|
| ||||
| ||||
|
SVÁTNOU
CYRILLSKÉ. ZAKLADATEL F. J. LEHNER. REDAKTOR DOBROSLAV OREL ,CYRILL« vychází męsícnę mimo prázdniny desetkrát za rok. Rocní predplatné 5 K (mimo Rakousko 6 K) prijímá pokladník Clem. Kuffner, farár, Praha IV.; reklamace nefrank. a inseráty administrátor Boh. K a šp a r, red. kűru na Smíchovę 271. Veškeré rukopisy a casopisy na výmęnu prijímá redaktor listu Dob. Orel, Praha-VII. 348. — ROCNÍK XXXVI. ÚNOR 1910. CÍSLO 2. Narízení nejd. k. arcib. konsistore v Praze o odebírání casopisu »CYRILL« na úcet zádušního jmęní je z 8. ledna 1909 cís. 16.587., nejd, b. konsistore v Hradci Králové z 21. ledna 1909 c. 1225., nejd. b. konsistore v Litomęricích z 15. února 1909 c. 975. a nejd. b. konsistore v C. Budęjovicích z 15. února r. 1909. c. 4., povoleni nejd. b. konsistore v Olomouci predpláceti cas. »Cyril]« z kostelního jmęní je v »Acta Curiae Archiepiscopalis Olomucensis cís. 3, 1909, str. 44. Nr. 4308«. Kdo si nechá prvá dvę ęíslay povazován jest za odbęratele. Za dv. radou prof, dr. O. Hostinským, ne 19. ledna 1910 0 11/, hod. odpolední ve vęku 63 let (nar. 2. ledna 1847) ze- mrel po týdenním utrpení muz, jehoz jméno jest úzce spiato s dęjinami ceské hudby a moderní esthetiky. Za Smetanou, Fibichem a Dvorákem odešel dr. Ho- stinský, jenz vybojoval nové principy hudební a s velikým sebezaprením i úsilím dosáhl popularisace zásad, které nyní jsou u nás samozrejmy, lez však ho stály mnoho bojű a ná- mahy. V bojích tęch vyšel Hostinský bez kompromisű neúprosnou logikou a pravdou jako vítęz, jako »anima candida, vir integer«. Jako Lionardo da Vinci zajímal se o kazdý problem umęní, který vędecky luštil, ale všechno jeho snazení męlo ráz jednotlivosti. Nejen jako theoretik, ale i jako praktik jeví se svými básnęmi, písnęmi a ornamentální kresbou. V e s t h e t i c e razí nové smęry a v » H e r b a r t' s E s t h e t i k« ukládá esthetiku svou. Proti Zimmermanovi a Durdíkovi ohranicuje umęní a staví je vzájemnę na roveń. Empirie hrála u nęho roli dűlezitou, zvláštę objevy Helmholtzovy; urcil presnę hranici mezi esthetikou a psychologií; jest všude pro pokrok pravý. V hudbę zdűvodńuje moderní snahy skladatelűv a razí cestu Smetanovi, kterého vinila protivná strana Pivodova z nevlastenectví. Logika skladby plyne nejen z vazeb harmonických nýbrz i melodických. V hudbę jest vše správné, co má vnitrní kausálnost harmonickou nebo melodickou. Vše logické platí, i kdyz s tím nesouhlasí starý, tradicio- nelní paragraf a pouto školáckých zákonűv. Dle Hanslika má míti hudba prevahu nad slovem. U Hostinského k stejnému právu se hlásí kazdé umęní, i hudba i slovo i mimesis a nelze jedno umęní prehlasovati druhým. Nejlepším interpretem tęchto zásad byl Smetana. Své Kredo hudební ulozil Hostinský ve spise » L e h r e v o n den m u s i- kalischen Klángen«. | ||||
|