|
| ||||
| ||||
|
70 CVRILL XXXVI.
svűj a opatril ieho kostelu r. 1876 výborné varhany z dílny Steinmeyera Sc Comp. v Oettingách bavorských Té doby z prílišného namáhání oslábl Krízkovskému zrak a choroba jaterní do- nutila pak jej r. 1877, aby hledal v Karlových Varech *) úlevu, nacez setrval na vűdcím místę az do r. 1883, kdy síly jeho ochromila mrtvice. Jel domű do Brna na dovolenou, pak odlozil taktovku — ac nerad— docela a strávil poslední dvę léta zivota svého zá- dumcivę v zátiší svého kláštera. Dne 8. kvętna 1885 roznesla se po Brnę a celé vlasti trudná zvęst: »Krízkovského není jiz mezi zivými«, Ceská skládání pri prűvodu na nedęli :Kvętnou a Hod bozí velikonocní. Podává CVRILL A. STRAKA, bibliothekár na Strahovę. Pokrac.) II. Druhé veršování, které v rukopise sahá od str. 43 az na str. 64, priblizuje se zn~.cnę ku staroceským hrám velikonocním, ale nelze ho s nimi stotozńovati. Bylo spíše cástí obradű na Hod bozí velikonocní, nezli hrou. Výjev pozűstával v tom, jak nadpis i obsah prozrazuje, ze jednotlivé školní dítky vystupovaly s napodobenými nástroji, kte rými Spasitel náš byl mucen, z ústraní na jakousi plošinu ve chrámę a drzíce nástroi vztycený, odríkávaly naucené rýmování. V rukopise našem vyskytují se dva varianty. Otázkou je, byl-li obrad ten katolickým? V rubrikách starých umęlcű a obsequiálií nenacházíme o podobným výjevu ani zmínky. Podle obsequiale z r. 1496 a 1520 byly obrady na den Vzkríšení Pánę následující: V noci na Hod bozí sešli se na znamení velikým zvonem kanovníci, vikári a du- chovní do chrámu, kdez pred modlitbou matutina šlo se procesím za korouhvemi a svícemi ku Bozímu hrobu. Tam officians zapęl antifony: »Gloria tibi Trinitas« a »Laudem dicite Deo nostro«. Po nich zpíval kantor zalm »Laudate Dominum omnes gentes« strídavę s chorem, jenz opakoval zakoncení druhé antifony: »Gaudeamus et exultemus«. Po modlitbę »Per gloriam sanctissimae resurrectionis« okouren a pokropen byI kríz v Bozím hrobę lezící, vyzdvizen (crux tollatur de sepulchro) a nesen v prűvodu za zbozného zpęvu »Cum rex gloriae« k velikému oltári, kde byl polozen. Následovalo matutinum, po nęmz vyšel prűvod k oltárí P. Marie, kde zapęna antifona »Regina coeli«, jez opakována byla na varhanách. Po ní byla obvyklá orace: »Deus, qui per unigenitum...« V jinou hodinu na týz den zehnány byly velikonocní pokrmy. Knęz v prűvodu s korouhvemi, svícemi, svęcenou vodou a kadidelnicí vyšel na obvyklé místo a zvláštními modlitbami zehnal: beránky, sádlo ci špek (lardum), holoubátka, kurátka (pipiones), — ryby, chléb, mazance, sýr, vejce, mléko a med a jiné pozivatiny. Po »Vidi aquam«, kdy kropen byl lid svęcenou vodou, konáno bylo procesí kolem kostela. Pri nęm zpívala se antifona »Cum rex gloriae« a pri zastavení: »Surrexit, sicut dixit« s orací »Deus, qui nos resurrectionis Dominicae...« Pri návratu ze zastávky zpí- vali chlapci hymnus »Salve festa dies« strídavę s verši, které zpíval sbor. Vstupuje do chrámu, zapęl sbor antifonu »Sedit angelus ad sepulchrurn«, prelát pak verš »Crucifixum in carne laudate«. Sbor pokracoval pak: »Noli metuere«, nacez vikári pęli verš: »Re- cordami, quomodo praedixit«, který sbor koncil slavným »Alleluja«. Prűvod tento dle rubrik męl se opakovati kazdou nedęli az do svátku Nanebe- vstoupení Pánę. Bylo-li veršování naše cástí obradű liturgii katolické podobných, jako tomu bylo pri zpęvech na nedęli kvętnou, pak vraditi by je bylo na místo matutina po prűvodu s krízem z Bozího hrobu ku hlavnímu oltári. *) Bydlil tam v Chebské ul. c. 526. | ||||
|