|
| ||||
| ||||
|
XXXVI.
CYRILE 85 tisku ukazuje na protestantskou povahu nejen název knihy ACantiones evangelicaea, ale i predmluva samým Melanchthonem psaná a kancionálek doporucující. Nic nevadí, ze v predmluvę druhé praví skladatel mistr V á c l a v N i c o I a i d e s V o d ń a n s k ý, písar obce zatecké : »Nechci se dotknouti nemile nikoho, jenz jinak nezli já, nebo celá církev svatá katolická, a ze jejím údem jistojistę jsem, jsem presvęd- cen — smýšlí. Kdyz ne právę vlastní tato jeho slova, pak jistę dvę písnę, ku poctę mistra Jana Husi v text zaradęné, jsou svędectvím, ze NicoIaides, byf i se ještę cítil údem církve katolické, prec de facto dle smýšlení orthodoxní církve jiz více za úda jejího pocítán nebyl. Od smýšlení autora toho jistę nestál daleko ani majitel knihy. Proto knízka naše jest zároveń neobycejnę zajímavým dokladem, j a k v p o 1 o v i c i s t o l e t í XVI., zvláštę v letech 1540—1570 promísena byla nábozenská vyznání v Ce- chách. Nękterý opravdu nevędęl, kterého jest nábozenství! Tak autor kancionálku pre- svędcen jest jistojistę, ze jest údem církve svaté katolické, ale jest utraquistou, jak písnę ku poctę Husovę a prátelství s Matoušem Collinem z Chotęriny (v predmluvę) dokazují, utraquistou však, jenz jeví jiz úpiný sklon ku lutheranismu. A takových lidí bylo tenkráte na tisíce. Charakter doby ! PRÍLOHA. K clánku p. knihovníka Straky se stanoviska hudebního napsal D. O: Mimo uvedená ceská skládání na nedęli Kvętnou a Hod bozí velikonocní obsahuje rukopis od str. 1.—27. notované skladby, k jichz opsání uzil písar rűzných predloh. Proto k sobę nepatrí. Od str. 1.—17. jest notace bílá mensurální bez ligatur, strana 18.—25. popsána jest notací cernou chorální. Na str. 1. jest »f u g a 5 v o c u m p o s t s e x t e m p o r a« (ex unica voce). V pre- pise do moderní notace zní: +t + 6 Je to nekonecný kánon v jednohlasu, v nęmz druhý hlas po trech prázdných taktech hraje totéz co první hlas ; tretí hlas tutéz melodii opakuje po 3 prázdných tak- tech za hlasem druhým, cili zacíná za prvním hlasem po 6 taktech prázdných. Hlas ctvrtý nastupuje za prvním po 9 taktech a hlas pátý po 12 taktech prázdných. To vše műze se hráti do nekonecna. Kdy nastupují jednotlivé hlasy v opakování melodie, na- znaceno jest v prepise krízky s císlicemi. Strana 2., 3. obsahuje jiz zmínęný kalendár. Strana 4., 5., 6., 7. má trojhlasou skladbu bez textu a bez ceny. Strana 8., 9. obsahuje trojhlasou píseń »Veselým hlasem zpívejme«. V originálu text jest pouze citován. Dopinil jsem jej ze S t e y e r o v a kancionálu, který má i tentýz cantus firmus jako tento trojhlas v II. discantu. Píseń jest v toninę dorské. | ||||
|