|
| ||||
| ||||
|
XXXVI. CVRILL
svátecních trubte v trouby nad obętmi zápalu, aby vám pripomnęly Boha vašeho. (IV. Molz. 10, 10.) Ještę jednou zazní trubky sboru knęzského jako oslava predveceru velikého svátku. Kristus zatím se uchýlil do domu Markova; s t o r i a pri orchestru zradou znęjícím vy- lícila, jal{ Kristus zasedl s apoštoly ke stolu; varhany zahrají známý motiv Kristűv, jenz smutným hlasem zpívá, ze ho jeden z apoštolű zradí. (Amen dico vobis, unus vestrum me traditurus est.) Apoštolové však tází se jeden po druhém v muzském sboru: Ten. 2. Nun quid e - go sum Do - mi - ne Na jejich dotazy, kdo by z nich byl zrádcem, odpovídá Kristus smutnę pri prű- vodu varhan: »Kdo omácí ruku se mnou v míse, ten jest,<. (Qui intingit meam manum in paropside, hic me tradet.) — Dotaz Jidášűv prináší oboj ; po taktę touz melodií ptá se Jidáš : »Zdali já jsem ? « Pp- Nun quid e - go sum RaU-bi? Prisvędcuje Kristus melodií vzatou z chorálních pašijí ve Svatý týden. grave. rítard. a-R •—R- f R f- -R=—•—•- -•°~ — Tu di - xi sti Po vzrušeném allegru orchestru prednáší Maria v c. 3. z velepísnę Šalomounovy slova: Indica mihi, quem diligit anima mea, ubi pascas, ubi cubes in meridie? Quaesivi illum et non inveni. Zaznívá v jejím zpęvu lyrický motivek:expressivo -- 33 In - di - ca Tímtéz motivem pocíná v c. 4. i úvod orchestrální k smíšenému sboru, ba i sám zpęv zalmu 134. »Laudate Dominum«, po nęmz následuje sbor zenský (zalm 102.: Domine, non secundum peccata .. a zalm 78.: Adjuva nos ..). Závęrecný sbor dílu 1. v osmihlasu (kvartet zenský a muzský) opakuje »Laudate Dominum ..« Chválí Boha a jemu zalmy prozpęvuje tu v jásavé, mohutné homofonii, tu pílí hlas za hlasem v oslavę bozí, az pianissimem zakoncují všichni oslavu bozí v pred- zvęsti velikých událostí, jez lící díl II. II. DÍL. — EUCHARISTIE. Cís. 5. Po orchestrálním úvodu »molto moderato« v As dur nastupuje m u z s k ý c h o r, aby slovy hymnu pripravil náladu na »p a s c h a« n o v é, a osvętlil jiz jiz se blízící zázrak, kdy v Kristovę ruce bude spocívati Kristus sám. »Pascha starodobé« — to byl beránek zabitý, v nęmz nezlámány kosti — ,pascha novodobé", — to jest náš Kristus, beránek velikonocní cistý, neprekonatelný chléb pro svaté duše ; v ten smysl vyznívají slova choru: Iam Pascha nostrum Christus est, paschalis idem victima, et pura puris mentibus sinceritatis azyma. | ||||
|