kostel. Jeden z jejich clenű, osvędcený tento prípad nezűstane ojedinęlým. architekt, vypracoval návrh, a brzy stál tu kostel, Bulletin de Saint Martin et de konstruovaný výhradnę ze dreva a zeleza, jehoz Saint Benoit. P. B. Velíšek O. S. B. prostá podoba pripomíná starodávné rímské ba- r)ruhý mezinárodní kongres pro gre- siliky. V této prozatímní svatyni slaví Benediktini gorianský chorál konal se ve Štrasburku (El- solesmenští kazdý den o deváté hodinę ranní sasko) od 16. do 19. srpna. Protektorát kongresu zpívanou mši sv. a o ctvrté hodinę odpolední prevzal nejdűst. p. biskup štrasburský, dr. Adolf nešpory. Frítzen ; kongres rídil dr. Petr Wagner, profesor Protestantští obyvatelé ostrova všímají si na frýburské akademii (Švýcarsko). Byli tu vyni- pilnę této katolické bohosluzby francouzských kající zástupci ze všech zemí, i ze severní Artte- Benediktinű. Prijíti na mši sv. o deváté hodinę riky. Rakouské ministerium kultu poslalo zvlášt- ranní je sice Anglicaniun ještę príliš záhy, ale za ního zástupce. P. B. V. O. S. B. to bývá na nešporách pravídelnę hloucek poslu- chacű, kterí si neobtęzují vykonati za tún úcelem Vatikánské vydání gregorianského cho- cesta více nez jedné rníle ; v nedęli bývá pocet rálu. V císle 5.—6. =Cyrilla= lituje toho dp. E. uavštęvovatelii znacnę vętší. Netreba zvláš{ po- Paukner, ze poplave zas hodnę ceských penęz dotknouti, ze pricházejí podívat se a poslechnout do ciziny za nové chorální knihy, jelikoz z ce- také anglikánští duchovní -- c l e r g y nt e n. ských zemí nebyl znám zádný knihtiskar, jenz by Chování tohoto protestantského publika je chtęl vatikánské vydání otísknottti. Ano, kdyz veskrz dűstojné; s patrným zájmem pozorují jsme cetli jména rűzných firem z Francie, Nę- posvátné obrady a naslouchají psaltnodii a ostat- mecka, Belgie, Štyrska, které jiz aspoń pred pűl ním liturgickým zpęvűm. letem ohlašovaly a nabízely své otisky vatikán- My se tomu hrubę ani nedivíme. Zachoval{ ského vydání, myslili jsme si: A coz v Cechách, si anglikánský ritualisuuts skoro všecky katolické na Moravę a ve Slezsku není zdatné katolické obrady, a kde jich uz nebylo, prijali je právę firmy, jez by nám tiskla nové chorální knihy? v posledních letech namnoze znova. Není to a manę napadla nám výtka: Simon, dormis? Tím dlouho, cetli jsme v novinách, jak v Londýnę vętší bylo naše potęšení, kdyz jsme se v 9. císle prestoupila celá osada se svým duchovním správ- Rádce duchovního« docetli, ze také p. Kotrba cem na víru katolickou, protoze jiní anglikánská bude soutęziti. P. B. V. O. S. B. :vK Literatura hudební. Antonín Foerster: a) Nlissa „in technického apparátu. Tak by tomu męlo všude a vzdy býti — totiz umęní bez umęlkování. Tolik hon. B. iYariae S`%irg. immaculafae” zivého kontrapunktu, proudícího kolem jediné pro 3—4 hlasy s prúvodem varhan (tri osy, ale zádných fug, kánonű a pod. Co by tu zenské hlasy a bas ad libitum). Op. 85. bylo u jiných autorű okázalostí technických, kde V Lublani 1904. Nákladem vlastním. Cena hory chystaly se k porodu a prece zrodila by se partitury K 2•—, jednotlivých hlasű 30 h. jen smęšná myška, jak praví staré prísloví. Zde však máme kontrapunktické crescendo a decre- Touto skladbou praesentuje se nám starý, scendo, zalozené na prirozeném a úpiné moder- dobre známý virtuos na varhany a dávno jiz ním harmonickém processu. Pri této veskrze so- osvędcený církevní skladatel. Kyrie a Gloria této lidní práci nikterak nepostrádáme modní pestrost mše zamlouvají se nám nejlépe. Jsou{ to ucelené, harmonie a modulace, jíz premnohý skladatel, jednolité skladby. Jsme tu ovládáni vysokým umę- jmenovitę pak varhaník velmi rád se pochlubívá. ním, aniz bylo by zvláštę pozorovati prítomnost Toliko v Gloria spatriti lze (organickou však!) | ||||
|