|
| ||||
| ||||
|
XXXVI. CVRILL 97
Všickni jej však rozhodnę ujišfovali, ze Diabelliho mši dobre znají a ze konecnę na tom nic není, to ze pűjde. Ministrant zazvonil, pan rídící sešlápnul C, vzal šńupec, shladil tremi mocnými tahy modrého kapesníku stopy jeho s vycnívající cásti svého obliceje a zaboril ruce do kláves varhan, u nichz bylo nutno nahrazovati nedostatek oktávových spojek pouzitím co nejvętšího poctu prstű obou rukou. Varhany v plenu zahrmęly, az kostelík se otrásal. Nic platno, zdejší pan rídící to znal! Starý hrobník Koleska to uznával a proto fungoval-]i jako kalkant, rád az do potu šlapal. Bourný proud zvukový se znenáhla mírnil, az úvodem ku Kyrie v pianu predehra ukoncena. Levá ruka drzela akkord, pravá pak zvedla se, aby dala nástup zpęvákűm i hudebníkűm. Nu, a vida, šlo to, šlo dost. Ne sice tak, jak by si byl pan rídící prál, ale šlo to prece. Nu však se rozehrají a pak to lépe pűjde. Také Gloria šlo slušnę, corni troubily statecnę, trochu drsnę sice, ale to mohlo být. Havlena na trubku konal pravé divy, fanfáry jeho pronikaly, az okna drncela, a na tom právę on si zakládal, zrovna jako tympanista Kupka, jenz pocínal si nejinak, nez jakoby skrze kűzi az na dno kotlű chtęl se dostati. To je prece chvála bozí, ríkávali sousedé, az se všecko otrásá a clovęku je do tance. Nez v tom, co se to dęje ? Jako náraz lodi na skálu, vše se kácí, uniká a nikdo neví, odkud zkáza se privalila. Co ted? Pan rídící neztratil duchaprítomnost. Pleno to zakríduje. Vytáhl všecky rej- stríky, rauškvinta i mixtura a všecka drobná havęt kvint, dvou- a jednostopek zajecela. Lokty obou rukou oprel se zoufalý regenschori do klávesű, a hlavou dával znamení, aby všickni prestali. »Mlcte, mlcte, tisíc láter, dost!« Rázem vše ztichlo. -- Obrad pokracoval. Pozornost úcinkujících nehodou vzpruzena a napiata na nutnou míru, tak ze vše bez další nehody se skoncilo. Kdyz jsme po veliké šli z kűru, stá] dole jiz pan starosta, cekaje na ubohého pana rídícího. Tento ocekával nęjakou zdrcující kritiku a myslil si: »Pytel ctyrákű nevzal bych za tu ostudu«. Pan starosta pristoupil, podal starému pánu ruku a uznale pravil: » Kakraholte, pane rídící, dneska to ńák slavnę nabírali! Zvlášf ten konec Gloria, ono to jen hrmęlo. To byla prece sláva!« — Pan rídící ríkával pak vzdy: »Nu, dobre to sice dopadlo tenkrát, ale vícekrát beze zkoušky nic af nikdo nedęlá, a kdyby męl i samé umęlce k tomu!«Ld. A. a'chiitz. ^® ®m Hradci Králové, Kostelci n. O., Kutné Hore, Prí- RUZHE ZPRAVY brami, Nymburku a Náchodę, na ústavu ucitelek v Kutné Hore, na lyceu dívcím v Hradci Králové a, Chrudimi, a chlapeckém seminári v Hr. Králové a KURS PRO PĘSTĘNÍ LITURGICKÉHO v pensionátę školských sester de Notre Dame tam- ZPĘVU OD 11. DO 20. SRPNA ROKU 1910 téz Jest schválen nejd. ordinariáty v Praze, Hradci V PRAZE. V KLÁŠTERE EMAUZSKÉM koná Králové, Budęjovicích a Litomęricích. Vázaný v plátnę se pro ucitele zpęvu na paedagogiích a pro reditele 80 hal. Obdrzeti lze v kazdém knihkupectví, jakoz kűrű, jak vysvítá z výnosu c. k. místodrzitelství i u nakladatele K. Reyla, Praha-{I[. 