|
| ||||
| ||||
|
46 CVRILL XXXVI.
nichz by byla na místę i krátká informacní prednáška cinnost hudební, jiz ocenil, zmíniv se podrobnęji o prednášených zpęvech. Z dirigentű se nám jistým a o skladbách na programę koncertu Krízkovského. I p. M. Dolezil, ac i ostatní, zvláštę B. Gsóllhofer, je zakladatelem ceské hudby. Recník dopinil obraz jevili talent a velikou míru dirigentské zkušenosti. zivota a tvorby Krízkovského jeho osobním por- * PRÍLOHOU K CÍSLU 3. jest Harantova traitem zvláštę z doby pűsobení na dómském kuru >Missa quinis vocibus«, kterou prof. dr. Z. Ne- v Olomouci. Další program koncertu, na nęmz byly jedlý ve vratislavské knihovnę nalezl i odnotoval, sbory »Zpęvy vánocní«, »Utonulá«, »Starý s mla- a reditel kűru C. Sychra opatril znaménky pred- dou«, »Dar za lásku« a »Pastýri a poutníci«, pro- nesu. Úvodem k vyspęlému dílu Harantovu píše veden byl bezvadnę. Jednotlivé sbory byly do po- prof. dr. Nejedlý následujících nękolik slov, jez drobnosti vypilované a jemnę secvicené, a pusobiiy v príloze jsou redakcí volnę prelozena do latiny, piným kouzlem hudby Krízkovského. Solové písnę aby i cizina se mohla obdivovati dílu ceského mistra. »Zábrana« a »Zahucaly hory« s nęhou a hloubl Všechny církevní jeho skladby pocházejí z doby, kdy zazpívala sl. Herma Zárská. Barytonové solo pri byl ještę katolíkem. — Krištof Harant z Polzic, »Pastýrích a poutnících« prevzal p. M. Smolka. muz znamenitý, stavu panského (* 1564, j 21. cervna Koncert pevnou rukou rídil p. Stanovský. r. 1621), proslul záhy vedle svých politických schop- NA POCEST IOLETÉHO PANOVÁNÍ jeho ností, jez mu prinesly pro úcastenství na ceském Em. nejdust. pana kardinála Leona Skrbenského povstání smrt rukou katovou, i svými snahami umę- ze Hríštę na stolci sv. Vojtęcha usporádali ctpp. leckými. Byl básník latinských básní (carminum), bohoslovci zdejšího 1 spisovatel ceského cestopisu do sv. zemę, kreslic slavnústku za prítomnosti vznešeného oslavence neménę dovedný, predevším však hudebník, za a cetných pozvaných hodnostáre v nedęli 6. brezna doby císare Rudolfa II. na císarském dvore i jinde odpoledne Spojené sbory (ceský a nęmecký) pred- na dvorech svými skladbami dobre známý. I jeho nesly pęknę za rízení ucitele zpęvu dp. Josefa Pęk- heslo bylo vyjádreno notami »Virtus ut sol mi- ného, katechety, na pocátku »Ecce sacerdos« od cat.« Ceské kontrapunktické skladby XVI. stol stály Ig. Mitterera a ke konci »Tu es Petrus« od M. Hal- zjevnę pod vlivem tradic lidové písnę duchovní, jez lera. Mezitím prednášeli strídavę dva vybraní rec- byla zvláštę pęstována literátskými bratrstvy (spolky níci primęrené slavnostní oslovy a blahoprání a sbory di]ettantic pro provozování zpęvu chrámového). Tato zpęváku a hudebníl lidovost zjevnę odlišuje ceské kontrapunktiky od kolik zpęvních a hudebních císel. Nejdústojnęjší umęlých mistrű pravé nizozemské školy. Také Ha- arcipastýr mile dojat proslovil na konec srdecným, rant prozrazuje tento vliv domácí tradice, ac zase sobę vlastním zpűsobem vzletnou rec a pohovoriv blízí se nejvíce umęní cizích mistrű, jiz udá- s hodnostári a s alumny, uspokojen vrátil se na vali smęr hudby za Rudolfa II. na prazském císar- Hradcany. sl<ém dvore. Dovednost, s níz kombinuje hlasy, * N. KUBÁT, »Missa jubilaei solem- sotva dává tušiti v cręm skladatele-dilettanta. Patrnę n i s i n F-d u r. Príloha k cís. 1. r. 1910 našeho jelio prací nebylo málo. Dnes zatím známe jen malý jich zlomek. Za zivota Harantova tištęny, listu byla