|
| ||||
| ||||
|
140 CVRILL XXXVI.
Christus natus est«, Palestrinovo (t 1594) šestihlasé Responsorium, Casaliho (t 1792) osmihl. »Ave< a Hallerovo »Surrexit«. Chrám sv. Bartolomęje byl prepinęn vdęcným posluchacstvem, jemuz se nebál p. reditel Kubát pozvati na svou »kruchtu« cizí sbor. Vędęlf, ze tím neuškodí na po- vęsti ani s o b ę, ani s v é m u pęveckému sboru. Návštęvníci chrámu arcidękanského na- opak si museli uvędomiti, ze jejich domácí sbor jest jistę na správné cestę umęlecké, kdyz jeho repertoir jest podobný onomu, který rozvinul u nich svętové povęsti sbor rezenský. Najde se v kazdém místę dosti »oprávcű«, kterým není po chuti hudba vo- kální, tím ménę sloh polyfonní. Kdyz však polyfonii slyšeli zpívati i od sboru, o kterém jde chvalná povęst z Bavor do celého svęta, musili v srdci svém schváliti i Kubátovy in- tence a smęr jeho produkcí chrámových, ponęvadz jest veden týmz duchem; a to jest pro domácí sbor zadostucinęním nejvętším, velikou vzpruhou, aby na své dosavadní dráze zűstal a niceho na ní nemęnil. Proto lze p. red. Kubátovi gratulovati ke šfastné myšlence, ze si rezenským sborem dal doma potvrdit své umęlecké kredo. -- Duchovním otcem rezenského sboru jest sám dr. Haberl. Palestrinu z prachu ar- chivű ucinil svętu prístupným, v sebe vsál ducha mistru klassické polyfonie a proto jediný byl mezi nemnohými povolán, aby tohoto ducha vlil do pęveckého sboru a tím jej púsobil prakticky propagovati staré mistry. A duch Haberlűv vládne dosud tímto sborem; sbor zachovává staré tradice a proto jest bez konkurrence. Není to právę lichotivou zmínkou pro nynęjší Italii, ze musel prijíti Nęmec, aby objevil krásy skladeb rímských mistrú a je prakticky uvedl do chrámű. Professor M. S p r i n g e r vedle instruktivních prednášek o prűvodu varhan provázel všechny zpęvy benediktinűv emauzskéhh na varhany a usporádal samostatný koncert, na jehoz programu byli mistri starí i noví, mezi nimi i náš Klicka. Ukázal, ze jest naprostým vládcem komplikovaného stroje emauzského a ze dovede respektovati s t y l o v o s t skla- deb rúzných epoch. Na Regerovę suitę pochlubil se Springer svou neomylnou technikou a prednesem Klickovy fantasie z »fis moi« ukázal, ze vází si skladatelűv domácích. Varhaník rezenský pan R e n n e r prednesl nęlcteré ze svých skladeb. Na nęm se však potvrdilo, ze nemá zasednouti za veliký stroj, kdo dlouhým studiem nemęl prí- lezitost se seznámiti se všemi jeho rejstríkovými kombinacemi. Dne 18. srpna, v den narozenin jeho Velicenstva, po slavných sluzbách bozích byl svazem professorű hudby na c. k. ucitelských ústavech usporádán spolecný obęd, pri nęmz za ceské úcastníky promluvil srdecnę reditel kűru ze Sv. Hory v Príbramę, p. F o r s t. Vecer téhoz dne u »Vejvodű« sešli se zvláštę nękterí ceští návštęvníci kursu a milí hosté ze slovanského jihu. Jim oznámeno bylo, ze pro príštę se pomýšlí mini- sterstvem udęliti cestovní stipendia reditelum kűru a varhaníkúm. V sobotu, dne 20. srpna byl kurs ukoncen slavnostnę v kostele sv. Jana, a úcast- níci dodatecnę obdrzeli vysvędcení o své úcasti a podrobný seznam všech, kterí na kurs prijeli, z nichz Slovanű bylo na sto tricet. Pro ceskou sekci byl povęren konati prednášky o liturgii podepsaný. Prednášky ty vyjdou tiskem a bude lze kazdému se presvędciti, ze liturgie není zádný »vzitý usus«. D. O. Pęstęní círk. zpęvu v Bosnę. ral jste si, pane redaktore, abych s Vámi sdęlil nęco o pomęrech ohlednę zpęvu zde u nás v Tráv- níku. Nejsem sice zádným znalcem hudby vúbec, ani zpęvu, nemohu tedy, jak by se patrilo, posuzo- vati pomęry zdejšího zpęvu, aniz o snazení a úspęchu našeho pęveckého sboru rozhodný úsudelt vyrknouti. Nez pod dohlídkou a vedením znalejších osmęluii se vzíti na se tuto úlohu. Podotýkám však, ze se ve svém vývodu omezuji jedinę na naše vedení, na arcibiskupský, chlapecký seminár a vyšší gymnasiurn v Trávníku. Na prvém místę zmińuji se o písni lidové, zvláštę pri dopolední sluzbę bozí v nedęli a ve svátek. Zpęv ten jest velikolepý a dojemný. Skoro 300 zákú, seminaristu a venkovských obcuje mši sv. a s nad- šením zpívá, k cemuz mnoho dopomáhá zvláštní, pro naše vedení vydaný zpęvníl< s notami, jejz kazdý Míti musí. Pod našim vedením jest, jak dríve jiz podotknuto, arcibiskupský seminár. Chovanci tohoto ústavu mají dobrovolný úmysl posvętiti se stavu knęzskému. Pécí tedy ucitelú zpęvu jest seznámiti chovance své, budouc | ||||
|