|
| ||||
| ||||
|
134 CVRILL XXXVI.
Jest tak snadnou, ze není treba ani pri zpęvu hráti na varhany, címz se vyhoví zá- kazu hry na varhany v dobę adventní. V našich lcrajinách ovšem tęzko je tomuto predpisu vyhovęti; ale jest zmirnęn jinou zásadou, která zní: »Nehraje se, kdyz se nezpívá.« Kdyz knęz jde ze sakristie k oltári, nehrejme v adventę ! Zpívá-li se chorální mše, sám reditel kűru bez varhan, jako prae- centor zazpívá introit az k hvęzdicce, ostatní bez varhan pokracují. Zajisté jest reditel kűru tak zkušený, ze bez nástroje dovede udati príhodnou výši pro zpęv všech meš- ních cástek. Jako intonuje sám introit, tak si pocíná i pri dalších cástech a varhan ne- potrebuje. Kde sbor se bez nich neműze obejíti, stací, kdyz varhaník zahraje tu bez prede- hry slabę harmonisovaný první tón zpęvu a sbor ihned do prűvodu vpadne. Mezihry a dohry se také vynechají. Na konci se také vynechává dohra, kdyz knęz se vrací do sakristie. To by platilo pro nedęle adventní. Ve všední dny p r e d e mší sv. se zpívá za prűvodu »Ejhle Hospodin prijde« a zalm »Rosu dejte«. Po zopakované antifonę knęz zacne mši sv. V diecési brnęnské po zalmu -Ejhle, má knęz dle zpęvníku »Cesta k vęcné spáse« sám intonovati antifonu »Ecce Uirgo .. .«, po jejímz skoncení pridá -G'. »Angelus • ..« a modlitbu »Gratiam tuam ...« (Milost svou, prosíme, ó Pane ...) Pak teprve je mše sv. Pri stupńových modlitbách i v adventę műze se podrzeti u nás zvyk modlitby »Confiteor ...« (Vyznávám ...) Pak po kratinké prede- hre se zpívají roráty dle nękteré úpravy. Tu nelze pri nich nehráti na varhany. Ostatnę sloky se zpívají bez meziher, píseń ihned následuje po písni, proto i tu v celku se zachovává pravidlo, ze se hraje jen pri zpęvu. Vedle chorálu jsou v adventę oblíbeny pri kantátę mešní skladby á c a p e l l a bez prűvodu varhan. Sbory vętší mohou k radosti své zpívati klassické mistry poly- fonie, pochlubiti se na pr. i ceským mistrem, K r i š t o f e m H a r a n t e m z P o 12 i c, jehoz »Missa quinis vocibus« byla vydána jako príloha Cyrilla. Z moderních s k l a d a - t e l ű skladeb vokálních bez prűvodu varhan lze doporuciti S y c h r o v u »Missa s. Cosmae et Damiani« (smíš. sbor, Cyrill XII, 1885), »Missa in hon. s. Cyrilli et Me- thodii« (smíš• sbor, J Mikuláš Karlín), »Missa in festis duplicibus« (smíš. sbor, Cyrill X1 1, 1885)• Velmi snadnou s p r ű v o d e m varhan jest K a š p a r o v a »Missa in Domi- nicis Adventus et Quadragesimae« pro smíš. sbor, v níz soprán a alt lze obsaditi dęt- skými hlasy. (Mojmír Urbánek). Jestlize se v adventę koná bohosluzba slavnę (cum solemnitate) a formulár mešní jest o svátku, o vigilii, o dnu všedním nebo votiva, hra na varhany jest dovo- lena, jako na pr. o svátku Neposkvrnęného Pocetí Panny Marie 8. prosince a pri v o ti vę Rorate, pokud by byla »Missa solemnis«. To znamená, ze jest dovoleno mimo prűvod zpęvu i na varhany preludovati Mimo to se hraje na varhany o 11I. nedęli adventní. Tedy pro advent jsou vhodny k tiché mši sv. roráty a písnę adventní, ke zpíva- ným mším sv. hlavnę skladby »á capella«. A. R. i^ ^^ Pastorálky. (Mše, vlozky.) Doba vánocní, doba kresfanské poesie, kolik nadchnula poetű, hudebníkű, mezi tęmi kolik ceských ucitelű, »kantorű,« kterí prosté plody zbozného srdce svého prinášeli v obęt líbeznou novę narozenému svatému dítęti! V pamęt svou sahám do let 1854... a odtud nękolik prostých vzpomínek. Otec műj, ucitel a regenschori v malé vesnici, rád si zabásni] slovnę i hudebnę, arci dle skrovné umęlosti své. Plody jeho, jazyka ceského, hudby lehké, zpęvné, líbívaly se knęzi — príteli, i osadníkűm, mezi nimiz strávil celý svűj vęk. Tak povzbuzován »skládal« nové a nové, ac mu v pozdęjších letech jeden z jeho kolegű — také ucitel a »skladatel« napsal na jeho dílo: »Kdyz neumíš, nech toho, ne- dávej se do toho.« Otec podobnou kritikou mohl se jemu odvdęcit -- ale láska bratrská všady vládne — i mezi uciteli ! | ||||
|