|
| ||||
| ||||
|
XXXVI. CYRILE 59
byl Haberlűv M a g i st e r c h o r a l i s, prelozený do ** VE FLURENCII prodávána minulého męs. rűzných recí. »Musica sacra« a »Fliegende pozűstalost Paganiniova a strzeno: za rukopisy B l a t t e r«, jako orgán cecilského spolku pod re- 17.500 lir, autografy 3050 lir, za' oblíbené housle dakcí H. stály a stojí na výši. Vędecké clánky a jeho pouze 5880 lir. Mimo uvedené prodána i man- zvláštę odborná znalost m e n s u r á l n í hudby XV. a dolina, kytara, pult, šatstvo a cestovní jeho vűz. XVI. stol. prinesly H. p r v e n s t v í ve vędę hudební. ** POLSKÝ ODBOR mezínárodní hudební On to byl, který první odkryl a objevil mnohé, spolecnosti pocal v breznu vydávati vlastní ctvrt- v prachu lezící perly staré polyfonie. S vędeckou letník ve Varšavę. cinností spojoval práci organisacní a paedagogickou. Cecilský spolek rozšíril po všech zemích, kde se ** REDITELÚM KŰRU na patronátę hlavního mluví nęmecky a jako zakladatel a reditel círk. hu- męsta Prahy povolen rocní prídavek po 300 K, debního institutu, vychoval celou radu svých stou- varhaníkúm po 150 K a kalkantűm po 60 K. pencű, kterí svým puvodem patrí do všech dílu ** J. C. SYCHRA porádal o Veliký pátek svęta. Kostel s v. C e c i l i e ti šl jest stálým pomníkern snah jeho a Pustefových, radu mimo ka:-_táfy od Witta a Pergolesiho bylo jenz jiz svého prítele opustil, aby ocekával nové i jeho nové oratorium »Golgota«, o nęmz se prof. vydání knihy svého zivota pri posledním soudu. — Stecker velmi pochvalnę zmińuje v dubnovém císle Papezský prelát a cestný doktor university »Hudební Revue«. Wúrzburské dozil se pri úzasné své cinnosti ** PLZEŃSKÝ »HLAHOL« provedl 17.brezna sedmdesátky ve zdraví a duševní cilosti Vtipem rízením Kubátovým »Stabat Mater« od) B. Foerstra. sršel pri poslední generální schűzi cecilského spolku v Passovę a humor jeho byl neodolatelný. ** LETOS je tomu 60 rokű, co zemrel Václav Jeho bibliotheka jest bohata na staré památky; Jan Tomášek, nejvętší skladatel ceský prvé poloviny zvláštę cenné jsou Maierovy sparty rukopisu z nihovny století devatenáctého. Z hudby církevní, nejrídceji Mnichovské. Ac prací pretízen, vzdy dovede ještę v tvorbę jeho zastoupené, napsal »Dvę církevní ochotnę radit a být roztomilým hostitelem tęch, písnę« op. 29. pro zpęv a varhany, Messa con kterí ho neustálými dotazy prišli obírati o drahý Graduale ad offertorio pro smíšený sbor a orchestr jemu cas. Na sjezdu hudebním v Passovę velmi se op. 46. (vęnována králi saskému). Requiem op. 70. zajímal o naše prední skladatele a zvláštę o Sy- Hymnus in sacro pro defunctis op. 72. Te Deum chrovi se velmi pochvalnę vyslovil. Vivat, floreat! op. 79. Hymnus de Spiritu sancto op. 80. Missa KIRCHENMUSIKALISCHES JAHRBUCH solemnis op. 81. ke korunovaci Ferdinanda Dobro- * tivého. Vesmęs hudebnę cenné, ale ve stylu doby, 1910 právę vyšel u Pusteta v Reznę (rocník XXIII., tedy úpadkové, necírkevní. broz. 3 M 40 Pf.) Z obsahu sl A g o s t i n o S t e f f a n i. Biographische Skizze von ** MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ KONGRES dr. Alfred Einstein, — Műnchen-3 e í t r a 9e z u r v resoluci vrele vítá rozhodnutí sv. Otce Pia X. a