|
| ||||
| ||||
|
58 CYRILL XXXVI.
rada dr. Wiener a nejdp. opat Schachleiter. Ucebný RUZNÉ ZPRÁVY plán vykazuje vše, ceho potrebují po stránce theore- tické a praktické budoucímu znalci p r a v é h o po- GRADUALE PARVUM lze mimorád- svátného umęní hudebního. Látka se má probrati nę do 1. kvętna obdrzeti za subskripcní ve trech letech. Knęzím, kterí by chtęli rýti záky této cenu broz. K 2-70. Separátní Kyriale cili vysoké školy, jest pripraven byt v samém kláštere. Ordinarium Missae stojí 90 h. a prűvod Škola má míti ráz internationální. varhan ke Kyriale K 7.20. Cena prűvodu * LITURGICKÁ VELIKONOCNÍ HRA dle varhan k celému Graduale parvum bude starých rukopisű s chorálními zpęvy byla predmętem urcena co nejdríve. Kazdý kűr má míti vecerní poboznosti S. dubna 1910 v opatském chrámu aspoń jeden exemplár traduale parvum v Emauzích. Díl první lícil, jak z mrívých vstavší a nękolik Kyriale. Pán se zjevil Marii Magdalenę, v díle druhém zná- ZPĘVV PRI POZEHNÁNÍ VELEBNOU zornęn hudebnę i mineticky ol SVÁTOSTÍ. Z mnoha vázených stran docházejí pripojuje se k ucedníkűm jdoucím do Emauz a zprávy, ze není jednoty pri intonaci zpęvu k po- s nimi stoluje, díl tretí opęvuje Krista, jal< se zje- zehnání (Panem de coelo etc). Nękde jest zpęv ten vuje ve veceradle a dává se poznati sv. Tomáši. ceský, ano stává se, ze v témze kostele kolik je Známe z historie literatury velikonocní hry m i m o- knęzí, tolik rűzností. Jedni zpívají flexi jednu v mo- 1 i t u r g i c k é, jak se v Cechách provádęli ve stredo- dlitbę (Deus, qui nobis ...), druzí klesají dvakrát, vęku. Hra l i t u r g i c k á byla pro zvané obecenstvo tretí vytvorí docela kadence tri, ale kazdý knęz ji- novinkou, jak ji dle starých záznamű a chorálních nou. Tato neshoda nepűsobí dobre na vęrící. Aby melodií obnovil neid. p. opat Alban Schachleifer. zavládla zádoucí jednota, dovolujeme si podati * RUDOF BARON PROCHÁZKA vydal v príloze vzor, jímz se nutno ríditi. Prílohový list ukázky svého duchovního melodramatu C h r i s t u s< lze nalepiti na tuhý papír a dáti do 1 » Panem de coelo« zpívají dle rímského rituálu d v a aus dem geistlichen Melodrama > Christus« fúr das zpęváci, dle »Caeremoniale episcoporum« vubec Pianoforte zu vier Hánden bearbeitet•. Jiz klavírní zpęváci bez urcitého poctu neb, není-li jich, knęz výtah malé cásti melodramatu dává tušiti, ze autor sám latinsky a nikoliv cesky (S. R. C. 27.111. pojal melodramatický útvar hudební se stanoviska 1882. Orace »Deus, qui nobis« se koncí malou zcela moderního, v nęmz charakteristicky podmalo- klausu'í »qui vivis et regnas in saecula saeculorum« vává a vystihuje hudebnę veliké mysterium Zele- (S. R. C. 11. cervna 1880) a zpívá se tono feriali ného ctvrtku. — Téz originelní jest jeho skladba (Viz »Rukovęt" Orlovu str. 190!). » K r e u z a b n a h m e« aus dem Mysterium :, Chri- * KONSERVATOR HUDBY V PRAZE urcitę stus, na Klopstokűv text pro mezosoprán, housle, zavede chorál edice vatikánské dle latinsko-ceského cello a klavír neb varhany (Musik-Beilage zur našeho Graduále parvum. Tím ucinęn jest veliký Neuen Musik-Zeitung 1901 ~. Úryvek textový z Klop- krok v reformę chorálu v Cechách. Dovolujeme si stokova ,Messias (XII. V. 91--98), lícící drama verejnę vysloviti za to díky sl. reditelství, ze jde utrpení a lásky Mistrovy, podal autorovi