|
| ||||
| ||||
|
XXXVI. CYRILL 77
tivému dárci. V tomto císle ukazuje P. Hartmann, jak dovede pracovati s velikým tęlesem vokálním. CINNOST CYRILLSKÁ. Byf i zde casto isme pozorovali sklon k homofonii, prece nelze mu upríti velikého úcinku. Jako balvany Z VIDNE. O velikonocích byly v celnęjších radí se k sobę noty hymnického motivu, odpozoro- chrámech zpívány tyto skladby: V o t i v n í c h r á m, vaného, jak myslíme, hymnologii církevní a ve své v nedęli v 10 h.: Missa sol. od Glicicha, Graduale pocátecní diatonice tím ucinnejší. (C-dur C.) Haec dies od Zangla, off. Terra tremuit od Filkelio. Teprv prúbęhem sboru rozvinuje se mnohohlas V pondęlí v 10 hodin: Bibl, Missa in C, off. Filke, prerývaný vzdy opęt akkordickými úryvky. Krátká Angelus. — Farní chrám u sv. Michala: mezihra prevádí i toninu Es-dur, v níz sbor zenský Fr. Krenn, Missa in Es, Mozart, Missa in C prednáší vroucí prosbu za smilování. Hlasy orche- U s v. P e t r a: Mozart, Missa in B, Regina coeli strální smycce a oboe obestírají prostou modlitbu od Schuberta, Terra tremuit od Eyblera. V pondęlí svými vzdechy. [ v této cásti jeví se jakási mękká mše do D. od pí. Benitzké, Dr. O. Bach, Haec citovost, podporovaná castým uzíváním ctverozvuku dies, Filke, Angelus. — N a r. P. M.: Kirms, Missa zmenšeného a mękkých barev orchestrálních. úsecná solemnis, Grad. od Haydena, off. od Grubra — modulace i prvotní toninu privádí k tretímu dílu U s v. A 12 b ę t y: Kehldorfer, Missa sol., v pon- obdobnému dílu prvému, ale rozvinutému v osmi- dęlí H. Gottwald, Missa in a moll Gumpendorf: hlas a vvstupńovanému az k majestátnému závęru. Dr. Faiet, Missa sol., v pondęlí Mozartova mše do Díl druhý, pocínající delší náladovou predehrou, C. — L i c h t e n t a 1: Fr. Schubert, mše do F, je rekli bychom úsecnęjší v projevu a tím i úcinnęjší. v pondęlí Mozart do B. — U P. M. V í t ę z n é: Jeho textové zalození obdobno je dílu prvému. Císlo Brosig, Missa sol. in h moll. V pondęlí: Kempter, druhé odpovídá šestému, tretí sedmému a ctvrté Missa m D. --- D ó b 1 i n g: Beethoven, Missa m C, osmému. off. Alieluja od H~ndela. — U s v. F l o r i a n a: Páté císlo tvorí jakýsi úvod k Eucharistické Hayden, Mše "/„ v pondęlí Kempter, Missa in C. veceri. Orchestrální úvod vzbuzuje svými barvami -- U p i a r i stu : Fr. Schubert, Missa sol. in Es, náladu duše hotovící se ke stolu Pánę. Motivy, Reinberger, Missa in C. — U sv. A n t o n í n a vętšinou rozlozené prvky trojzvuku, dobre se v X. o k r.: C. M. Weber, Missa I., v pondęlí, k celku hodí a tvorí úvod k velebnému sboru muz- Horák, mše c. 9. — Dne 20. brezna t. r. oslavil skému, k nęmuz se ve stredním díle druzí solový alt. hudební svęt vídeńský velmi vkusnę památku ze- Šesté císlo je samotný dęj ustanovení Nejsv. snulého starosty Dr. Luegra, svého velikého prí- Svátosti. Nad prodlevou basu zacíná vázný úvod. znivce. C. a k. spolecnost prátel hudby postarala se Nejzajímavęjší jest rozhodnę dęj sám, kdy Kristus o provedení Mozartova Requiem ve veliké.n liu- uveden svým motivem ve varhanách mluví slova debním sálu. Smutecní ozdoba sálu zvyšovala dojem zaslíbení, avšak vlastní slova promęnęní »Totof jest dobre predneseného díla. Filharmonii a zpęváky tęlo mé« jsou beze všeho pruvodu a dúmyslnę tu rídil dvorní kapelník Schalk. Sola ochotnę prevzali skladatelem uzito zpęvu z liturgie velikopátecní. clenové dvorní opery, sl. E. Elizzová a H. Kittlová, »Ecce lignum crucis.