|
| ||||
| ||||
|
67 CVRILL XXXVI.
pri vyucování hudbę, kde vedle cvicení praktických se pęstují výkladiy theoretické o fysikálních základech hudby.« Tęmto myšlenkám zűstal Strou- hal v celém svém spise vęren. Akustika jeho*) obsahuje vedle úvodu osm kapitol, z nichz první dvę jednající o pohybu kmitavém a vinivém jsou prűpravou k látce další. V první z nich obsazeny jsou téz vý- sledky vlastního badání Strouhalova o všeobecném analytickém rešení obrazcű Lissajou- sových, vznikajících skládáním dvou kmitű dle dvou os kolmých k sobę. Výklady tyto uverejnil Strouhal pűvodnę ve »Vęstníku Královské ucené spolecnosti v Praze na r. 1902«. Nejdűlezitęjší cástí pro hudebníka jest ze Strouhalovy »Akustiky« kapitola tretí o zákla- dech theorie hudby. V kapitole této probírány jsou vlastnosti tónu a zvuku, výškové odlehlosti tónű, stupnice distonické a tvoreni jich rűznými sirenami, dále jedná se o dvojzvucích a trojzvucích ve stupnici diatonické a jejich obratech, o základę stupnice diatonické, o tónech, jichz se v hudbę uzívá, a jejich oznacení slovem i písmem. Rada dalších paragrafű vęnována jest rűzným druhűm ladęní, predevším prirozenému, pak Pythagorejskému a temperovanému a stupnici chromaticKé, jejíz tvorení vylozeno jest dle staršího pravidla Aristoxenova i novęjšího Delezennova. Dále dovídáme se o toninách a jejich príbuznosti, o duální soustavę harmonie a prehledem akustických intervallű koncí tato zajímavá kapitola. V kapitole ctvrté vylozeno jest šírení zvuku rűznými prostredími, v páté probrán jest vznik tónű chvęním prícným u strun, tycí, ladicek, desk, zvonűv a blan, v šesté vznik tónű chvęním podélným u tycí, strun a hlavnę píšFal. 0 úkazech chvęní nebo znęní soucasného (o interferencních zjevech) jedná kapitola sedmá, z níz zase zvláštę oddíly jednající o rázech, o tónech differencních a summacních, o tónech variacních, o spoluznęní a resonanci, o konsonanci a dissonanci zaujmou jistę kazdého ttenáre hudebnę vzdęlaného. Kapitolu osmou o fysiologii sluchu napsal do »Akustiky« Strouhalovy professor fysiologié na ceské universitę Dr. František Mareš. Na konci pripojeny jsou tabulky obsahující absolutní výšky tónű dle ladęní prirozeného a tempe- rovaného normálního i fysikálního, a konecnę abecední seznam. Vedle bohatosti obsahu patrné z tohoto strucného nástinu vyniká »Akustika« Strouhalova prednostmi spolecnými všem jeho spisűm, totiz neobycejnę mistrným a pou- tavým zpűsobem výkladu, jenz, ackoliv prísnę vędecky jest zalozen, prece jen jest snadno prístupen a osvęzen cetnými historickými reminiscencemi i prehledy a tabulkami. Krásné jsou téz obrazce, jimiz v hojném poctu (144) jest slovní výklad dopinęn a názor usnad- nęn; vętšinu z nich zvláštę schematických a geometrických rýsoval si Strouhal sám. Jezto také výprava zevnęjší jest u Strouhalovy »Akustiky« co nejpeclivęjší, jakáz jest pravidelnę u všech císel »Sborníku« vydávaného Jednotou ceských mathematikű, lze s radostí konstatovati, ze ,ak dokonalým spisem o akustice, jako dostalo se vędecké literature ceské » Akustikou « Strouhalovou, neműze se vykázati jinojazycná literatura od- borná zádná. Díla Strouhalova tęší se ve ctenárstvu ceském oblibę nemalé a pinę zaslouzené a to nejen mezi odborníky, nýbrz i v kruzích širších. Toho dűkazem nejlepším jest, ze první díl experimentální fysiky, »Mechanika«, vyšedší r. 1900, jest jiz rozebrán a r. 1909 porízeno bylo druhé jeho vydání dopinęné za spolupracovnictví professora Dra Bohu- mila Kucery. Nemáme prání vrelejšího, nez aby totéz brzy mohlo se ríci také o »Aku- stice« Strouhalovę, aby i jejího druhého vydání dockal se oslavenec Strouhal v piné svęzesti a síle duševní i tęlesné, jakoz i aby podarilo se mu zavrcholiti veliké zivotní své dílo a dáti ceskému ctenárstvu do rukou ukoncenou celou »Experimentální fysiku«, *) Vyšla jako cís. VI. »Sborníku Jednoty ceských mathematikű v Praze« r. 1902 o XVI -i- 462 stranách; krámská cena exempláre krásnę vázaného do plátna jest 11 K. | ||||
|