vdęcnou ochotnę vstríc snahám »Obecné Jednoty Cyrillské«. látku k hudebnę cennému a dramaticky vzrušenému Téz bisk. knęzský seminár v Hradci Králové a lícení posledních událostí Velikého pátku. Skladba v Brnę se laskavę pripojil ochotnę k intencím Apo- volá po dobrém prekladateli textu a po provedení štolské Stolice. V bisk. knęzském seminári v Ces. na duchovním koncertu. — Téhoz autora »S t . N e- Budęjovicích zpívají bohoslovci za vedení vys. d, p. p o m u k s V o r a b e n d« na slova Goethova, lící rektora K. Bocka chorál edice vatikánské jiz od sopránovou písní za prűvodu klavíru nebo varhan pocátku tohoto círk. roku. Tím jest reforma chorálu ve slohu Brahmsovę, jak za zpęvu dętí a hlaholu a círk. hudby v Cechách a na Moravę zajištęna. zvonű mizí hvęzdy a svętla nad vodu a s nimi z tęla svętcova jeho svatá duše. 1 tato náladová * INFORMACNÍ PREDNÁŠKY o církevním skladba hodna by byla casté reprodukce ke cti na- zpęvu byly konány v breznu pécí jeho biskupské šeho patrona zemského. Milosti a vys. dp. rektora Karla Bocka alumnűm bisk. knęzs. semináre v Ces. Budęjovicích. * DR. FR. X. HABERL slavil 12. dubna 1910 * NOVÉ VARHANY v proboštském chrámu sedmdesáté narozeniny. Narodil se 1840 v Oberellen' Pánę v Roudnici postavil p. E. Petr o 35 znęjících bachu v Bavorsku a pochází ze staré rodiny uci- rejstrících nákladem pl. t. nejjasnęjšího pana patrona, telské. R. 1862 posvęcen na knęze, byl reditelem knízete Zd. Lobkovice, jenz ucinil tento velikomyslný kűru v Passovę (1862 -7867), pak 3 léta varhaníkem dar na pamęt své stríbrné svatby. Popis varhan a pri kostele S. Maria dell' anima v Rímę a od kollaudacní protokol prineseme príštę. r. 1871 kapelníkem pri dómę v Reznę, kde zalozil r. 1874 dnes proslavenou vysokou školu pro cír- * VÁCLAV VEVERKA, c. k. professor VII. h. tr. kevní hudbu, v níz studovali i mnozí Ceši. Zalozil a spisovatel v Praze pri gymnasiu v Truhlárské vędecké revue »Kirchenmusikalisches Jahrbuch jez ulici zemrel 11. dubna 1910 Byl znám po Cechách prináší clánky predních pracovníkű v oboru vędv jako výborný a ochotný tenorista, který zvláštę cirkevní hudby. Vydal a spartoval veškeré i dosud v drívęjších letech casto zpíval pri koncertech neznámé skladby P a l e s t r i n o v y v 33 velikých v Praze a pri duchovních akademiích v Hradci svazcích (Breitkopf a Hártel) a cást skladeb O r- Králové. Requiescat in pace! landa di Lasso. Chorál edice medicejské * STÁTNÍ HUDEBNÍ INSTITUT pro pęstęní jest jeho dílem zivotním. Obsahuje sice melodie církevní hudby bude otevren príštím školním ro- chorální zkrácené dle starého vydání medicej- kem ve Vídni jako soucástka c. k. Akademie. Nez ského z r. 1614 a 1615, ale pripravil nynęjšímu bude postavena vlastní budova, nabídl místnosti pro vydání vatikánskému pűdu, rozšíril smysl pro nęj klášter v Klosterneuburgu; reditelem jest jme- zpęv chorální, jemuz pred tím se nevęnoval skoro nován skladatel G o 11 e r a professorem dosavadní nikdo. I kdyz dnes edice Haberlova ustupuje do varhaník pri opatském chrámu Pánę v Emauzích, pozadí, nikdy se nesmí jejímu pűvodci upríti ne- p. Max S p r i n g e r. Zásluhu o zrízení prvé této smírný vliv, jaký męl na propagaci reformy chorálu s t á tn í vyšší školy pro církevní hudbu má dvorní vűbec. Praktickou príruckou k chorálu medicejskému | ||||
|