|
| ||||
| ||||
|
126 CYRILL XXXVI.
Kdo zná, co to znamená, spartovati staré mensurální skladby XV. a XVI. vęku, tedy nevyjde z údivu, kdyz studuje dílo Haberlovo, jez modernímu svętu ukázalo Pale- strinu v pravém lesku a svętle. Nebýti Haberla, neznali bychom Palestriny• Kromę sou- borného vydání skladeb Palestrinových pracoval na vydání dęl O r 1 a n d a d i L a s s o, lec tu nedockal se koruny své úmorné práce (Magnum opus musicum). Haberlovi prinálezí i zásluha, ze upozornil na t. zv. »T r i e n t e r- C o d i c e s«, jez pécí prof. dra. Adlera ve Vídni zakoupilo Rakousko a po cástech je vydává v »Denk- máler der Tonkunst in Osterreich«. Kodexy tridentské jsou pro poznání mistrű klas- sické polyfonie nepreberným a nesmírným pokladem. Ze je získalo naše ministerstvo kultu, pűsobilo objeviteli jejich nikoliv príjemnou vzpomínku ... Jako predseda Cecilského spolku redigoval » F l i e g e n d e 131á t t e r«. Jeho re- dakcí vycházela i po smrti W ittovę » M u s i c a s a c r a« ; téz redigoval ~ K i r c h e n m u s i k a- 1 i s c h e s J a h r b u c h« (dríve pod jménem Cácilien-Kalender), jez pred tremi lety predal dru. Weinmannovi. Seznam jeho literárních príspęvkű do rűzných publikací jest neprehledný. Vše co psal, bylo zcela nové. Jen pripomínám: Bausteine zur Musikgeschichte. Wilhelm Dufay, Die rSmische schola cantorum. Die pápstlichen Kapellsánger bis zur Mitte des XVI. Jahrhunderts. Bibliographischer und thematischer Musikkatalog des pápstlichen Kapell- archivs im Vatikan (1888). Frescobaldi: »Orgelwerke«. Bertalotti, »SolfeggienA, jez nelze dosti doporuciti kostelním pęvcűm jako nezbytnę nutnou prípravu ke zpęvu klassické polyfonie. Dr. Haberl i v pozdním svém vęku sledoval zivę veškeré novinky na vędeckém a komposicním poli církevní hudby. Vše ho zajímalo. Nemalý rozruch na nęi pűsobily spisy badatelű v klassické polyfonii; zejména o nové adepty ve skladbę męl péci. Velmi si vázil našeho ceského skladatele S y c h r u a prál si ho osobnę poznati pri sjezdu v Pasovę. Pravil o nęm k podepsanému: »Pred Sychrou veškeren respekt! K takovému skladateli műzete si gratulovati.« Ze vázil si i skladeb D o u š o v ý c h, vidno z prijetí jejich do seznamu cecilského. Jako c l o v ę k byl i pri své úzasné cinnosti do krajnosti ochotným a obętavým. na národní príslušnost nedbal. Ve všem vedle prísné kritiky bylo v nęm vidęti, jak i za- cátecníky v práci vędecké podporuje a jde jim na ruku. Podepsaný vdęcí se mu za laskavé pohostinství, prátelské rady a za to, ze beze všeho otevrel své poklady archivní a je bez výhrady dal ke studiu i k disposici. Verejnost oceńovala vędecký význam dra. Haberla a castęji své uznání dala na jevo vyznamenávajíc jeho osobu. Papezem byl pripocten ke kapitule kanovníkű v Palestrinę a nedávno ozdoben hávem papezského preláta. Universita ve Wiirzburku jmenovala jej cestným doktorem a rozlicné vędecké spolecnosti svým clenem. Dr. Haberl pristavęl veliký kus na budovę církevnę-hudební vędy a zűstane navzdy jedním z nejvętších repraesentantű reformy budební ve strední Evropę. D. O. Requiescat anima pia ! Dopisy mladého a starého reditele kűru. (Pokracování.) IV. Ach, ty smutné melodie a ta latina! Otcovskj,'príteli ! deme trochu ku predu. Jednotu, ci vlastnę jen jednotku jsme zalozili. Literátský sbor J zűstal sice v celku, jak byl, ale pripojil se jako odbor k Jednotę. Cinných clenu máme celkem dosti, ac vętšinou teprve se cvicí, prispívajících máme nękolik, zakládajícími jen oba dűstojné pány. Ucitelstvo se nepripojilo vűbec, ac jako ochotníci prece nękdy jdou si nękterí zazpívat. Kéz by také na zkoušky chodili! Je tomu nękolik dní, co jsem męl s nimi a jich práteli debattu. Prý tyhle melodie novę zavádęné jsou truchlivé a cizí duchu modernímu vűbec a ceskému zvláštę, — a ta latina nám jen ubíjí ceského ducha i tam, kde knęzí-buditelé udrzovali ceský jazyk i tehdy, kdy jej vyhazovali ze škol, úradű i zámkű. Mluv jak mluv! Zde mají dva body, kterýmiz agitují vydatnę i mezi lidmi jinak zboznými a dobre smýšlejícími. Jak tomu celiti? Jak udrzovati pęvce pri chuti a buditi v nich lásku a porozumęní pro krásu církevního zpęvu nejen ceského, ale i latinského? | ||||
|