|
| ||||
| ||||
|
XXXVI. CYRILL 15
Zkouška pri nękterých jazýccích provedená proka- zuje práci solidní a stejnomęrnou; rucicky tomu CI1IlIOST CYRILLSKÁ. brání, aby tón nemohl se zvrhnouti ani dolű ani nahoru, a také úcinnę zamezují doznívání jazýcku CHRAM SV. VITA V PRAZE. 24. prosince — tak nemilé. Násady jsou dostatecnę silny. Tón pri pűlnocní: J o s. C a i n e r: » Hodie Christus natus píšfal jazýckových, nárazných i prúrazných, jest est«, »Graduale« a Offertorium«. — 25. prosince stálý, uslechtilý a piný. Intonace byla pro místní (Bozí hod). )os. B. F o e r s t e r : »Ecce sacerdos ma- pomęry na výsost nesnadna a mohla tak uspokojivę gnus < pro 5hlasý sbor'1 capella. 1 C. S y c h r a : » Missa provedena býti jenom od mistra rádu prvního. Aku- solemnis« pro 5hlasý smíš. sbor, velký orchestr a var- stické zvláštnosti dómu pusobí, ze tentýz hlas, hany.Ig.Mitterer: »Graduale«, F.J.Skuherský: na pr. aeolina 8' na jednom místę zní jako silnę »Offertorium <. — 26. prosince (Sv. Štępán). G i o- intonovaný salicionál a na jiném jako tercová fléta vani Pierluigi da Palestrina: Missa »Ho- sotva slyšitelná. Tuto nesnáz mohla prekonati jenom die Christus natus est, pro 8hlasý smíšený dvojsbor. nezdolná trpęlivost a záliba v práci. Zde vází Jos. Cainer : »Graduale« a » Offertorium «. M. kazdé slovo pochvaly dvojnásobnę, — coz zvláštę H a l l e r: »Pange lingua a moll«. — 31. prosince. se podotýká. Presné vyzkoušení kazdého hlasu D o u š a Karel: Litanie k nejsv. jménu Jezíš op. v celém rozsahu prokázalo ve všech oktávách 7. pro soli a sbor á capella. Haller: »Pange lin- vyrovnaný tón charakteristický. Prechodu s píšfal gua- C dur 5hlasé, J. Quadflieg: »Te Deum« drevęných ku kovovým a repetice v mixturách sotva 5hlasé s prűvodem varhan. — 1. ledna 1910. Dr. F r. ]ze znamenati. Tóny presnę se ozývají a nevypoví- Witt: »Missa C dur op. 12.«. Mitterer: »Gra- dají sluzbu ani pri nejrychlejším opakování. Podivu- duale«. Fr. J. Skuherský: »Offertorium«, Mit- hodny jsou v tom ohledu hlasy jazýckové; tak do- t e r e r : » Pange lingua- 6hlasé a moll. 2. ledna. konale presné intonace tęchto hlasű dosud nikde J o s. C a i n e r: Missa » Hodie Christus natus est«, jsem neshledal. Akustický posudek stroje męl výsledek »Graduale«,>-Offertorium«.Jos. Hanisch: »Pange velice uspokojivý. Kazdý jednotlivý manuál jest lingua C dur«. 6. ledna. G. F. F a s c h i n i:» Ecce samostatným dílem a má svűj vlastní urcitý ráz bez sacerdos magnus<. G i o v a n n i Pierluigi da Pa- újmy celistvosti stroje. Celý stroj vyznívá takovou les t r i n a: Missa » Hodie Christus natus est« pro piností, velebnou nádherou a silou, ze v prázdném 8hlasý smíšený dvojsbor. Jos. Cainer : »Gradu- prostoru pro zvláštnosti akustické prespríliš silnę ale« a »Offertoriwn«. Vše ostatní vzdy chorálnę. pusobí a teprve v napinęném kostele prijemnę se K. Douša. pritlumuje. Jinak lze peclivým registrováním docíliti HORICE. O svátcích,vánocních'az vcetnę do sv. dojmu puvabných. Rozmanitost a mnozství jejich ani Trí kráiu dávány tyto skladby v dękanském chrámu pribliznę nelze vypocístí. Budiz jenom zde zmínka Pánę : Mše vánocní pro 4h1. šmíš. a