« páni Jirí Maikl a Jul. Betetto. Part varhanní byl Tímto prostredkem dosáhl skladatel znamenitého svęren dvornímu varhaníku prof. Rud. Dietrichovi. úspęchu a pripravil i pudu úcinnosti zenského sboru Produkce se zúcastnily nejprednęjší kruhy vídeńské ozývajícího se shúry : „Ave corpus Christi natum.” ve smutecním úboru. Ský. Tento zpęv homofonní hymnus (F-dur) svojí váznou srdecností, byt nebyl právę nejvíce vynikajícím po- CYRILLSKÁ JEDNOTA v Jicínę prednesla na kud se invence týce, púsobt neobycejnę. Veliký pátek dne 25. brezna 1910 o 7. hod. vecerní Rovnęz dumyslné je opakování celého dílu pri v dękanském chrámu Pánę tyto skladby : 1. Ado- promęnęní vína, pri cemz posunuto vše o pul tónu ramus te .. Píseń pro muzský sbor ze XVI. století výše. I závęr císla zústává vęren chorální melodii, (skladatel neznám). 2. G. Croce: a) Velum templi uzívá totiz skladatel chorálního nápęvu „Pange lin- scissum est . ! ., b) Tenebrae factae sunt ..., pro gua” transponovaného na G a vystupńovaného bo- smíšený sbor. 3. G. P. Palestrina: Improperia pro hatou orchestrální figurací. smíšený dvojsbor. 4. J. C. Sychra : a) Tristis est Císlo sedmé je dvojzpęv (andantino 3/, B-dur), anima..., b) In monte Oliveti..., pro smíšený v nęmz kontrapunktické zpracování i celé zalození sbor. Vydáno v »Cyrillu« c. 2. 1910. S. F. Witt: upomíná nás na císlo tretí, ze bylo by mozno opa- al Jezíš mre..., b) Ten, pred Nímz se chvęjí kovati, co tam bylo receno svęty..., pro soprán a alt. 6. K. Kammerlander : Závęrecný, široce zalozený sbor (Andante C a) V tęzkém sinutku na zemi ..., b) V zári rudé g-mol ukazuje ve svém zpracování, co dovede i po slunce plápolá ... Kantáta na Veliký pátek, pro této technické stránce skladatel, jenz i tu uzívá ci- 4 smíšené hlasy s pruvodem varhan zích motivu, totiz starohebrejské melodie kol nidrei a velikonocního ,Alleluia". Celek vyvrcholen v jásavý HUDBA CHRÁMOVÁ. Ve farním kostele hymnus závęrecný. sv. Havla v Praze-I. provedeny byly v nedęli dne Ponęvadz jsme se o skladateli, jeho zpusobu 27. brezna t. r. o 10. hod. dopol. pri slavné mši sv. skladby i postavení v soudobé tvorbę hudební hned následující skladby: V. Ríhovský Missa Loretta,. predem jasnę vyjádrili, dostací tu pripomenouti, ze J. A. Starý: Graduale »Haec dies, a Offertorium i Hartmann dirigent odddanę se poddává svému dílu, »Terra tremuit , vše pro sola, sbor, orchestr a var- vše u nęho vychází z duše a je k tomu jen, aby hany. Frant. Picka: »Pange lingua-. Introitus a dílo pusobilo na duši posluchace, vzbudilo v nęm Communio chorálnę. Úcinkující: celý sbor svato- náladu, které text vyzaduje. A v tom je vlastnę ta- havelský a orchestr smíchovských divadel. Dirigent jemství úspęchu Hartmannova. Em. Starý. Trikrát bylo oratorium opakováno a trikrát napinilo koncertní síń. Stálo by za úvahu, zda by prazské Cyrillské sbory, které prec vládnou tolika FARNÍ JEDNOTA CYRILLSKÁ V POLE- výborným materiálem nemęly se spojiti ke kazdo- HRADICÍCH. Jako léta minulá, tak i v tomto roce rocním velikým produkcím oratorním. Materiálu bylo predním úkolem naším pęstovati hudbu chrá- zajímavého v dílech moderních i starých je s dosta- movou a dbáno presnę predpisu sv. katol. církve tek na snadę. —er. týkajících se zpęvu chrámového. Pri slav. sluz. Bo- | ||||
|