|
| ||||
| ||||
|
XXXVI. CYRILL 125
praedestinován. S institutem jest spojen románský chrám sv. Cecilie, který Haberl postavil pomocí milodarű a bohaté subvence nedávno zemrelého nakladatele B. Pusteta, jehoz jméno jest úzce spiato v dęjinách církevní hudby se jménem Haberlovým. Posluchaci rezenského institutu d e n n ę hospitují pri liturgických úkonech v kostele sv. Cecilie a i c i n n ę ú c a s t n í s e celý rok jako clenové pęveckého sboru, jako varha- níci a dirigenti pri mešní liturgii. Tím zpűsobem proniknou prakticky taje liturgických predpisű a jsou pak zcela zpűsobilými, aby mohli vésti samostatnę kűr. Bohatý archiv domácí jest jim úpinę k disposici a všichni tvorí rodinu, zijíce a stravujíce se lacino v pensionátę, jenz jest pri institutu zrízen. Kazdý má svűj pokoj s klavírem a har- moniem. Jen tímto zpűsobem vedená církevnę-hudební škola műze nésti hojného ovoce. To dr. Haberl vędęl a neklamal se. Bývalí záci rezenské školy jsou pravými nositeli a pęstiteli správné církevní hudby po celém svętę. Tu i Haberl zasáhl prakticky do re- formy povznesení církevní hudby, vychovávaje v pravém duchu církevním její budoucí repraesentanty. Nestací k církevní hudbę ona remeslná stránka hudebnictví, kterou konecnę kazdý casem si osvojí, ale je treba oduševnęní, nábozenského presvędcení a i d e á 1 n í h o p o j e t í s t a v o v s k é h o, jest nutnę jiz v dobę prípravy na budoucí úrad reditele kűru propracovati se k pevným zásadám, jez nikdy nedovolí zevšednęt, nedovolí dávat vęci umęlecky a liturgicky bezcenné, jéz by sluzby bozí snizovaly. Kdo nemá sám v sobę nábozenského ducha, nedovede ho vdechnouti ani ve skladbu prednášenou, bez nęho nenadchne k velikolepým produkcím svűj pęvecký sbor, ani nevyloudí z varhan harmonie, jez by jiné povznášela do sfér mysticismu. Proto Haberl v prvé radę kladl tak velikou váhu u svých chovancű na smýšlení jejich, na touhu ozivit svým presvędcením mrtvé noty církevních skladeb. Od r. 1899 byl Haberl presidentem spolku »A l l g e m. C á c i l i e n v e r e i n«, roz vętveného po všech krajinách, kde se mluví jazykem nęmeckým. Spolek ve svých sta- novách navazuje na církevní zrízení a v jednotlivých diecesích má své predsedy, kterí tvorí výbor. Za vedení Haberlova nabyl velikého rozsahu a vlivu ve vęcech hudebních. Pri jeho valných hromadách spolkových konávají se církevnę-hudební produkce, jez privábí i necleny k hojné úcasti. Dr. Haberl ukázaI pri tęchto schűzích výtecnou pohotovost rec níka-debatéra, který dovedl rízným vtipem a vrozenou elegancí odzbrojiti nejúhlavnęjší své neprátele, o nęz mezi muzikanty nebývá nouze. Cecilský spolek má své cleny i v die- cesích království Ceského. )iz z tęchto rádkű vidno, ze dr. Haberl byl muzem nevšedního ducha o r g a n i- s á t o r s k é h o, jenz dovedl vcas vše chytiti za Mastnou stranu, aby dosáhl obrodu zivota hudebního. Tu cestnę radí se k cinnosti velikého svého predchűdce dra Witta. K pęstęní chorálu bylo treba i úpravy c h o r á l n í c h k n i h. Haberl šel vstríc této potrebę a e d i c e m e d i c e j s k á se zkrácenými melodiemi c" orálu, dle starého vydání chorálu z r. 1614, jest jeho dílem, jez Ap• Stolice na tu dobu approbovala. Haberlova zásluha spocívá vtom, ze po úpadku chorálu vzpruzil opęt zájem k za- pomenutému a nenávidęnému zpęvu ; jeho ,Medicaea« byla prűpravou k vatikánskému vydání; jako prozíravý vychovatel podal nejprve pęvcűm, odvyklým rhytmické monodii, melodie zjednodušené, aby jednou dovedli piným douškem cerpati ze zrídel melodií nekrácených Ac edicí vatikánskou úpinę byla abrogována jeho práce na medicejském vydání, nelitoval Haberl své práce a s Cecilským spolkem jako jeho predseda pridal se k novým smęrűm. Dokázal, ze pracoval pro vęc, ne pro svou osobu a zásluhy své, jak dnes bohuzel to bývá na denním porádku. Praktickou rukovętí k chorálu edice medicejské byl Haberlűv »Magister c h o- r a 1 i s«. Byl prelozen do rűzných jazvkű a došel 12 vydání. Ac po stránce melodií hu debních a pravidel hudebního prednesu jest zamęnęn knihou johnerovou, prece i pri platné nyní edici Piovę zűstává » M. ch. - vzornou poműckou pro poznání l i t u r g i c k ý c h predpisű. Kdo by rekl, ze nestává urcitých liturgických predpisű a ze tu odkázán jest knęz a reditel kűru na svoji libovűli aneb »vzitý usus«, ten nechf si vezme k ruce Ha- berlovu rukovęf »M. ch.« a presvędcí se o opaku svého tvrzení. »Magister choralis« prokázal velmi platné sluzby kostelní hudbę, ze ji uvedl do kolejí církevních zákonű. Stęzejní prací Haberlovou navzdy zűstane monumentální edice P a l e s t r i n o v y tvorby (Breitkopf a Hártl) ; celých 33 svazkű vyplńují skladby knízete hudby, z nichz 24 svazkű pripravil k tisku a kriticky rozebral zvęcnęlý Haberl. | ||||
|