|
| ||||
| ||||
|
52 CVRILL
Výborný byl clánek v »Cyrillu« o pohrbech a o zpęvácích, kterí jdou svému prí- teli zazpívati. Nęco podobného, je-li pohreb katolický, se v Americe nestane. Alespoń ne v New-Yorku. Do domu knęz zde obycejnę nejde, ponęvadz to není mozno. Na hrbitov také nejde. V domę kdyby nękdo cizí chtęl zazpívati, by se asi nic nereklo, ale na hrbitovę by se to tęzko dovolilo. V kostele pak skoro nikdy se nedovolí cizím zpęvákűm zpívati, ponęvadz se pokládá zpęv za cást církevních obradű. Pamatuji se, ze jednou v našem chrámu Pánę jsme dovolili, aby cizí »chrámový« sbor zpíval, ale po- platek štolový byl týz, jakoby naši zpęváci zpívali a jak nám ještę za tu ochotu podę- kovali! Nikdy však se nedovolí, aby ku pr. operní zpęváci chodili na veliké funusy a zpívali v kostele requiem, jako se to dęje v Praze. Mimo to se nikdy nekatolíx v ka- tolickém chrámu Pánę na kűr ani nepustí. Vím, ze je to pękný príjem pro operní zpę- váky, a byl bv jim prán, ale není to v porádku. Co by tomu operní zpęváci rekli, kdyby se jim do toho, co oni v divadle zpívají, kostelní zpęváci pletli. — Mimo to, zde dęje se pohreb docela dle rituale, ani nota se nevynechá. Máme popis pohrebních obradű, který zde v ceském kostele pri pohrbu rozdáváme, aby mohli vęrící sledovati posvátné obrady. Je podle Brynycha. A pokud se pamatuji, byl jsem v Praze pri mnohých pohrbech, ale málo- kde se zpívalo vše, jak je to predepsáno. A pro nęjakou tu písnicku sentimentální, kdyby bylo více víry, by se to jistę nedęlo. Kdyby męl duchovní právę takovou moc a nękdy i takovou energii, jako mají zde v Americe, jistę by se to nestalo. A je to v první radę jeho povinnost, aby se svého personálu a svých zpęvákű ujal. Já sám jako stu- dent jsem na mnohých pohrbech zpíval. Pamatuji se, ze jednou nám duchovní zpívati nedovolil, ze má svoje zpęváky od kostela. Ale bylo to jen jednou. Tenkrát jsme se velmi zlobili. Ale nyní mám o tom jiný pojem a vidím, ze męl pravdu. A kdyby se tak stalo vzdy, v brzku bude obecenstvo vędęti, na cem je, a kostelní zpęváci budou jistę rádi a zádný reditel kűru jistę nic namítati nebude. — Kdo chce zpęv, af neruší církevních zákonű a af dá zpęvákűm tolik, kolik je treba vzhledem k tomu, ze práci za- meškají a aby męli ještę nęco nad to. Nám se to v Americe vše lépe koná, protoze zde je, jak to má býti, »parochus rex in ecclesia«, a nenechá si od nikoho do toho mluvit. Potom máme zde svoje školy a kde je škola, jde vše lehceji. U nás se telefonuje do školy a za dvę minuty jsou zpęváci u oltáre. Ale af je to jakkoli, vzdy má duchovní býti spíše na ruku svému rediteli kűru a kdyby tomuto nebylo mozno zpęváky shledati, zvláštę kde je pohreb málokdy, v dohodę s ním jednati. A reditel kűru nemá nikdy do- voliti cizím zpęvákűm zpívati, leda by duchovní, s nímz se poradí, s tím souhlasil. Totéz platí o svatbę, pokud se zpívá v kostele, o jubileu atd. A i tu, kdy cizí zpívají, má jistá cást aneb i všecko pripadnouti zpęvákűm kostelním. Podávám zde prehled toho, co se v Praze zpívá. A ackoliv jsem dlouho z Prahy, vím, ze »jako bylo na pocátku, i nyní atd.« Jsou to samé parádní kousky. V domę obycejnę nęco od Jelena, nebo ze sbírky »Hlaholu«. Requiem vzdy jedno od Lablera. U hrobu Salve od Horáka v Es dur, to druhé je tęzké. A na konec Animas fidelium. To je celý repertoir. Tomu se ríká v klassické reci »šiml«. A to by konecnę kazdý i sebe slabší sbor svedl. Libera se vynechává, anebo kdyz se nevynechá, bylo by lépe, kdyby se tak stalo. Ego sum a Benedictus, — o tom se historie nezmińuje. Ovšem, jsou nękterí zpęváci z divadelního sboru spolu zpęváky v nękterém kostele, pak jsou opráv- nęni, aby se k nim v tom kostele, kde úcinkují, bral zretel jako k os,atním zpęvákűm kostela. Kostelní zpęvák a tím spíše reditel kűru má se snaziti, aby také rozumęl textu alespoń hlavnęjších obradű, a kazdý snazivý zpęvák męl by rozumęti zejména všemu pri pohrbu. Není toho mnoho. A kdyby nękterý obętoval nękteré zbytecné ctení novin, snadno by se tomu priucil. A tu nestací slyšeti prednášku o tom, ku pr. pri cyrillských exerciciích, prednáška je tu k tomu jen, aby vzbudila chut, ale mnoho si z toho neműze nikdo pamatovati. Tu znamená studovat. A je to povinností zpęváka i reditele kűru jako i knęze, aby zpęv jeho byl spolu modlitbou. A co je to zpívat a nemyslit a ne- rozumęt, kdyz clovęk by mohl zpívati s porozumęním? A takový bezmyšlenkovitý zpęv pri církevních obradech, které jsou prímluvou za duši a povznesenou modlitbou, by mohl býti nahrazen fonografem. Jaký ocistec budou míti mnozí, kterí takrka prozpívali pűl zivota a v porozumęní to neprivedli dál nez papoušek? Proto s povdękem by męl kazdý kűr vítati nové vydání graduálu s ceským textem, a kazdý reditel kűru si dáti na tom zálezeti, aby pouzito ho bylo s porozumęním. 0 tom Witt napsal celé kapitoly, které vęru stojí za prectení. | ||||
|