|
| ||||
| ||||
|
102 CYRILL XXXVI.
v Hymnologii zná nękolik písní, jez zacínají stejnę jako tato, ac údaje jeho pro nezna- lost starších rukopisu jsou neúpiné a nesprávné. Dle Jirecka jedna jest: »Nastal nám den veselý beze všeho smutku«. Dies est lae- titiae. Lib. pros. et cant. — 1601. 63 Cith. D r u h á píseń: » Nastal jest nám den veselý, v nęmz se (jenzto) z panny cisté na- rodil se syn bozí. Nobis est natus hodie. Lukáš. 1571. — Táb. — 1601. — Záv. — 1615. — HI. -- SV. 61 Cith. (den preslavný). — 1659. — K tomuto záznamu Jireckovę predem nutno poznamenati, ze slovo j e s t má býti v závorce, ponęvadz rukopisy znají dvojí znęní :» N a s ta 1 j e s c n á m« a» N a s t a l n á m«. Znęní poslední se vyskytuje castęji. T r e t í p í s e ń: »Nastal nám den veselý z rodu královského, v nęmzto nám prjšlo toho dne z zivota panenského dítę velmi podivné. 1522. — 1531. — 1559.« Z tęchto trí písní Jireckem uvedených jest první a tretí totoznou. O t r e t í písni platí totiz, ze povstala prekladem z latinské »Dies est laetitiae«. Text první písnę jest' pouze Rozenplutovou parafrásí na ceský text písnę tretí Proto slova : Dies est laetitiae. Lib. pros. et cant« nepatrí k písni prvé, jak mylnę Jirecek udává, nýbrz az k písni tretí. K tomuto mylnému spojení latinské písnę »Dies est laetitiae s ceskou, na místę prvním uvedenou, pohnul Jirecka nápis Rozenpluta z r. 1601 na str. 97.: »Dies est laetitiae Nota v listu 33«. Nápis ten ovšem nepraví, ze je píseń »Nastal nám den veselý beze všeho smutku« p r e k 1 a d e m latinské »Dies laetitiae«, nýbrz ze se jen dle její noty zpívá. Jest v zásadę Jireckova píseń I. a III. písní jednou. Balbín prostę cituje » N a s t a I n á m d e n v e s e 1 ý« a o další pokracování textu se nestará, ani neuvádí notace k nęmu. Kterou píseń z uvedených zapisoval rukopis Bal- bínem nalezený ? Nelze ríci apriornę, ponęvadz neciní Balbín zmínky, zdaz je to pre- klad písnę »Dies e s t l e t i t i a e« ci zdaz povstala z jiné lat. písnę : » N o b i s e s t n a- t u s hodie«. Právę pro toto mlcení Balbínovo nutno prozkoumati napred originály, z nichz by mohla povstati ceská píseń tak neurcitę citovaná, a s latinskými písnęmi jest srovnati píseń ceskou a stopovati jejich vývoj. Mimo to jest zvláštę akcentovati, ze Balbín cituje pouze ceský preklad a nikoliv píseń latinskou, coz pro urcení doby jest velmi dűlezité. Dies est laetitiae. Nastal nám den veselý. O púvodu vánocní 1 a ti n s k é písnę: »D i e s e s t 1 e t i t i a e« nelze ríci nic jj- ného, nez v krátkosti opakovati slova prof. dr. Z. Nejedlého,') ze vznikla nęco málo pred r. 1400- a spadá do druhé doby hudebního vývoje latinských písní na konci století XIV., kterýz byl predzvęstí reformy pozdęjších písní ceských za doby Husovy. Znamená novotu hudební, jiz u nás uvedl do zivota arcibiskup Jan z Jenštejna a męla vliv na strukturu vánocních písní ceských z doby nábozenské reformace v prvých letech sto- letí XV. Nejstarší zápis kantilény »Dies est laetitiae« uvádí papírový rukopis cís. 42 knihovny Vyšebrodské z r. 1410 nikoliv jako samostatnou píseń, nýbrz jako interpolaci vánocního Gloria. Gloria toto jest psáno c h o r á 1 n í notací na , osnovę 4- a 5tilinkové, na prvých 4 osnovách jest klíc C, na ostatních oba klíce zároveń, totéz C na 4, a F na 2. lince. Budiz uveden aspoń zacátek v prepisu, v nęmz • obloucky znací neumy. Glo - ri - a in ex - cel - sis de - o Et in ter - ra pax ho - mi - ni - bus bo - nae vo - lun - ta - tis. Di - es est ') Dr. Z. Nejedlý: Pocátky h u s i t s k é h o zpęvu str. 318, 339 a nás]. 346, 361. Téhoz: Dęjiny zpęvu p r e d h u s i t s k é h o. Mimo to psal o této písni K o n r á d (Dęjiny posvátného zpęvu staroceského s(r. 120 a násl.) Báumker I. Mone L, Wackernagel L, Dreves (»Cantiones `Bohemicae« a v Kirchen- musikalisches Jahrbuch« 1886, zvláštę Meister (Das katholische deutsche Kirchenlied strana 168 a následující). | ||||
|