|
| ||||
| ||||
|
128 CYRILL xxxvi.
Právę naše nejcennęjší písnę staroceské duchovní i svętské zrodily se z »truchlivých me- lodií chorálních. Ty to víš, jako já, ale treba o tom poucovati naše Cyrillisty, aby ne- pohrdali tęmi melodiemi. Dopis tento dopadl trochu obšírnęji, a je tu mnohé, co jsem ti psáti ani nemusil, ale o tom, co nám draho, rádi mluvíme znova a znova. Dej Bűh síly a vytrvalosti! a ®® Kurs pro pęstęní liturgického zpęvu od 11.—20. srpna 1910 v Praze, v opatství emauzském. Ve stredu 10. srpna o 5. hod. odp. vítá v kostele sv. Jana na Skalce nejdp. opat Alban Schachleiter O. S. B. jako reditel kursu, povęrený k. ministerstvem k. a v., všechny úcastníky a sdęluje s nimi program sjezdu. Od ctvrt a, 11. srpna, az do soboty, 20. srpna, byli pak úcastníci v piné práci jednak pri cviceních a prednáškách o chorálu, jednak jako posluchaci pri liturgických zpęvech bohosluzebných v Emauzích, pri pro- dukcích pęveckého sboru rezenského a varhanních koncertech prof. Špringra a Ren- nera z Rezna. T h e or e ti c k o u nauku o chorálu zkrátil instruktor, nejdp. opat, na míru nejmenší, aby jako výborný zpęvák a znatel chorálu p r a k t i c k y uvedl úcastníky do tajű a krás edice vatikánské. Nelze upríti, ze právę jeho osobnost to byla, která dovedla setmeliti nej- rűznęjší posluchace všech snad národností, jez zűstávají v Rakousku, a jez dovedla zá- jem u všech udrzeti az do konce kursu, ac byl pro kazdého duševnę i tęlesnę velmi namáhavým. Mohu se priznati, ze jsem si predstavoval pred zahájením kursu jiný postup, nez byl volen, ale hned prvý den jsem rád uznal, ze zvolený praktický postup bez dlou- hého theoretisování byl naprosto správný a nutný, ponęvadz mezi úcastníky byly neslu- citelné prímo difference vzdęlání hudebního a formálního; a propasti ty preklenouti bylo nesnadno. Na jedné stranę odborník, skladatel a vyškolený varhaník a na druhé stranę celá rada pánű, kterí neznali notace chorálu a nedovedli se hned vpraviti do liturgických knih. Nezbylo tedy nic jiného, nez vloziti se hned »in medias res«. Prile havé a krátké výklady p. opata tlumocil do jazylta ceského ve výtahu p. prof. Bezecný. Jak má zníti chorál vatikánský a jak se ho má prakticky uziti pri bohosluzbę, po- znali jsme pri presných a oduševnęlých úkonech mešních i pri církevních hodinkách clenű rádű benediktinűv. Harmonicky splývaly tu liturgické úkony se zpęvem a jeho umęlým doprovodem na varhany. Právę tento soulad všeho pűsobí, ze emauzský kostel vzdy je prepinęn zbozným lidem, mezi nímz lze zríti i prvoradnou intelligenci prazského publika. Latina je nikterak z kostela nevyhání, naopak vábí. Pochoutkou pro mlsné muzikanty byl zpęv rezenského sboru pęveckého, jemuz velel vdp. Engelhardt, kapelník pri dómu v Reznę. Byl zván do Ameriky na eucharistický kongres do Montrealu, męl zpívati i v Anglii, ale p. biskup rezenský do- volil pouze, aby smęl úcinkovati v Praze a na zpátecní cestę téz v Plzni. Jiz veliké pozornosti se tęšila zkouška akustická, kterou vykonali znavení cestou pęvci hned po svém príjezdu do Prahy v úterý vecer v kostele jesuitském. Ukázalo se, ze kostel jest az príliš akustický a varhany ze jsou v bídném stavu. Proto pri mši sv. provázel rezenský dómský varhaník Renner chorál vatikánské edice na harmoniu. Po- divuhodnę dovedli se pęvci vyzouti velmi záhy ze staré tradice prednesu chorálu med i- c e j s k é h o vydání a uvedli se velmi cestnę jako dobrí znalci bobté melismatiky cho- rálu edice Piovy. Jiz pri vecerní zkoušce dostalo se jim úpiné approbace od samého vűdce kursu, nejd. pana opata Albána. Ovšem hlavním bodem jejich pęvecké zdatnosti byla mistrnę provedená P a l e s t r i n o v a mše » Papae Marcel:«, vętšinou šesti- hlasá, v nękterých partiích ctyrhlasá. Nádherná skladba, jez hodna byla, aby zpűsobila reformu v polyfonním slohu XVI. vęku a vícehlas zachránila pro bohosluzbu, byla také nádhernę prednesena. Vše jako ze zuly vytesáno, jednotlivé hlasy a figury melodické propracovány do nejmenších odstínű, chlapecké hlasy jako zvony, muzské hlasy bez pro- tivného tremola, bez nęhoz se u nás zádný neobejde. I pri nejvętší spleti hlasové text všude dominoval a melodie rhytmicky k nęmu priléhala. Zdálo se, jak varhany nejmo- dernęji sestavené by zpívaly, ne malictí zpęváckové, u nichz neví clovęk, cemu se má | ||||
|