|
| ||||
| ||||
|
10 CVRILL XXXVI.
Muz e tedy diecésní biskup dovoliti, aby se uzívalo k doprovázení zpęvu hobojí a klarinetú, ale »moderate«, s mírou. Posouditi, co je s mírou, má biskup sám, t j. jeho jménem zmínęná komise, po jejímz doporucení kazdou skladbu biskup má schváliti. Kongregace obradu výslovnę pozaduje i pro hoboje a klarinety povolení diecésního biskupa, ponęvadz dle cl. 15. téze konstituce kromę varhan zádné jiné nástroje hudební bez zvláštního dovolení diecésního biskupa dovoleny nejsou. II. Druhá otázka byla: »An instrumenta vulgo »timbales« seu »Tympanos« sint habenda uti fragorosa et strepitantia.« (Mají-li se nástroje bicí, nástroje španęlsky zvané »timbales« cili »tympanos« pouzívati.) V odpovęd dáno toto: »Provisum est in art. 19. Instructionis Pontificiae de musica sacra, 29. Novembris 1903 et omnino servetur ar[. 16. ejusdem Instructionis«. (Odkazuje se na cl. 19. Instrukce papezské o posv. hudbę ze dne 29. listopadu 1903 a budiz vesmęs zachováván cl. 16. téze instrukce) Tedy tympany jsou zakázány a to zrejmę ve výše uvedeném cl. 19. o hlucících ná- strojích (»tympana c u j u s v i s f o r m a e et molis.) III. Tretí otázka, zda by dovoleny byly tyto nástroje »in musica et orchestra reli- giosa« zodpovędęna zápornę. Slova »in musica et orchestra religiosa« vykládají Ephemerides Liturgicae ") jakozto de musica »cultum in templis spectante«, tedy hudbu, která pri sluzbách bozích ve chrámu se provozuje. Ponęvadz nástroje ty hlucící jsou a zpęv nepodporují, nýbrz _ píše potlacují, nemohou býti ve smysht konstituce Pia X. vilbec dovoleny. 2. Dekretem ze dne 27. listopadu 1908 ustanoveno jest, ze také tak zvaná Propria jednotlivých diecésí nebo kostelű co do zpęvu gregoriánského mají býti ke schválení predlozena kongregaci ritú,') aby zachována byla všude pravidla zpęvu chorálního a jed- nota melodií, aby týz text nemęl na rűzných místech ruzné nápęvy. Kongregace pak taková propria prikazuje své komisi pro zpęv gregoriánský a na základę úsudku téic komise schvaluje, opravuje neb zamítá predlozené gregoriánské nápęvy vlastních officií nebo mší. Dekret nadepsaný ,Instructio pro editoribus librorum liturgicorum cum cancu gregoriano" zní: »Quo tutius pleniusque possit obtineri in sacra Liturgia, etiam quoad cantum, optanda uniformitas, merito statutum est, ut in iis etiam, quae ad singula eccle- siarum Propria pertinent, eidem officio vel Missae eadem regulariter adoptetur melodia, ac proinde, ut ante approbationem, a Sacra Rituum Congregatione rite petendam, iisdem revisoribus cuncta subjiciantur, quatenus illi testari possint, non tantum de servatis artis gregorianae regulis, sed etiam de constante melodiarum, quae requiritur, unitate « 3. Brzy na to dne 24. brezna 1909 vydán nový obšírný dekret téhoz predmętu se týkající. Obsahuje toto ustanovení: 1. Vedle zpęvű obsazených ve vydání vatikánském jest mnoho jiných nápęvu gre- gOrlánských. Príštę dále.) LITERATURA HUDESNI. K. D o u š a, Litanie o nejsv. Jménu Jezíš a Otcenáš pro sola, smí- šený sbor bez prűvodu, op. 8, Praha, Kotrba, Part. K 1-20, hlasy po 25 h. Invokace jsou pridęleny solovému kvartettu, nękde i barytonu. Odpovędi zpívá sbor. Kde by ne- bylo mozno sestaviti smíšený sbor pro odpovędi, műze zastoupen býti jednohlasým zpę- vem dętí pri prűvodu varhan, jez prejímají v tomto prípadu harmonisaci smíšeného sboru. I tak daleko lze jíti v provedení, ze prosby cili invokace pri prűvodu varhan műze pred- zpęvovati reditel kúru a odpovídati mu műze jednohlasý sbor. Tęmito eventualitami se zajisté doporucují ceské litanie Doušovy, jez svojí jednoduchostí, snadností a prece umęleckou kvalitou nahradí, ba vytlací bezduché a ztrnulé skladby nęmeckých autoru, pri nichz casto t. zv. »církevnost« má maskovati nedostatky hudební a esthetické. 'l Srv. Cyrill 1904 str. 54. '') 1909 str. 38. ') Ephemer. Liturg. 1909 str. 43. | ||||
|