|
| ||||
| ||||
|
50 CYRILL
Ceská skládání pri prűvodu na nedęli Kvętnou a Hod bozí velikonocní. Podává CVRILL A. STRAKA, bibliothekár na Strahovę. (Pokrac.) Lyd zidowský. Pueri primum. Lyd zidowský wyssel gest proti tobę s pal- Hospodine my tebe milugeme mami], A toto d r z í w í c z k o') obętugeme, Klanęl se tobę s welikými chwalamij. Aby ráczil przes nę gítij, Mytf gsme Yzrahelsstí dęti], Plebs hebrea. Tobęf mi chwálu wzdáwáme, Proti tobę Lid zydovský Neb tę Boha býti zádáme. wissel gest s ratolestmy, Dítky 2.` Ale my nyni s modlenijm Stogíme y s nábozenstwím spíwanijm. Tobę dítky raucho prostrzely A takto 'gsau k tobę wolaly: Onij tobę. Wítey Dawidűw Synu, Genz se berzess w tu hodinu, Genz gsy męl umrzíti, wssiczknij tę chwálily, Pozehneyz we gmeno Pánę, Spíwagícz, slussnú chwálu wzdáwaly. Spas nás pokornęt tebe zádáme. Hic tibi. Str. 42. Pueri secun dum. My tobę Pane giz kralugiczýmu Bud chwálen Hospodine, Na zemi wzdáwáme slussnú chwálu Twá mocz nikdy nezahyne. Racz przes toto raucho gíti, Hi tibi placuere. Chczemetf ge na czestu wzestrzíti. Lýbila se tobę chwála od lidu zidowského, Ty, Gezu Kryste, nebeský Krály, Slíbiz se y nasse dnes od lidu hrzíssného. Neb tę wsseczko stworzení chwálý. Gloria laus 2.71 Str. 43. Occurrunt turbae. Zástupowé s pocztiwostí Chwála od lidu Izrahelského Wyssly gsau s ochotností Wzdáwána byla od malého y welikého. Jakoz to proti wítęzitely O hospodine wssemohauczý, Také savému Stworzitely, Andęlský Krá!i zádúcý, Palmowé wętwij magícze Wzhlédniz také na nasse modlenij, A gey przed nęy metagícze. Deyz nám s sebau po smrti Králowánij Pozehnaney wítey nynij, Tys gisté spaseni] nasse. Gloria laus ultimum. Turba multa. Pane Boze, ústa twa gsau mluwila Welike mnozstwí lidu, A swým zákonem oswędczila, Genz se sesslo ke dni swátecznímu, Ze z úst dítek maliczkých Hlasy swými gsau wyprawowali Y také prsy pozíwagíczích, A spasytelem Pána Krysta gsau nazíwali. Tobę se dęge dokonalá chwála, Y od nás dnessnij den budiz wzdána. Scriptum est. Dítky lidu. Poslysste, yaká gest prawá rzecz bozská, Kterúz mluwil skrze ústa proroka, Dijtky lidu zidowského, Rzka : »bíti] budau pastýrze Poznawsse Pána savého, A rozbęhnau se stáda owcze. S nimi sau se na czestę potkaly, To se stalo przi Pánu Krystu pastýrzíj, Ratolesti przed nęho metaly, Kdyz geho gímali Rytírzi Wolagícze a rzkaucze, A Aposstolé se rozbęhly Aby ge spasyl zádagícze. A Pána Krysta opustily« Tímto zpęvem byl vlastnę obsah rubrik vycerpán. Prece však podle libosti pridávaly se nękdy rűzné verše na rozmarnęjší zakoncení obradu. Tak zpívají dítky: 1) Patrnę drevęné oslátko. | ||||
|