|
| ||||
| ||||
|
XXXVI. CVRILL 11
x K. D o u š a, Litaniae s%. Nominis lesu, s textem latinským i ceským op. 9, pro sola a smíšený sbor bez prűvodu. Praha, Kotrba, Part. K 2'—, hlasy po 40 h. Skladba tato radí se formou k ceským litaniím téhoz autora. jest sice psána pro smíšený sbor bez pruvodu varhan, ale výška sopránu jest všude tak primęrená, ze by ji celou bylo mozno prednésti jednohlasnę za pruvodu varhan. Ušlechtilá homofonie vane z celého díla, deklamace textu latinského jest dokonalá. Má-li se litanie pr,?dnéstí dle prání auto- rova, vyzaduje zvláštę ke konci svém trojhlasého sboru chlapeckého, jenz se umęlecky strídá s trojhlasem, nękde i ctyrhlasem muzským. Nemine se úcinku zvláštę druhá cást litanie, kde smíšený sbor vpadá do altového a barvtonového sola, aby pianissimem tlumocil mękce psané prosby: Vysvobod nás, jezíši! Obęma litaniím Doušovým, ceským op. 8. i latinsko-ceským op 9. prísluší etiketa snadnosti provedení a cennosti v komposici. Prűvod k zpęvűm, jez obsahuje v úpiném vydání svém C e s t a k v ę c n é s p á s e, sbírka modliteb a duchovních písní pro diecési brnęnskou, kterou porídil prof. dr. K. Eichler za spolupúsobení faráre Jakuba Pavelky a prof Františka Musila. S e š i t II. obsahuje c. 249—401 Cena 7 K, Brno 1909. Písnę sešitu II. navazují obsahem na prostredky, kterými mozno získati uzitky vykoupení, t. j. opęvují trojí úrad církve. Na prvním místę jest církevní hymna spolková s notou od J. Bádala. Do odstavce o u c i- t e 1 s k é m úradu vrazeny jsou písnę ke kázání. Nápęv k otcenáši není dle púvodního znęní skládání mnicha Klimenta Bosáka, jak je na pr. obsahuje »Agenda ceská« z r. 1581 vytištęná v Lipsku (str. 32), nýbrz zűstal dle tradice nynęjší. K n ę z s k ý úrad jest zastou- pen písnęmi ke mši sv., k pozehnání, k prijímání sv svátostí a svátostin• Kromę chorálního rAsperges« a »Vidí agnam« jest pro nejmenší pozadavky harmonisován vzorec recitacní pro oba texty. I s melodií z vatikánské edice se shledáváme v harmonisaci Springrovę z Cyrilla c. 1. 1909- Jest velmi dobre, ze byly do sbírky pro dobu prechodní pojaty melodie i dle vydání medicejského i vatikánského. Mešní responsoria jsou téz dle obé edice. Písní m e š n í c h napocítal jsem sedm, mezi nimi nerad vidím ,Zde v zkrouše- nosti« jiz pro její zabarvení politické a proto, ze nelze pri jednohlasém zpęvu provésti imitaci konecné melodie v komuniu. Tęchto sedm mší má prokomponované všechny sloky písnę. Mimo nę jest ještę bohatý výbęr 17 písní mešních o jednom nápęvu. Nę- které písnę jsou zcela nové bud nápęvem nebo textem. jest velmi úcelné, ze ke sv. prijímání jest harmonisován nápęv ke »Confiteor«, jez műze solovę pri oltári zpívati i ministrant nebo vęrící lid sám, který pristupuje ke stolu Pánę. Ú r a d k r á l o v s k ý zhudebnęn jest písnęmi, jez ozivovati mají v srdcích zpęvákű lásku k dekalogu a k prí- kazűm církevním. Zajímavy jsou písnę k dobám denním a »zpívané modlitby«. Díl II. prűvodu »K vęcné spáse« jest jako díl I. výsledkem mravencí píle dr. K. Eichlera, který dovedl seskupiti kolem sebe výborné pracovníky a uloziti jim práci, pro kterou vędęl, ze mají smysl i talent. V tom právę zálezí umęní vykonati veliké vęci. Po stránce hu- dební nejvýše ceníme práce Musilovy a jsme vdęcni dr. Eichlerovi, ze šfastnę a vcas cerpal z hluboké studnice nepreberného talentu Musilova. Svého casu se jednalo o to, aby i Morava se pridala k akci o jednotném zpęvníku prazském. Kdyz odrekla diecése brnęnská úcast na pracích komise prazské a nehodlala vyslati do ní své spolupracovníky, bylo zehráno na separatismus moravský. Kdyz však nyní pred námi jest skoro hotové dílo brnęnské diecése, musíme ríci, ze ona secesse Moravy byla nutnou, ponęvadz by pak »ústrední zpęvník« nevyhovęl ani jim ani nám. Bude jiz to velikou reformou, kdyz kazdá zemę o sobę sjednotí se v lidovém umęní pęveckém a zalozí zpęvník kazdá na svých tradicích a historii, jez prece jest zcela jiná na Moravę nez v Cechách. Dr. K. W e i n m a n n, Gradu:ilbuch, Pustet, Rezno, M 3. je to výtah z graduálu edice vatikánské v chorální notaci na pętilinkové osnovę v houslovém klíci v primęrené transposici. Pod textem latinským je text nęmecký; výklad rubrik je téz nęmecký. Pro vlastní graduale jest pouze vytištęn text bez melodií. Na pűl listę jest 8 vzorcu recitacních pro graduale. Autor uvádí pűvodní noty chorální pro melodie, aby se vyhnul subjektivismu v jejich transkripci do notace moderní. Velmi cenným jest výklad rubrik. Z dosud vyšlých výtahű graduálu jest nejlepším a nejcennęjším. D. O. | ||||
|