70. v Praze z 3. cervna 1910 císlo 140.210. Výnos ten MINISTERSTVO kultu a vyucování vyne- praví: »C. k. ministerstvo kultu a vyucování ozná- * milo výnosem z 25. kvętna 1910 císlo 17.801, ze sením ze 4. zárí 1909 c. 25954 nedalo místa zádosti dle zprávy presidenta c. k. akademie hudby a umęní zkoušených ucitelu zpęvu na ceských státních stred- ve Vídni (z 28. února 1910) jest projektován ndp. ních školách v Praze a v prazských predmęstích za opatem Schachleiterem v Emauzích v srpnu 8- az priznání výstavního prídavku u prílezitosti jubilejní 12denní kurs pro církevní hudbu, jenz jest prístupný výstavy v Praze. Toto vynesení ministerstva z r. 1909 ucitelűm hudby na ucitelských ústavech a reditelűm intimováno c. k. zemskou školní radou výnosem az kűrű (Chorregenten). Kromę praktického výcviku ze 7. dubna 1910 c. 48456. — Podobnę zamítnuta v chorálu na základę theoretických poznatkű budou byla pred tím zádost ucitelű zpęvu na stredních na kursu zavedeny polyfonní skladby a konány školách v P r a z e, aby jim byla zvýšena remunerace budou prednášky o církevní hudební literature, za hodinu vyucovací ze 100 K na 120 K, jako jest pro Prahu proti venkovu zvýšena remunerace o 20 K o vícehlasé hudbę, o hre na varhany s praktickými pro tęsnopis. ukázkami a s cvicením v prűvodu chorálu. Ucite- lűm, kterí se zúcastní kursu, dostane se k jejich PÍSEŃ PRI SV. PRIJÍMÁNÍ DÍTEK. Na zádosti ze státních prostredkű stipendií, aby jim slova Fr. Záka slozil K. Douša. Dvojhlasá ceská umoznęn byl v Praze pobyt a cesta do Prahy. Pri- píseń plynné a zivé melodie s velmi snadným prű- pomíná se však, ze jest pocet stipendií obmezen. < vodem varhan. Text má 10 slok. Koná se tedy internacionální sjezd hudební po prvé CEŠ[ I NĘMCI ODEBÍRAJÍ CYRILLA ve na pudę ceské. Prední zásluha o to prísluší sekcnímu vikariátu Jaromęrském, jak vysvítá z násl. dopisu. chefovi v ministerstvu k. a v. p. K a n ę r o v i. O s t i-Vysoce dűstojný biskupský vikariátní úrade v Chru- p e n d i a (80—300 K) lze se ještę hlásiti u k. a. dimi! Obratem velice rád dovoluji si, Reverendis- konsistore. sime, sdęliti, ze vikariát jaromęrský zűstal specialitou a jí »býti ani neprestal«. Ceši i Nęmci bérou MODLITBY A ZPĘVY PPO ZÁKY STRED- » Cyrilla«. — Zasluhuje zajisté v piné m í r e NÍCH ŠKOL. Upravil Dobroslav Orel, c. k. Pro- >Cyrill« podpory, at jí tedy všude dojde! »Ra- fessor vyšší státní reálky v Praze VII. V krátké dostné Allelujah!« Biskupský vikariátní úrad v Cer- dobę došel zpęvník jiz [II. vydání a zaveden na nilovę dne 18. brezna 1910. Onomatizanti faustissima následujících ústavech: Na reálném gymnasiu quaeque ! Addictissimus Jan Fr. Seidl. v Chrudimi a Kolínę, na gymnasiu _v Hradci Krá- SCHÚZE VÝBORU Jednoty hudebních stavű lové, Rychnovę n. K., Príbrami a Zizkovę. Na re- ve ctvrtek dne 16. cervna 1910 ve 4 hod. odpol. álních školách v Praze-I., VII., Král. Vinohradech, v Brnę v hotelu Slavia. Porad : 1. Zahájení a cten] | ||||
|