Činnost Cyrillská
Ročník: 1910; strana: 61,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXVI. CYRILL 61







pocíná sbor knęzí, který vystrídá strední díl v B-dur oktáva, po druhé na pocátku nona), jez nejistotu jeho

iAndantino a/r t, který melodikou svou má mnoho nitra charakterisují. Odpovęd Kristova je vzata mo-

vlašské mękkosti a tvorí vhodný kontrast k cásti prvé tivem svým z pašijí. Spádná dohra synkopova-

i tretí, v níz se sbor knęzí opakuje ovšem v prí- ným rhytmem nápadná, která se jiz ozvala pred

padném stupńování, bohatším propracování. Exposicí zenským sborem, koncí císlo to dramaticky nej-

thematu spęje skladba do výše az vrcholí v mohutné vzrušenęjší. (Dokoncení.)

argmentaci motivu, po nęmz fanfáry chrámových

trub koncí prvé císlo.

Císlo druhé vede nás do veceradla faraon-

ského na vecer Zeleného ctvrtku. Není snad dru-

hého císla v celém oratoriu, jez by se vyznamená- CINNOST CYRILLSKÁ.

valo takovou dramaticností, jako právę císlo toto.

Zde projevuje P. Hartmann znamenitý smysl pro MUSICA SACRA NA USTAVE KU VZDE-

lícení dramatické situace. LÁNÍ UCITELEK V CHRUDIMI. (Dokoncení.)

Z temného motivu, z nęhoz jakoby nám va- V. R.: M in hon. Spiritus Sancti. — W i t t : Missa

nula vstríc celá hrűza zrady jidášovy, vyrűstá pre- in Memoriam Concilii Oecumenici Vaticani (4hlasá

dehra toho císla: it capella . (Griesbacherova mše ke cti sv. Ignáce a



Celli `_ _ C poslednę jmenovaná mše Wittova, ac jsou velmi tęzké,

—jsou díla nevšední krásy a mohutnosti. ~ — H a 1-

1 e r : Missa »Assumpta est«. — Pie 1: M. in hon.

--~~- Sctae. Barbarae. -- Pie 1: M. in hon Sc. Antonii.



Requiem : H a 11 e r e moll. — V. R. F-dur. —

emi. -~+ + 3 t G r i e s b a c h e r A-dur. — Te Deum (jen trikrát

Timp.~ t Ctb. rocnę). K o e n e n: As-dur a V. R D-dur. Offerto-

ria a gradualia ze sbírek: G r i e s b a c h e r: Can-

tuarium Monialium. — T h i e 1: XXV. Offertoria. —

H a 1 i e r: Motetta pro festis principalibus Domini.

'— -~ atd. — G r i e s b a c h e r: XX111. Offertoria et Motetta.

— V. R. IX. Gradualia. — Motetta latinská : Výbęr

ze sbírek: S t e i n: Adoremus. - M i t t e r e r: Pre-

a jest i podkladem recitativního úvodu vypravo- conium Eucharisticum. — H a 11 e r : Cantiones variae,

vatelky (storia) az k nástupu sboru apoštolű tází- — W i 1 t b e r g e r: »Ave Maria«. — Rűzné vlozky:

cích se, kde mají pripraviti beránka, po nęmz ná- S t e h 1 e:» Si querís miracula«. — B. C o r d a n s.

lada úvodu znovu se vrací. Proti ponurému neklidu »lesu Salvator«. — M e n d e l s o h n:» Laudate pueri«.

této cásti, která i v imitatornę, jako v prekotu se — P i e 1: 4 liturgické zpęvy 6hlasé. — P i e t: »4 Ma-

stíhajících hlasech apoštolű je trefnę vyjádrena, silnę riánské antifony«. — V i t t o r i a: »Popule meus«.

kontrastují slova Kristova. - G r i esb ach er: »Miserere«. »O Sacramentum«.

