|
| ||||
| ||||
|
110 CVRILL XXXVt.
Vyšehradský rukop. fol. 67b. C 4 ;~ ~ .6ŠaT~ot- pu~,dolob -~ evi ~Ccv~~. , V prepise do moderní notace by píseń znęla: no - bis est na - fus ho - di - e de vir - gi - ne rex vi - cto - ri- nebo ae, rex vi - cto - ri - ae, rex vi - cto - ri ae. Je-li správno v prepise zakoncení subl), dorický závęr plagální ukoncuje mírným spádem klesající melodii, jez na konecné slabice prvého »victoriae« se zvinivši. dosáhla dominanty své toniny. Recitacní ráz písnę s rozpętím do kvinty potvrzuje, ze stojí ještę pod vlivem authentické starocírkevní toniny a volného rhytmu zpęvű nemensurovaných. Sami pęvci o tom byli presvędceni, kdyz ve 4. strofę se priznávají, ze pęjí »cum voce chorali«. »Vox choralis« zajisté jest výraz pro prednes zpęvu nejen jednohlasého, nýbrz i rhytmicky volného a urcitou mensurou nespiatého. Jest prechodním typem z chorálu do mensury, ještę ne presnę vyhránęným. Toho dűkazem jest volné podlození textu, bez ohledu na pocet not v hudebním úryvku. Písar do podepsaného jiz textu pridal slovo »pura«, nestaraje se o dopinęní not. Na šest slabik jsou pouze ve strední trojdobé frási noty ctyry, a to nejen v dopinęné strofę první, nýbrz i v ostatních, kde jiz pűvodnę bylo vypsáno textu na 6 slabik, ba i ve strofę: »Ob hoc...« kde by dle rozdęlovacích cerve- ných bodű pripadlo na tyto ctyry noty slabik osm. Nejlépe obtíz vysvitne, uvedeme-li text dle strof a veršű z rkp. V y š e h r ad s k é h o 1. Nobis est natus hodie 2. Ideo nos terrigenae de (pura) virgine laudemus hodie [: rex victoriae J. regem potentiae. | ||||
|