|
| ||||
| ||||
|
8 CVRILL XXXVI.
recené z r. 1496 (v Norimberce u Stuchse ze Sulcpachu tištęné) ') byl obrad zehnání ratolestí následující.') 1. Antifona »Ossana« s modlitbou »Deus quem diligere . « 2. Lekce z knihy Exodus, která jest však zde znacnę delší, sahajíc az ku » .. ecce gloria apparuit in nube. « 3. Evangelium: »Cum appropinquasset« s modlitbou: »Adesto nobis omnipotens Deus . . « 4. Následuje pak exorcismus kvętu a ratolestí, jehoz rituál rímský nezná, modlitbou » Exorciso te omnis creatura .. « 5. Zehnání palem dęje se modlitbou »Domine, sancte Pater, omnipotens aeterne Deus, mundi conditor ..« touz, které v rukopisném nlissálu uzito hylo ku prefaci. Také konecné modlitby jsou zvláštní: ,Omnipotens sempiterne Deus, qui in diluvii effusione .." a ,Omnipotens sempiterne Deus, flos mundi .." 6. Následovalo zvláštní zehnání oliv, pro které zvolena byla modlitba ,Petimus Te, Domine .. ut hanc creaturam olivae .. táz, jíz uzito bylo v missálu rímském po pre- faci. Zehnání to rozšíreno bylo modlitbami ,Auge, quaesumus, fidem .. " a „Deus, qui per olivae ramum . , " 7. Po té opakovalo se zehnání palem modlitbami: „Benedic, quaesumus, Domine hos palmarum sen olivarum ramos . . Deus, cuius filius pro salute generis humani de coelo descendit ... Omnipotens, sempiterne Deus, redemptor humani generis . . . " 8. Teprve po pozehnání ratolestí a oliv následuje preface a to zcela jiná, nezli v missálu rímském: Te, Domine, Inter cetera mirabilium Tuorum praecepta lau- dare .. " 9. Po prefaci uvedeno jest pęt modliteb, z nichz opęt dvou v missálu rímském ne- nacházíme, totiz druhé a tretí : a) „Deus, qui filium Tuum . . misisti. b) Deus, qui fi- lium Tuum unigenitum pro redemptione dignatus es dirigere . . . c) Omnipotens geni- tor d) Omnipotens, sempiterne Deus, qui filium Tuum super pullum asinae sedere fecisti . . e) Deus, qui miro dispositionis ordine.” 10. Po pokropení svęcenou vodou a okourení ratolestí nastalo rozdęlování jich za zpęvu antifony: ,Fulgentibus palmis . .” 11. Jakmile ratolesti byly rozdány, vyšel prúvod z místa svęcení za męsto, jak z rubrik vysvítá, do nęjakého kostela, kde męla býti slouzena mše sv. nebo zastávka pri prúvodu ucinęna. Po cestę pęly se antifony: „Cum appropinquaret ... Cum audis- set Ante sex dies . . a Collegerunt principes.`) 12. Další obrad konal se, jak rubrika dí: „in cacumine montis” t. J. na temeni vrchu. Patrnę rozumęti jest tomu tak, ze na vrcholku hory, byl-li tam kostel, slouzena byla výše pripomenutá mše sv., nebo, nebylo-li tam kostela ci kaple, konala se zmí- nęná „zastávka” na volném prostranství vrchu. Jinak tęzko by bylo vysvętliti další pred- pisy rubrik, které jsou tu ponękud nejasné. „Na temeni hory” dva z prelátíi (nebo celnęjších knęzí) sami zapęli verš: ,Unus autem ex ipsis Caiphas . . ., po níz celý sbor zanotoval ,Ab illo ergo die . .” 13. Potom zase chlapci zpívali sami hymnus: „Gloria laus . . Israel es . Coetus in excelsis . . Plebs Hebraea . . Tibi cum palmis . . Hi Tibi passuro . . . Hi placll- ere .. Po jednotlivých verších opakoval vzdy celý sbor „Gloria laus " 14. Po ukon\ ení hymnu toho nastal výjev, který za našich dnú zdál by se nám po- nękud rozpustilým a s vázností bohosluzebného obradu špatnę se shodujícím, lec v do- bách tehdejších nejen ze byl trpęn, nýbrz dokonce váznę pojímán. V prúvodu totiz ta- zen byl na podstavci kolecky opatreném drevęný oslík, na nęmz sedęla postava Spa- sitelova. V drívęjších ještę dobách býval prý v prúvodu zivý oslík, na nęmz sedíval knęz ') Strahovská knihovna má dva exempláre, z nichz prvý ~VI 10.) má starozitnou vazbu s nároz- nicemi tepanými a s nápisem »Agenda‹. Zajímavo jest, ze nápęvy jsou na tištęné ctyri linky rukou vpi- sovány a liší se od nápęvu v obsequiale z r. 1520 tištęných. -) Podrobný popis viz Dr. Ant. Podlaha »Nejstarší tištęný rituál prazský z r. 1496<. Casopis katol. duchovenstva roc. 1903 str. 183. Poslední dvę antifony jsou v obsequiale o nęco pozdęjším z r. 1520 v poradí presmyitnuty. Ji- nak jest celý obrad stejný. »Obsequialium benedictionum opus eximium architectonica arte Hieronymi Holtzels, civis Nuremburgensis, impensis vero spectabilis viri Nicolai Cancellarii Crumenauensis secun- dwn ordinarium ac rubricas alme Pragensis ecclesie Caractere iocundissimo impressum Anno a Nativitate Domini 1520, 15. Kal. Novembris. finit Feliciter.« Pęknę zachovaný exemplár s drevorytem sv. patronu ceský h jest v knihovnę strahovské pod sign. ACHV 42. | ||||
|