varhany od o nádherném dojmu harfovém spojením bourdonu 16' Cainera, mše pastorální pro 2 hl. (spojené soprány- s pikolou 2', anebo o líbezné hre zvonkové (fléta alty a tenory-bassy, a varhany od Sychry, 8hlasá prícná 4', s flétou tercovou 1%'). Skvostnébo dojmu 'i capella mše od Hallera, op. 92 (po prvé), Pange lin- orchestrálního lze docíliti ku pr. spojením rejstríku gua 8h1. od Mitterera a 4h1. od Wintra. Introity, coelestis 8' v III. manuálu, spojky manuálu III. graduále, offertoria a communia chorálnę a recitando. k II., spojky oktávy horejší 111. 4 k II. a fléty Vánocní zpęvy od Hrušky, Krízkovského, Chme- dvojité 8' v I. manuálu pri hre na všech trech ma- lícka a Jandery. C. Pilar, red. kuru. nuálech. Dále dojmy, kterých lze docíliti pribráním hlasu oboe anebo kvintadeny atd. atd. Znęní veli- OSOBNÍ. Reditel kuru )os.Hoffmann,Vinc. kých zvonu není mozná lépe napodobiti nez rej- L a š f o v i c k a, farár v Chotębori, reditel kűru josef stríkem cornet 5'/,' tríradovým. Zde se otvírá široké M a c h a farár Fr. V a c e k v Borohrádku obdrzeli pole cinnosti varhaníkovi umęní milovnému. Ovšem pochvalné dekrety bistr. konsistore královéhradecké se predpokládá dukladné a láskypiné studium stroje. ze dne 16. prosince 1909 c. 9745 za zásluhy, jez Dle všeho toho lze varhany prohlásiti za umęlé si pro církevní hudbu vúbec a pro cyrillské exercicie dílo prvního rádu, a jelikoz smluvené podmínky v Chotębori a Borohrádku získali. Na obou místech presnę jsou spinęny, budtez varhany prevzaty a patrno, co se dá dokázati, kdyz oltár a kűr sou- honorár umluvený budiz vyplacen. V Brnę. 13. listo- cinnę pracuje. —Reditel kuru v Hermanovę Męstci, padu 1909. M a x S p r i n g e r, zástupce znalcúv. p. Procházka, stal se reditelem v Podębradech. S horejším úpinę souhlasí. Dílo skutecnę výtecné. Hermanuv Męstec je uprázdnęn, P. J. Š e n k ý r ml, t Alban Schachleiter, rádu sv. Bened. opat reditel lturu v Dobrušce (pred tím ve Bzenci) jme- v Emauzích v Praze, referent pro stavbu varhan nován reditelem kuru v Litovli na Moravę. — Pan pri c. k. místodrzitelství v Praze. Rud. Z a h r a d n í k, reditel kuru v Jablunkovę stal se reditelem kuru ve Vukovaru ve Slavonii a do Ja- blunkova jmenován p. Jan K m e n t, dosud reditel kűru ve Strumeni. * REDITELI KURU NA DÓMĘ P. ANT. HROMADKOVI, professoru hudby a zpęvu pri ODBOh? KONDIC NI. ústavu ucitelu v Brnę dostalo se velmi lichotivého uznání a pochvaly se strany biskupského úradu. POCHVALNÉHO UZNÁNÍ dostalo se od UPRÁZDNĘNÁ MÍSTA REDITELE Jeho Eminencí nejdustojnęjšího pana kardinála uciteli a rediteli kuru p. Ladislavu Se- KURU. Dobruška, Zizkov, Hermanűv Męstec dláckovi v Buštęhradę, za zdárné pusobení a pecování o nábozensko-mravní výchovu školní mlá- (600 K sluzné), Blovice (700 K sluzné) deze a za obętavé a vzorné rízent zpęvu a zvele- a Kácov (300 K sluzné). Blizší sdęlí kon- bení hudby chrámové. ** Na Zizkovę zemrel tamní dlouholefý re- dicní odbor jednoty ceskosl. reditelű kűrű. ditel kuru p. R. Kmoch po dlouhé nemoci. — Dv. radu prof. dr. Hostinského ranila mrtvice, (Boh. Kašpar, Smíchov 271. jak se dovídáme pri závęru listu. R. I. P. | ||||
|