|
| ||||
| ||||
|
18 CYRILL XXXVI.
Pro hudbu církevní a specielnę pro theorii hudby m e n s u r n í stol. XV. a XVI. u nás má nesmírnou dűlezitost znalost H., jíz luští u nás p r v n í spletité problemy pra- videl staré mensury, tempa a taktu v kritických poznámkách ku Blahoslavovę a J o s q u i n o v ę M u z i c e (r. 1896 vyd.). Kazdý rádek jeho, ba kazdé slovo svędcí o jeho velikém studiu a znalosti mensuralismu, jemuz pred ním se v Cechách nevęnoval nikdo. A tuto jeho cinnost v oboru tak dűlezitém pro poznání snah hudebních ve stol. XVI dosud neakcentoval nikdo ani pri jeho oslavách šedesátých narozenin. Po jeho vydání Blahoslavovy Muziky dívali jsme se zcela jinak na Blahoslava a jeho Muziku, nez jako na dílo pouze cenné po stránce gramatikální. Hostinský ukázal, v jakém spojení byl Blahoslav a Solín s hudební intelligencí zahranicní a jak oba popularisovali vędu hu- dební u nás, kde všecko šlo i tehdy tempem zdlouhavým. Hostinského »36 nápęvű svętských písní ceského lidu z XVI. stol.« jest dokumentem, jak úzce spiata byla pred 30iety literatura svętská s duchovní a jak vzá- jemnę se doplńovala a promísila. Jako predseda komise pro s b í r á n í l i d o v ý c h písní dovedl všem jejím clenűm dáti bezpecnou direktivu a oduševniti tak dűlezitý podnik folkloru ceského. Hudba recká byla jeho koníckem. Mluvę o ní mohl ukázati i své hluboké vędo- mosti filologické. Bohuzel jeho extense o tomto predmętu ani mezi pęstiteli kultury recké nenalezly vzdy nálezitého ocenęní. Vedle umęní klassického i umęní kresfanské nalezlo v nęm vzdy spravedlivého interpreta. Ve svých prednáškách upoutal kazdého posluchace digressemi, jez hlavní body látky osvętlily a popularisovaly prísnę vędecké jeho výklady. Nezapomenou jeho rysűv tváre, krásné a presvędcivé mluvy a hloubky slov vdęcní posluchaci školy prűmyslové, aka- demie umęní, konservatore hudby, dramatické školy a university. Jeho slovűm nebylo mozno odolati. Byl ve své kritické cinnosti sice bezohlednę objektivním, ale vzdy pobádal k další práci, dovedl rozohniti. Veliký ucenec, ryzího charakteru, clovęk vzdy k práci pobádající ucitel, muz pred- bíhající svou dobu, tof Hostinský, jenz i za svého zivota uvidęl zráti ovoce svých snah a se Smetanou i Fibichem dęlí se o vavrín slávy ceské hudby. D. 0. Ceská skládání pri prűvodu na nedęli kvętnou a hod bozí velikonocní. Podává CYRILL A. STRAKA, bibliothekár na Strahovę. (Pokcac.) rvýtiskjsou: »Erotemata musicae practicae...ad usum scholae Lune- burgensis Saxoniae aliarumque puerilium, olim a Luca Lossio in l u c e m e d i t a, Norimbergae in officina Theodori Gerlatzeni A. 1570.« — Podává jednoduchým a názorným zpűsobem nauku o základních pravidlech hudby mensurální a a dovozuje vše na príkladech. Druhýtiskjsou: »Cantiones evangelicae adusitatas harmonias, quae in ecclesiis B oemicis per totius anni circulum canuntur, autore M. Ven- ceslao Nicolaide Vodniano, reipublicae Satecensis notario. Vitebergae, exc. haeredes Georgii Rhaw 1554.« Je to lutheránsky zabarvený utraquistický kancio- nálek pro ceské kostely, zajímavý jak autorem, tak zvláštę predmluvou Filipa Mclanch- thona o národę ceském a písnęmi v nęm uvedenými s nápęvy ; texty jsou latinské, pre- klady to starobylých písní ceských. Nás zajímá hlavnę rukopis, jenz, jak jasnę z výctu letopoctu na str. 4. vysvítá, psán byl kolem r. 1538, a z rukopisu ony strany zvláštę, jez obsahují zehnání na kvętnou nedęli. Aby se nerušil postup ve vylícení tohoto zehnání, uvedeme az v príloze str. 1—27., jez neuvádęjí niceho ze svęcení a pocneme hned líciti vlastní úkol náš, jak zapsán jest od str. 23-43. Obrad ceský pocíná na str. 27. rukopisu antifonou »Osanna«, po níz následuje hned antifona »Fulgentibus palmis« pri rozdęlování ratolestí a ostatní zpęvy prűvodu | ||||
|