|
| ||||
| ||||
|
-89
sboru dokonce i sbor solový, tof vše vyzaduje pevnou ruku dirigentovu 'a pilné studium zdatného, v _polyfonii zdomácnęlého a rádnę obsazeného sboru. Tyto neobycejné obtíze u provedení této skvostné skladby jsou bohuzel prí- cinou nevalné popularity její. Toliko nejprednęjší sbory mohou se na provedení této mše odvazovati. Za to však doporucuje se co nejvreleji ke studiu všem snazivým skladatelűm a dirigentűm — i našim odpűrcűm; nebof p. autor touto skladbou skvęle dokazuje, ceho v dotceném Památníku theoreticky a aestheticky nękolika bęznými jen slovy byl naskizzoval. Vedle této velkolepé skladby napsal Stecker tri svazky motett pro nejhlavnęjší svátky církevního roku ve stylu ponęki u j;z ~7olnęjším, za to však prístupnęjším, jez vyšly u Fr. A. Urbánka. Doufejmez proto, ze podobnými, bęznou praxi našich kűrű respektujícími skladbami pomęrnę chudou literaturu domácí ještę obohatí, abychom nebyli nuceni ohlednę snadnęjších, populárních a praktické potrebę menším kurűm vyhovujících dęl obraceti svűj zretel k cizinę. N),~ Rűzné smęry hudby církevní a oratorní. Diatonieko-ehromatieká studie. V instruktivním kursu pęveckém v srpnu 1904 v Hradci Králové prednesl fan Ev. Zelinka (Pokracování.) D orický na fis magnifikat neznámého skladatele 16. vęku s velkou tercií, malou sextou a pravidelným závęrem v moll s citlivým tónem v sopránu: ++ allegYo ~_--p ~_t— ~~~ o-• =~ _~ I I I ,i I ~ Zalm 50. :>Miserére« od Palestriny v tóninę jónické chromatem ozdobené: Adagio ~~ -~- ~ I Í v ~ I I I Cím hloubęji vnikáme v staroklassickou hudbu polyfonní nebo homofonní, tím více poznáváme, ze chromatický zivel nálady církevní nepoškodil, ponęvadz duch skladeb tęch o chorál se opíral, kdezto skladby copové pseudo-církevní majíce za vzor oratorní tvorbu kiassickou, místo této chopilý se menuetu a jiných podobných vymozeností: atd. | ||||
|