Kubátova mše do F-dur, kterou za rízení pokud známo, dvę skladby: 1. »Maria K r o n« skladatele ideálnę prednesl chrámový sbor arci- (s textem nęmeckým) vyšlo ve sbírce Bernh. Klin- dękanského chrámu Pánę v Plzni pri cyrillském gensteina »Rosetum Marianum« (1604), obsahující sjezdu 9.10. zárí 1909. Jiz tehdy úsudek prísného 33 skladeb mariánských od nejoblíbenęjších tehdy a znalého auditoria vyznęl pro skladbu Kubátovu ,kladatelú. Novę vydal v nové notové úpravę Jan príznivę a by] redakci casopisu smęrodatným pro Branberger (1910). 2. »Qui confidunt domino«, její vydání jako prílohy k orgánu > Obecné Jednoty šestihlasé motetto vyšlo jako príloha Harantova Cyrillské«. Úmyslnę vzdalovali jsme se verejnę pro- cestopisu r. 1r08 (motetto vzniklo r. 1598 v Jeru- nésti svűj úsudek o této mši a cekali jsme, co rekne salemę), novę vydáno K. Steckerem. 3. Mše tuto cizina. A ta jiz promluvila. »M u s i c a s a c r a<, vydaná zachována v rukopise męstské knihovny c. 3., r. 1910, str. 26. píše toto: »Jako príloha vratislavské (sign. M 767), obsahujícím sbírku mší k casopisu »Cyrill,, vedenému D Orlem, uverejnęna z doby Rudolfa 11, Otištęna mnoli v úpravę parti- byla jubilejní mše N. K u b á t a pro smíšený sbor tury, ale v notaci pűvodní v »Casopise Ceského s pruvodem varhan a 4 dechových násfrojú ad lib. Musea« 1905—7. Notace nevykazuje vedle obvyk- Jest v této mši hudební tah. Nástupy dechových ná- lých ligatur a nepatrného uzití hemioly nic zvlášt- strojű oznaceny jsou *. Zvláštę pri unisonu jedno- ního. Hojné uzití naznaceno jiz v rukopise a po- tlivých nebo všech hlasít moduluje obligátní prúvod drzeno ovšem c pri tomto otisku. Malé úchylky varhan prekvapujícím zpusobem v chromatických otisku od rukopisu jsou naznaceny v zadu v po- prűchodech a modulatorních obratech, ale neupadá známkách. Mše, jez jestzapsána v pęti samostatných do chromatismu. Skladba jest pracována v u š 1 e c h- hlasech (bez partitury), oznacena názvem: »Super tílém moderním slohu a vzbudí slav- Dolorosi martyr« [sic]. nostní náladu. Kazdému ze ctyr hlasű jest dána bohatá prílezitost k oddechűm, ve dvojhlasu i troj- * BRNO, B. KNĘZSKÝ SEMINÁR. Pri hlasu, ano pri kredu i pri solových hlasech je všude akademii na oslavu sv. Tomáše Aquinského zazpí- ušlechtilá melodie, jez štastnę všude se vyhýbá uzí- vali bohoslovci »Hy cnus« ke cti sv. Tomáše od vaným a otrepaným harmonickým obratúm.« — A. Hromádky, dále Krízkovského »Pastýr a pout- K této lichotivé kritice cizojazycného listu dodá- níci«, »Sv. Cyrill a Method« k 25. výrocí jeho úmrtí, váme, ze mše Kubátova puvodnę byla kompono- a Perosiho »Crux fidelis«. vána k jubileu císarskému a velmi nenápadnę se * KONCERT KRÍZKOVSKÉHO provedlo dle v ní ozývají motivy rakouské hymny. Nikde nevy- zprávy »Našince« 2. února pęvecké sdruzení »Ne- zaduje na sopránech premrštęné výšky a pro priro- švera < v Olomouci. Pocal muzským sborem »Hvęzdy, zené vedení hlasu jest prístupná i menším chorúm. dvę se z východu«, který zazpíván byl s nadšením, Kazdá skladba jest zpęvnou, která má hudební cenu. jakým právę Krízkovský dovede svými sbory uchvátit A to piným právem nutno ríci i o mši Kubátovę. zvláštę zpęváka. Na to vikár P. Josef Vyvlecka pro- »Obecná Jednota Cyrillské« pinila jen svoj úkol, mluvil o P. Pavlu Krízkovském. Vylícil pohnuté fase kdyz vydáním jejím umoznila její rozšírení. Jest jen jeho zivota a zachytil v kazdé z nich i jeho tvűrcí na odbęratelích »Cyrilla«, aby ji zaradili do svého | ||||
|