Geschichte des franzósischen Orgel- znovu vydání a zavedení starého zpęvu Gregorián- s p i e l s von Direktor Ernst v. Werra -- Beuron. ského z ohledű i vędeckých i umęleckých. Téz do- S u r g i t i n h a c d i e. Liturgisch-musikalische Studie volává se vydání regulativu pro jednotu ve stavbę zur Auferstehungsfeier in BShmen von prof. D. Orel varhan. Doporoucí provádęní dęl historických; aby — Prag. V druhém praktickém dílu, jest od biblio- prohloubeno bylo umęlecké porozumęní a zjemnęn thekáre P. V. Vacka studie o Cyrillském sjezdu vkus. Príští mezinárodní sjezd hudební bude r. 1911 v Plzni 1909. Po prvé stkví se v této svętové v Londýnę. knize téz hudba ceská. Zajisté kazdý odborník si ** C. BLUME v »Hymnen 12.—16. Jahrh.,< knihu opatrí. uvádí hymnus o sv. Václavu »Dies venit victoriae« * FERDINAND TADRA, kustus c. k. univer- a vznik jeho klade as na r. 1305 do Cech. sitní knihovny a starosta prazského »Hlaholu« ze- ** MUSÍ REDITEL KÚRU HRÁTI NA mrel 20. 3. 1910- V oboru hudební vędy jsou po- VARHANY PRI ŠKOLNÍ MŠI? Na dvojí dotaz zoruhodny jeho, práce o 1 i t e r á c k ý c h b r a t r- tento odpovídá Odbor 1. J. H. S.: Slouzí-li se tato stvech. mše sv. zvlášt, t. j. není-li spolu ranní neb velikou ** REDITELEM KÚRU NA ZIZKOVĘ ime- mší sv, farní, není povinen, nebo( ustanoven jest nován Rudolf Chmelícek a nástupcem jeho u sv. Ja- pro funkce farní a ne školní. Prevezme-li dobro- kuba v Praze skladatel Bohumil Vendler. volnę toto hraní, musí jej místní školní rada zvláštę ** ÚPRAVA PLATÚ a zlepšení pomęrű redi- honorovati za to. telű kűru a varhaníkű provedeno letos v následujících ** ZA STREDISKO proslulé italské paeda- męstech : Chrudim, Plzeń, Pardubice, Zizkov a Smí- gogiky pęvecké povazován jest Milán. V casopise chov, a sice obcí samou, jakozto patronem. »Lombardo« píše však Romeo Corngati o rűzných originelních methodách nękterých ucitelű zpęvu. ** V BREZNOVÉM CÍSLE »Ceského Lidu« Jeden na pr. pouzívá k vynucení krásného tvorení píše dr. C. Zíbrt o zákovských zpęvích velikonocních. tónu trojhranu, s okraji na zpűsob pily ozubenými; ** V PETROHRADĘ rla školách obecných který zákűm do úst vkládá. jiný dává pred ústa zavedla vláda bezplatné vyucování hudbę, klavíru, zpívajícího záka rozzatou svíci, aby docílil pp ta- houslím a theorii hudební. Vyucují dirigenti a vy- kového, pri nęmz plamen by se ani nepohnul. Iiný nikající clenové carské opery. opęt má v bytę svém dlouhou chodbu, po které zák chodę jediný tón vydrzuje. Dobrým zákem jest ** METROPOLITNÍ OPERA V NOVÉM prý teprve ten, kdo tón vydrzí az chodbu šestkrát MORKU ocitla se pred úpadkem následkem pre- prejde. Toto poslední podobá se velmi methodę plácení evropských celebrit pęveckých. známého v Praze oprávce hlašu, jehoz záci casnę ** PRI VÍDEŃSKÉ C. K. AKADEMII HU- z rána po náplavce vyšehradského nábrezí pobíha- DEBNÍ zrízena odborná škola pro kapelníky, operní jíce, vykrikovali z piných plic ha! Policie uz jest i koncertní, kterou vede c. k. dv. kapelník Frant. klidna — poznala, ze nejedná se o šílence Scholk, z pűsobení svého pri prazském nęmeckém ** SLAVNÝ RUSKÝ pęvecký sbor Slavjan- divadle známý. ského, rízený nyní dcerou zakladatele Markétou, | ||||
|