|
| ||||
| ||||
|
— 83
Dle dalšího programu následovati męla prednáška dp. prof. D. Orla: »O historii lidové písnę duchovní.:. Pro stęhování se z Hradce Králové do Holešovic u Prahy nemohl však p. professor se dostaviti. Nastalou mezeru vhodné vypinil vsdp. pred- seda dr. Mrštík vzpomínkami z historie literátű Humpoleckých, pak vcasnými po- známkami o kázni zpęvákű na kruchtę i v kostele a precetl pozoruhodný v té prí- cinę nápis, který našel na stęnę kűru za varhanami kostelíka v Kocím u Chrudimi (známého z výstavy prazské) a jenz zní: »Jezíš Kristus budiz nyní pochválen, jako Bűli lásky naší na vęky amen. Kresfanský clovęce milý! prosím tebe v tuto chvíli : Kdyz na kűr k zpívání prijdeš a na tuto kruchtu vejdeš, kde se cest a Bozí chvála skrz zpęv Pánu Boliu vzdává, nech darebného mluvení, téz s druhým rozprávęní. Zde jest místo a dűm Bozí, v nęmz se Bohu sláva mnozí; vyzdvihni své srdce vzhűru, vzdávej zpęvem chválu Bohu. Zanech na stranu daremné myšlení, konej vroucnę své zpívání. Kdo uprímným srdcem zpívá, dvakrát se Bohu modlívá. Hlas prílišnę nenamáhej, jak se zacíná, pozor dej. Nehled k zevlu co opice, zpívej z uprímného srdce, abys od Boha slyšán byl a milosti jeho nabyl; potom po veliké strasti byl priveden do té vlasti, kdez bys Bohu vęcnę zpíval a se svatými se ra- doval. Cantate Domino canticum novum : laus ejus in ecclesia Sanctorum. Optimus est cantus contrito rectore planctus, non clamor sed amor clangit in aure Dei. Zalm 149. Na to precteny došlé telegramy a prípisy, jez zaslali: Jeho Milost nejdűstoj- nęjší p. biskup Dr. Fr. Doubrava: Vdęcnę sleduje a zehná Vaše snahy«; vsdp. Dr. Alois Frýdek, bisk. gen. vikár; vsdp. Dr. Ant. Brychta, kanovník; msgr. Ferd. Lehner, predseda Obecné jednoty Cyrillské; vdp. Dr. Eugen Kaderávek, universitní professor v. v.; prof. Stránský, c. k. okresní školní inspektor; prof. Orel, katecheta v Holešovicích; Hynek Kovár, riditel kűru z Nové Paky; Em. Paukner, kaplan-krí- zovník z Karlových Varű ; Em. Balcar, katecheta z Prelouce, kaplan Vojtęch Leb- duška; vpp. Lohel a Prokop ze Zeliva a m. j. Následující prednášku P. Methoda Nývlta, prevora v Zelivę: ,>O príbuznosti chorálu s lidovou písní duchovní« precetl vl). Odo Vorlícek, kaplan Humpolecký a vypocetl sedm shod mezi obęma tęmito chorály: 1. oba nálezejí ku zpęvu t. zv. prirozenému cili samorostlému; 2. oba jsou jednohlasny; 3. oba bez taktu; 4. nápęv priléhá u obou tęsnę k textu; 5. skladatel textu a nápęvu byl u obou obycejnę týz a to 6. namnoze úpinę neznám; konecnę 7. oba chorály zűstúly vęrny prvotnímu a pűvodnímu úcelu všeho umęní: úctę a chvále bytosti Nejvyšší a oslavę posv. tajemství, a jíz Horác naznacil slovy: :>Musica amica templo«. Pri shodę tretí męlo ještę vytlaiuto býti, ze jak dp. docent Jurkovic podotkl, nepostací v písni lidové takt vynechati, jako to ciní »Nápęvy k Oltári nýbrz ze treba vymýtiti i mensuro- vané noty (pűlové, osminové) a psáti nápęv nejlépe v samých notách ctvrfových, aby odpadla konecnę neblahá domnęnka, ze má slabika s pűlovou notou dvakrát tak dlouho se vydrzet jako slabika s notou ctvrfovou a tato dvakrát tak dlouho, jako sla- bika s osmickou. Jak dlouho se noty vydrzet mají, to rídí se jen a pouze textem správnę dle smyslu a prízvuku predneseným. Cviciteli treba napred text i nápęv promysliti, prízvuk slovný s prízvukem hudebním vyrovnati a pak téz záky upozor- niti, jak dle obojího toho prízvuku zpívati mají. Po prednášce bylo cvicení písní lidových dle ,Oltáre«: >Odpocinutí vęcné >Blahoslavená Panno, »Andęlský chlebe«, -)Chvęj se tvore«, ;>Zde v skroušenosti padáme«. Ponęvadz píseń lidová v Humpolci beztoho vzornę se zpívá, byla po- slední úloha Humpoleckélio programu ze všech nejsnadnęjší, zcela dle akademického pravidla : ultima lectio levis«. | ||||
|