Byl to jeden z nápadű skladatelských, které »Suscipe Domine«. — S c h u b e r t: Zalm 23. —

se nenaskytují casto, kdyz P. Hartmann naproti 2 Stabat Mater od Auera a Modlmayra. — P a 1 e-

ostre rhytmisovanému sboru a orchestrálním bar- strina: »Adoramus te«. — Sychra: »Benedicta

vám úvodu i dohry dává provázeti slova Kristova et venerabilis est«. - Steh 1 e : »0 gloriosa Do-

pouze velebným zvukem varhan. Je to dojem, jakoby mina«. — Koenen: »Ave, maris stella«. -- D r a-

se náhle v nízkém kolotání svęta otevrely brány hlovsk ý: »Ave Maria« a »Ave Maris stella.«

ráje, z níz vychází vázná, bozským svętlem ozá- S e y l e r: 2 »Ave Marta« atd. atd. — Pange lingua

rená podstata Spasitelova. Ale více ještę vidíme anebo místo nęho 3 sloky »O salutaris hostia« od

v thematu, jenz provází po celou skladbu slova rűzných ceských i cizích autorű. — Ceských vlozek

Kristova. Naproti motivűm jiným, lidské úcastníky sebrán a zpíván znacný pocet. Zastoupeni jsou celní

provázejícím, vzdává se tu skladatel i bohatšího ceští skladatelé, mnozí nękolika pracemi. Pange

rozclenęní rhytmicicého, címz trefnę charakterisuje lingua, vlozky, ceské písnę mariánské atd. byly zpí-

bozskou podstatu Spasitelovu, jez povýšena nad vány od Kubáta, Drahlovského, Nešvery, Hromádky,

vášnę lidské, svým utrpením posvęcuje prirozenost Wintra, Picky, Horníka, Kašpara, Jandery, V. R.,

lidskou samu. Kdo by nevzpomnęl na bouri na mori, Sychry, Zelinky, Steckera, Treglera, Vymetala,

pri níz Spasitel spí. Jest treba jen jednou se po- Knittla, Jeremiáše, Hollaina, Pafhy, Musila, Hni-

dívati a prehráti motiv Kristűv (viz cís1.1.1910 licky. Nękterí z nich s nevšední ochotou na pozá-

príkl. 3.) a hned jistę se o tom presvędcí. daní napsali zvlášt jednu nebo více prípadných skla-

Celé formální schema tohoto císla odpovídá deb. O mariánských poboznostech a v kvętnu zpívány

dramatickému obrazu textu, v nęmz dramatický spád díly rűzných kantát v prekladech a úpravách a sice

prerušen pouze zenským sborem, který lící prípravy hlavnę : W i l t b e r g e r:» Svatá Angela. «— G r i e s-

k poslední veceri a svým motivickým zalozením, b a c h e r: » Oheń bozské lásky« a »Tot Pán jest

castým uzíváním mękce znęjícího septakkordu, se- náš.« — Pie 1 : »Zivot Marie Panny.« S c h i 1 d-

kvencí úvodu ihned upomene na altové solo císla knecht: »Modlitba Mariina.« —Deigendesch:

prvého, v cemz utvrzuje nás i houslové solo homo- »Rosa mystika«. — K & h 1 e r: »Vęnec ctnosti«, rűzné

fonní úryvky sboru oprádající a koncí známými nám 2-4h1. písnę mariánské, litanie lauretánské (latinské

fanfárami. Tímto ukoncuje první cást druhého císla od Gollera a V. R., ceské od Krízkovského a V. R.)

a jeho druhá cást je obdobnę rozvrzena Vrací se - Pašije na kvętnou nedęli dle Kašpara. — Vše,

motiv Zeleného ctvrtltu. Vidíme Krista ve stredu apo- co bylo mozno sebrati cenného, zarazeno bylo do

štolú. Opęt s prűvodem varhan a jeho motivu ozývá archivu. Jelikoz úcastní se strídavę 4 rocníky,

se jeho hlas. Následuje imitatornę zajímavý sbor nizší zpęvy jednoduššími, vyšší tęzšími, je mozno

apoštolű, tázajících se, kdo z nich to je, á po krátké dodati repertoiru pestrosti a zajímavosti. V Chru-

vroucí frasi violoncella slyšíme smutnou odpovęd dimi v dubnu 1910. Vojtęch Ríhovský, ucitel zpęvu.

Kristovu, která toninou as-mol ještę je zvýšena. JEDNATELSKÁ ZPRÁVA DIECESNÍ JED-

Episoda otázky Jidášovy je zajímavá. Pozoruhodny NOTY CYRILLSKE V HRADCI KRÁLOVÉ ZA

skákavé intervally jeho zpęvu (po prvé na konci ROK 1909. (Dokon.) Dne 3. dubna roku letošního jest

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