|
| ||||
| ||||
|
-85
Hle! Cyrillské jednoty vzaly si za úkol pęstovati krásno hudební a zpęvné ctrrámové, ony vystihují povznesenost, cenu a význam i mravní obrodu církevního tohoto umęní, znají vliv jeho a prostredky k nęmu; jak velice úcinkují tu i na utvr- zení víry, nadęje a lásky, ctnostného zivota v sobę, v lidu, v národę! Dobrý Cy- ryllista není zmítán vášní, svętobolem, hríchem, ale chrání se, drzí se, uchová se v ctnosti, zachová si jak mysli, radost zárí z ocí jeho, nebeská slast ovívá tváre a skránę jeho, jest príjemným svým spoludruhűm, všem lidem milým — jen jeden záblesk mírní únos nadšení a cítęného blaha, totiz vędomí prítomnosti vševládného Boha nejsvętęjšího, a ten pocit vluzuje mu do oka výraz úcty, váznosti a ovládání sebe, ale dodává mu téz zvýšené krásy, unášejícího pűvabu duševního a vzbuzuje v pozorovateli údiv, lásku a cest. Cyrillské jednoty takto pűsobí vychovatelsky, zušlechfují krasocit, zjemńují mrav, dávají clovęku patricnou cenu, zjednávají mu váznosti a uznání u druhých. Pred Cyrillistou vzorným a zdárným se smeká. Jeho odplata bude i hojná v nebesích. Prední úkol totiz cyrillských našich snah jest šíriti chválu a cest Bozí, z;elebovati bohopoctu, oslavovati velebu Bozí zpęvem a hudbou, to dle predpisű církve svaté, tyto predpisy ve známost uvádęti, je prakticky uplatńovati a tím i cest církve a váznost k ní pred moderními hanobiteli zastávati a ji šíriti. Jak plesá srdce moje, ze mohu slavné shromázdęní patriti kolem sebe, v zátiší našeho milého opatství! V Zelivę jiz od 800 let chválí Boha synové sv. Norberta modlitbou a zpęvem; dnes pripravili jste nám, velectęní, radost a potęšení, ze po 800 letech dnes ještę pęstuje se i od laikű týz církevní duch, táz hudba a týz chrá- mový zpęv, kterým nejlépe jiz tehdy oslavoval se všemohoucí neskonalý Bűh a který nejlépe osvędcuje se i v našich dobách, nebol je to zpęv chorální, zpęv prirozený, zpęv z bohonadšení vzniklý a Duchem svatým posvęcený a vedoucí k oslavę Bozí a téz k zušlechtęní idealnímu a vzdęlání kýzenému clovęka. Za tu úcast vaši, vele- vázení męšfané humpolectí, za ty hody krásné, jez jste nám, veledűstojný pane dre. Mrštíku, tak zdarile prichystati rácil, za váš všech príklad krásný, prátelé a rodáci ceští, prijmęte műj opatský dík! Zdar Bűh!: Obšírným doslovem zakoncil pak predseda vdp. Dr. Mrštík celý sjezd a vzdal díky všem korl)oracírn a bezmála i všem jednotlivcűm, kterí jakkoliv o uskutecnęní sjezdu nęjakou zásluhu sobę získali. Po krátkém obcerstvení odebrali se všickni do prostranného jasného chrámu Pánę, kde bylo pozehnání, pri nęmz od domácího sboru provedeny dvę lidové písnę z kancionálu t. zv. telecského od r. 1663, pak litanie od J. Chmelícka a »Pange lingua< od J. Wintra. :>Te Deum« od Ríhovského ze zvláštní ochoty zapęl liturgický sbor Humpolecký. Dodatkem zapęl sbor domácí nękolik skladeb vícehlasých : 1. Chvalozpęv Marianský od Sychry na slova arcibiskupa Jana z Jettštejna (t 1400), prelozená z latiny od Xav. Dvoráka (strídavý jednohlas se smíšeným ctverozpęvem) ; 2. »Všemohoucí Boze náš,, píseń (smíš. 4hlas) »v casu zarmouceném a nebezpecném, proti Turku a Tataru zpívati«, jak v kancionálu telecském psáno stojí; 3. »Vidi agtram<: od J. Zelinky, smíš. 4hlas; 4. Velikonocní Offertorium :>Confitebuntur< pro smíšený sbor od F. X. Witta. Vlaská skladba benátského kapelníka Giovanni Croce pro vysokou polohu tenoru odpadla. A jiz nadešla doba rozchodu. Nękterí odebrali se ze Zeliva prímo do svých domovú, vętšina však zaujala opęt zebrinové automobily a vrátila se bez úrazu, nepretrhl-li se uz zádný provaz, do Humpolce. Pred odjezdem predseda sjezdu vsdp. arcidękan poukázal i na tu harmonii, která prý následkem obcerstvení povstala2 | ||||
|